Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělila Markéta Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting, mladí absolventi nejsou ke svému prvnímu zaměstnavateli tolik loajální jako dřívější generace.
„Průměrná doba setrvání na první pracovní pozici se často pohybuje mezi jedním rokem až třemi lety,“ konstatovala Vyskoková. Podle agentury také platí, že přibližně třetina absolventů začne pracovat mimo svůj vystudovaný obor.
V čem ale mají mladí středoškoláci a vysokoškoláci poměrně jasno, je výše nástupní mzdy, která by měla být okolo 50 tisíc korun hrubého měsíčně. Tím jejich představy nekončí. Práce je musí rovněž bavit a firma jejich budoucího působiště by měla být společensky odpovědná.
Důraz na měkké dovednosti
Konkrétní představy o svých nových zaměstnancích mají ale i firmy – vystudovat obor často pro sehnání vysněného místa nestačí, ceněny jsou takzvané měkké dovednosti.
„Absolventi mají často vysoká očekávání ohledně mzdy, work-life balance a zaměstnaneckých benefitů. Někdy jsou jejich očekávání ve srovnání s realitou trhu práce nereálná,“ sdělila agentura.
„Při výběru svého zaměstnavatele kladou důraz na přátelskou atmosféru, společenskou odpovědnost, firemní kulturu a vyváženost mezi profesním a osobním životem. Důležitá je pro ně i možnost dalšího vzdělávání, školení a kariérního růstu,“ dodala.
Naopak firmy dnes od absolventů očekávají nejen relevantní akademické vzdělání a teoretické znalosti. Čím dál více kladou důraz na měkké dovednosti, schopnost týmové práce, komunikativnost a adaptabilitu.
Lepší vyhlídky obvykle nabízejí technické a IT obory oproti humanitním a uměleckým oborům. Mezery ve vzdělání nebo nedostatečná praxe už dnes nejsou překážkou pro získání pracovního místa.
„Technologie, zdravotnictví a inženýrství jsou obory s vysokou poptávkou. Tyto obory umožňují absolventům požadovat nadstandardní benefity, flexibilní přístup k práci, ale také vyjednávat o atraktivnějších vstupních platech,“ řekla personální specialistka.
Hlad po technických profesích
Ministerstvo práce a sociálních věcí letos v únoru zveřejnilo analýzu, z níž vyplývá, že ze středoškolských oborů jsou dlouhodobou nezaměstnaností nejméně ohroženi absolventi technických vysoce kvalifikovaných profesí.
Mezi absolventy středních odborných škol s vyučením je dokonce méně dlouhodobě nezaměstnaných než mezi absolventy gymnázií, kteří nejdou dále studovat. Naopak problém mají mladí lidé, kteří ukončí pouze základní vzdělání – téměř 37 procent z nich je nezaměstnaných devět a více měsíců.
„Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci. Většina absolventů si najde práci do tří měsíců, trh práce má o ně velký zájem,“ uvedl Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR. „Pokud ale hledání trvá déle než devět měsíců, už je to zvlášť u mladých lidí riziko,“ dodal.
Absolventi mimo svůj obor
Zhruba 30 procent absolventů začíná po škole kariéru mimo vystudovaný obor. Nejčastěji jde o absolventy humanitních, filozofických a ekonomických oborů. Naopak nejméně často končí mimo obor absolventi specializovaných technických profesí a lékaři.
Mezi hlavní důvody, proč mnozí absolventi po ukončení studia hledají uplatnění mimo svůj obor, patří nedostatek pracovních nabídek v oboru, nízké finanční ohodnocení či zjištěný nezájem o daný obor. Svůj vliv má také postupující automatizace, robotizace a umělá inteligence.
Mladí často teprve zjišťují, co je opravdu baví, co jim vyhovuje a jaké pracovní prostředí jim sedí. První práce je často spíš zkouškou než finální volbou. Data ukazují, že mezi mladšími zaměstnanci je fluktuace obecně vyšší, což je způsobeno různými faktory.
„Mladší generace je více ochotná změnit práci kvůli lepším finančním nabídkám, větším benefitům nebo větší flexibilitě,“ poznamenala Markéta Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting.
