
Vyhnete se tím nebezpečí, že si zasadíte invazní rostlinu, jichž se v české přírodě vyskytuje zhruba 75 druhů. Tedy nic exotického nebo výjimečného.
1. V české přírodě je 75 druhů invazních rostlin, jejichž pěstování je považováno za přestupek.
2. Letos se mezi agresivní invazní druhy, jejichž aktivní hubení je povinností majitele pozemku, dostal i bolševník velkolepý.
3. Zákaz držení invazních druhů se týká i domácích zvířat, byť je zmírněno možnost ponechat si je do konce jejich přirozeného života. Pro nepůvodní ryby chované pro hospodářské účely toto omezení neplatí.
Navíc se tyto rostliny vyznačují často nekontrolovatelným množením, kdy zahubí původní vegetaci, a někdy i svou jedovatostí ohrožují zdraví zahrádkáře. Je povinností majitele pozemku s tímto agresivním plevelem bojovat aktivně, jinak se dopouští přestupku proti legislativě. Co to jsou invazní druhy rostlin, ale i živočichů? Jde o organismy zavlečené člověkem, úmyslně či neúmyslně, mimo oblast svého původního výskytu. Nepůvodních druhů rostlin vyskytujících se na území České republiky je dokonce téměř 1 600, ale za invazní, jichž se týká mj. zákaz pěstování či rozmnožování, je považováno jen několik desítek.
Jde o ty druhy rostlin, které znamenají velké riziko pro člověka, hospodářská zvířata a zemědělství zejména kvůli tomu, že se velmi rychle množí a v některých případech škodí zdraví či životnímu prostředí.
Proti jsou i zákony
Ministerstvo životního prostředí České republiky zareagovalo na toto nebezpečí tzv. antiinvazní novelou, která navazuje na legislativu EU o invazních a nepůvodních rostlinách.
Unijní seznam obsahuje invazní druhy rostlin, které je od roku 2016 v celé EU zakázáno držet, pěstovat, prodávat dovážet a v případě živočichů vypouštět do volné přírody.
Tento seznam je průběžně doplňován a momentálně obsahuje 88 invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii druhů, z nichž čtyři z nich mají odloženou účinnost na léta 2024 až 2027.
Letošním nebezpečím bolševník
Mezi naše nejagresivnější invazní rostliny patří, kromě křídlatky české, netykavky žláznaté a pajasanu žláznatého, také bolševník velkolepý. A právě tato velmi rozšířená (a nebezpečně jedovatá) rychle rostoucí potvora vás může na zahradě nejen naštvat, ale nově i obrat o peníze.
Naštvat proto, že zlikvidovat bolševník dovezený před zhruba dvěma sty lety z Kavkazu není vůbec jednoduché. A o peníze přijdete, když se jej nezbavíte, protože od letošního roku u nás po jednotlivých krajích (podle četnosti výskytu, pozn. aut.) zaváděna povinnost aktivně bolševník ničit.
Majitelé pozemků musejí bolševník hubit vyrýváním nebo aplikací herbicidů. U již vykvetlých rostlin je nařízeno květenství odstřihnout a spálit (rostlina plodí jen jednou za život). Na místě výskytu však majitelé musí dalších deset let sledovat, zda se tam bolševník znovu neobjeví.
Sankce za nečinnost? Pokuta až deset tisíc korun, v případě právnické osoby až milion.
Starat se musí vlastník
Omezení výskytu a šíření plevelu má ze zákona na starosti vlastník pozemku. V případě invazních druhů to vyplývá také z unijní legislativy, protože majitel pozemku nesmí tyto rostliny držet ani umožnit její šíření semeny.
Zbraně? Kromě použití herbicidů, což ale není cesta pro amatéry, je možné (za vlastní aktivní účasti) o součinnost požádat příslušný orgán ochrany přírody.
Možná vás překvapí, že o pokutu si říkají také chovatelé domácích mazlíčků. Mezi invazní druhy je totiž zařazena mj. želva nádherná, kterou mají desítky tisíc domácností v akváriích a řada chovatelů se postarala, že běžně žije také v rybnících poblíž měst.
Tuto želvu už byste si v obchodě koupit neměli, zákaz držení je však pro zájmové chovatele zmírněn na možnost ponechat si mazlíčka do konce jeho přirozeného života. Za předpokladu, že zabráníte jeho rozmnožování nebo úniku do volné přírody.
A zaregistrujete jej, což je další nařízení, o jehož vymahatelnosti však lze pochybovat. Na rozdíl od zákazu pěstování až pětimetrového bolševníku na vašem pozemku.
„Letos se mezi agresivní invazní druhy, jejichž aktivní hubení je povinností majitele pozemku, dostal i bolševník velkolepý.“
Letos? Myslím, že je mezi nimi nejméně 20 let. A opravdu na 100 % jsem si jistý, že mezi nimi byl před rokem a půl, kdy jsem jej objevil na obecních pozemcích na hranici Prahy, a řešil jsem to s příslušnými obecními úřady.