Prodejci tuningu elektrokol se ohánějí tím, že chip tuning je u nás legálně dostupným zbožím s patřičnými certifikáty. A jedním dechem dodávají, že elektrokolo s instalovaným chip tuningem lze legálně provozovat pouze mimo veřejné komunikace. Tím pádem jsou z obliga a je tedy jen na cyklistovi, zda má funkci blokování omezovače rychlosti při jízdě na silnici či cyklostezce vypnutou nebo zapnutou.
Rychlostní limit 25 km/h pro elektrokola je dán evropskou legislativou stanovující omezení rychlosti pro jízdu na veřejné komunikaci. Platí tedy v celé EU, včetně ČR. Hlavním důvodem omezení rychlosti je bezpečnost – jak jezdce, tak jeho okolí.
Elektrokolo s uvedeným omezením rychlosti je tak z legislativního pohledu „klasickým“ jízdním kolem, k němuž nemusíte mít registrační značku, ani řidičský či technický průkaz. Jenže čipovaná elektrokola se již fakticky řadí mezi mopedy či skútry a měla by mít jak značku, tak techničák a povinné ručení. Taková elektrokola navíc nesmí na cyklostezky a řidič už musí mít certifikovanou motorkářskou helmu.
Podle Evy Svobodové, tiskové mluvčí Uniqa pojišťovny, se Policie ČR bohužel se dozví zatím jen o části událostí, za nimiž je nepovolený tuning. „Aktuálně nemá nástroje, jak elektropohon a rychlost změřit. Musí vycházet jen z odhadů, výpovědi svědků, brzdné dráhy, rozsahu následků apod.,“ informovala redakci FAEI.cz.
V reakci na tuto situaci se už ale připravuje nový zákon. „Návrh z letošního března předpokládá, že pro silná elektrokola bude zapotřebí řidičský průkaz,“ uvedla mluvčí. „Získá-li po škodě takovou informaci pojišťovna, má právo krátit pojistné plnění, protože klient porušil základní zásadu: Postupovat v souladu se všemi předpisy a takovým způsobem, aby pojistná událost nenastala,“ doplnila.
Jinými slovy, pokud bude řidič čipovaného elektrokola účastníkem dopravní nehody a při jejím vyšetřování se na softwarovou úpravu přijde, hrozí, že od pojišťovny nedostane ani korunu a veškeré způsobené škody zaplatí ze svého. Byl totiž řidičem vozidla nezpůsobilého k provozu na pozemních komunikacích, kterým elektrokolo po tuningu bezesporu je.
„Podle odhadu BESIP je v tuzemsku aktuálně odblokována rychlost elektropohonu u 100 až 200 tisíc elektrokol,“ připomněla Eva Svobodová. To je docela velké číslo, pokud uvážíme, že jen za loňský rok se jich podle statistik v Česku prodalo na 120 000.
Podle prodejců poptávka po elektrokolech převyšuje nabídku. Prodejci předpokládají, že do dvou let převáží odbyt elektrokol nad klasickými. Prodeje elektrokol za loňský rok stouply o 50 procent, což znamená, že každé třetí prodané kolo mělo elektrický pohon. V roce 2019 to bylo každé čtvrté.
S rostoucími počty elektrokol na cestách přibývá i zranění při jejich provozu, někdy dokonce fatální. Podle Centra dopravního výzkumu jde počet smrtelných obětí elektrokol za poslední tři roky už do několika desítek. Stojí za nimi nezvládnutá rychlost a jezdecké chyby, ale i alkohol. Loňský rok byl co do úmrtí cyklistů nejtragičtější a za nezanedbatelnou částí bylo právě elektrokolo.
„Elektrokola jsou mnohem těžší a mají jiné jízdní vlastnosti. Vzhledem k vyšší rychlosti jsou rovněž hůře zvladatelná, zejména pro osoby bez zkušeností nebo s chabou fyzickou kondicí. Další problém nastává právě proto, že jsou tato kola snadno dostupná, takže se provoz na cyklostezkách a dalších komunikacích značně zahušťuje,“ vysvětlila Eva Svobodová.
Problémem je, že čeští cyklisté, zejména ti starší, nenosí za jízdy na hlavě přilbu, která je schopná při nárazu zabránit až 80 procentům závažných poranění hlavy. Je-li úraz těžký a spojený s následky, jsou náklady pojišťoven často v řádu milionů korun.
„V úrazovém pojištění jsou nejnáročnější pojistné události spojené se zraněními hlavy a páteře. Jejich léčba trvá nejdéle a také trvalé následky bývají nejvážnější, včetně ochrnutí a odkázání postiženého na doživotní péči,“ uvedl Daniel Červenka, ředitel likvidace škod Uniqa pojišťovny: „Přitom právě případy nehod elektrokol bohužel často končí právě úrazy hlavy a páteře.“
Většina zákazníků a prodejců si podle odborníků neuvědomuje nebezpečí, kterému se vystavují chip tuningem či odblokováním omezovače rychlosti svého elektrokola. Přestože mnozí prodejci čipování tvrdí, že se „na nic nepřijde“, zdá se, že opak je pravdou.
Proti tuningu elektrokol se už před několika lety ohradil jeden z výrobců elektropohonů, společnost Bosch eBike Systems. Podle ní nejenže dojde ke ztrátě záruky, ale navíc takový zásah může elektrokolo poškodit. Také dojezd elektrokola na jedno nabití se razantně sníží.
Chip tuning může podle odborníků způsobit trvalé konstrukční změny, pro něž není navrženo ani kolo, ani komponenty elektromotoru. Většímu zatížení jsou vystaveny například brzdy, ale i řídítka, vidlice a rám. Kvůli přetížení může selhat elektromotor nebo brzdy, varují.
Podle aktuální internetové rešerše redakce portálu FAEI.cz přijde v tuzemsku tuning elektrokola na čtyři až šest tisíc korun. Záleží na značce kola a hlavně na výrobci baterie. České zákony zatím tyto praktiky nezakazují, ale v jiných zemích Unie – např. Francii a Německu – už jsou majitelé (nepřihlášených) čipovaných elektrokol pokutováni.
