Máte doma želvu? Začněte se loučit

Poradna
Chováte v akváriu želvu nádhernou? Tak se s chovatelským koníčkem začněte loučit, protože právě želva nádherná figuruje na tzv. unijním seznamu invazních druhů rostlin a živočichů. Znamená to, že do konce roku musejí chovatelé domácí mazlíčky z tohoto seznamu registrovat on-line formulářem na ministerstvu životního prostředí, nebo se jich zbavit.
Želva nádherná (Trachemys scripta) je jednou z nejchovanějších sladkovodních želv na světě. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ve zmíněném formuláři majitelé vyplní své kontaktní údaje a informace o chovaném zvířeti, včetně opatření proti jejich úniku. Na základě těchto dat chovatel dostane od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) osvědčení, že zvíře je držené v souladu s evropským nařízením o invazních druzích „na dožití“ a neuplatní se u něj zákazy vyplývající ze zákona č. 364/2021 Sb. (tzv. antiinvazní novela, pozn. aut.).

Pokud zvíře uhyne nebo jeho majitel změní adresu, je nutné zaslat AOPK aktualizované údaje. Databáze živočichů v registru je neveřejná.

Někdy riziko, jindy zvyk

Co to jsou invazní druhy? Jde o organismy zavlečené člověkem, ať už úmyslně či neúmyslně, mimo oblast svého původního výskytu. Velmi rychle se šíří, některé proto znamenají velké riziko pro přírodní systémy. Ohrožují ale i člověka, hospodářská zvířata a zemědělství.

Jen některé zavlečené organismy však v novém prostředí zdomácní, a ještě méně jich působí problémy. Z raných období se na našem území ČR zachovaly především rostliny spojené se zemědělskou produkcí a jejich plevele (např. koukol polní), z běžných živočichů je pozůstatkem těchto časů např. bažant obecný, který k nám byl přivezen před zhruba 700 lety.

Doma na dožití

Nyní je zájmovým chovatelům umožněno si registrované invazní druhy živočichů ponechat do konce jejich přirozeného života za předpokladu, že bude zamezen jejich únik a rozmnožování. Komerční subjekty musejí vyčerpat své „zásoby“ do dvou let od zařazení druhu na unijní seznam.

Ten byl oficiálně zveřejněn v Úředním věstníku EU v polovině července 2016 a obsahoval 37 druhů. O rok později byl aktualizován o 12 položek a v roce 2019 přibylo dalších 17, takže od tohoto rozšíření v seznamu figuruje 66 druhů.

Podmínkou pro zařazení na seznam byla nepůvodnost živočicha či rostliny na celém území Unie, prokazatelná schopnost přežívat a šířit se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma státům a pravděpodobnost jeho závažného nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či hospodářství.

PSALI JSME:
Českem se šíří exotické druhy klíšťat

Výjimky povoluje ministerstvo

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) náklady na účinnou regulaci invazních druhů zvířat a rostlin se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně.

Předpisy EU, které byly implementovány do české legislativy, počítají s povolením výjimek ze zákazů pro účely výzkumu, ex situ (zkoumání a ochrana něčeho mimo místo původního výskytu) a lékařské účely. Tyto výjimky bude posuzovat MŽP.

Neregistrovaní proti zákonu

Kdo svého mazlíčka ze seznamu invazních druhů do konce letošního roku nenahlásí, má následně dvě možnosti. Pokud majitelé nebudou schopni nebo ochotni invazní živočichy nadále držet v domácím chovu, mohou je odevzdávat do určených zařízení. Nebo je i nadále chovat doma, ale už v rozporu se zákonem.

Počátkem roku 2023 se totiž pro invazní druhy z unijního seznamu zápis do registru uzavře a další držení či chov nezaregistrovaných zvířat bude porušením zákazů stanovených evropským nařízením. Definitivně skončí možnost si takové zvíře pořídit, případně jeho chov legalizovat.

PSALI JSME:
Nekrmit! Přemnožené nutrie přenášejí nemoci, varují experti

od začátku tohoto roku ale platí, že lidé invazní druhy nesmějí vypouštět, vysazovat, dovážet, převážet, uvádět na trh, ale i chovat nebo pěstovat na území Evropské unie (s výše uvedenou výjimkou po registraci). Od ledna platí v Česku nová pravidla také pro invazní nepůvodní rostliny.

Jediná samice stačí

„Z uniklých jedinců invazních druhů mohou být poměrně rychle životaschopné populace, které ohrožují naše původní druhy a společenstva. Například u raka mramorovaného stačí jediná samice k tomu, aby vznikla rozsáhlá populace raků, a ta přenosem račího moru decimovala naše raky říční a kamenáče,“ řekl Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků na MŽP.

Mezi zvířata uvedená na seznamu invazních druhů se u nás vyskytují např. rak červený a pruhovaný, krab čínský, želva nádherná, nutrie říční, ondatra pižmová či psík mývalovitý, z rostlin mj. bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá a pajasan žláznatý.

PSALI JSME:
Stát se lovcem stojí čas i peníze

Novinky pro myslivce i rybáře

Antiinvazní novela se zaměřuje na oblast nepůvodních druhů v souvislosti s ochranou přírody a krajiny, úpravy se promítly také do zákona o myslivosti, lesního a vodního zákona či legislativy týkající se rybářství, ochrany zvířat proti týrání i rostlinolékařské péče. Základní principy regulace invazních nepůvodních druhů však vyplývají přímo z evropského nařízení.

Účinněji zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci. Přijaté změny se týkají i sportovního rybářství (např. zákaz použití invazních nepůvodních druhů jako nástražných ryb).

Díky novele dochází také k posílení pravomocí stráže ochrany přírody a lesní stráže, které nově smějí zastavit a kontrolovat auto, které vjelo do lesa mimo cestu ve zvláště chráněných územích a lesích. Týká se to i lodí na řekách ve zvláště chráněných územích.

PSALI JSME:
Pes, nebo alimenty. Za co Češi utratí víc?

Zavřít reklamu ×
  1. Evropská unie se opět předvedla, jako už několikrát. Protože není zcela jasné, co invazivní druh je a co není. Např. EU považuje za invazivní druh Akát trnovník, umí si někdo představit, že by se ho podařilo odstranit z přírody, nebo již výše zmíněný Pajasan žláznatý. Je zcela iluzorní myšlenka, že by se podařilo dostat z našeho ekosystému druhy, které se zde v podstatě domestikovali a začali rozmnožovat.

    • Přesně, to zrušíme i ovocné stromy, květiny atd. protože ani ty nejsou u nás původní? Vystačíme si s jeřabinami a pod.? Akátový med je nejlepší a nejdéle vydrží tekutý. Celá unie jde do nikam , ale řeší se nesmysly.

  2. Jak to, že se to nevytahuje i na lidské invazivní druhy? Protože pro ty platí zejména to výše uvedené: „velmi rychle se šíří, některé proto znamenají velké riziko pro přírodní systémy. Ohrožují ale i člověka, hospodářská zvířata a zemědělství.“ A nejen to – i celou místní civilizaci.

    • Navrhuji doplnit do seznamu.
      Stačí hranice třeba 100 let zpátky.
      Kdo tady neměl předky před sto lety …tak do konce roku.
      Hlavně ať proboha neuděluje vyjímky ministerstvo nebo komise EU.

  3. V loňském roce jsem při výletě objevila výskyt bolševníku, ale nezjistila jsem, kam bych ten výskyt měla nahlásit. Žádné rukavice, ani pytel na zlikvidované rostliny jsem u sebe neměla.

    • Přesně tak,kam na to ty chytrý hlavy chodej.Pred mnoha lety vše v přírodě fungovalo jak příroda chtěla.Kdo před chytrou civilizací reguloval chod přírody?Xixao z jeskyně?Nic proti ale kdo je asi největší škůdce země?Já,Vy,My😀

      • No právě že se chod přírody reguloval docela sám. V dané lokalitě byly druhy, které vzájemně vytvářely jakousi rovnováhu. Ale s cestováním člověka, začala cestovat po světě i různá zvířata a rostliny, které se tak dostaly do nepřirozené lokality, no a když se jim tam zalíbilo až moc, tak tu dřívější rovnováhu narušily, což může mít za následek i vymření původních druhů.

        Takže se nejedná o regulování chodu přírody, ale regulaci jeho narušování ze strany lidí.
        Doufám, že to bylo dostatečně srozumitelné, jestli ne, zeptejte se mne ještě, rád vám to vysvětlím, abyste už příště nebyl za troubu.

  4. Je to směšné a smutné zároveň, čím se zákonodárci za peníze nás všech zaobírají. To muselo dát práci vyplodit takový nesmysl. Poroučet matce přírodě. Tak teda ať si i lidé zůstanou na svých kontinentech, když rovnost, tak pro všechny.

  5. Nyní je zájmovým chovatelům umožněno si registrované invazní druhy živočichů ponechat do konce jejich přirozeného života.

    Brzy mi bude šedesát let a pořídil jsem si pro potěchu malou želvičku nádhernou. Nedá se nic dělat, nechám ji v klidu dožít, dle odborných stránek se tato želva dožije jen asi 50-ti až 70-ti let. Jen mne mrzí, že až umře, nebudu si moct pořídit další želvičku. Bude mi pak smutno….

  6. Jsem zvědavej jak to chtějí kontrolovat. Nařídí to jako u kotlů ,že musíme vpustit kontrolujícího úředníka k sobě domů………. ?

  7. Tedy já tu nad těmi komentáři žasnu. Invazivní druhy jsou docela průšvih, zjevně tu nikdo neslyšel o králicích v Austrálii nebo co může způsobit pár koček na Novém Zélandu. V Belgii a Francii bojují s invazivními papoušky. Trnovník akát je keř, který kde zapustí kořeny, tak tam nic jiného neroste (neb vypouští do půdy inhibitory), to tu určitě chceme mít zdomácnělé. A nikdo by želvy neřešil, kdyby lidi byli trošku zodpovědní, nejdřív si o zvířeti něco přečetli (třeba jak moc vyroste) než si ho pořídí a nezbavovali se jich ve chvíli, kdy je přestane bavit tak, že je prostě vyhodí někde venku. Komentáře ohledně „lidských invazivních druhů“ už jsou ovšem vyloženě trapné a krásně ilustrují známé přísloví „prázdný sud nejvíc duní“.

    • zajímavý,že jsem nikde nečetl třeba o daňcích,muflonech nebo asijských druzích jelenů a dalších trofejních zavlečených zvířatech,které demokratičtí a kapitalističtí europapaláši tak rádi pro zábavu střílejí s bojovou písní proti globálnímu oteplování na rtech-jak je to možný,když oni přece ví nejlíp,co je pro ostatní dobrý?????

  8. „Tady máte papír a štempl…“ a je po problému. Můžeme se pak vymlouvat, že měl na to lejstro, když mu to uteče! 😀

    Mohl by mi někdo, prosím, vysvětlit ty myšlenkové pochody úředníků, kteří vymýšlí podobná nařízení?

  9. Legrační je nadpis „Stačí jedna samice“. Tak rak mramorovaný se snad množí parhenogenezí, ale u většiny druhlů fakt jedna sanice nestačí 😀

    • Přesně tak, navíc želva nádherná u nás podmínku invazivnosti ani nesplňuje, neb se má jednat o zvířata, která se bez přičinění člověka nadále rozmnožují, udržují v populacích, které se rozrůstají a šíří. Vtipné jsou i bláboly ohledně jejího zařazení – vytlačování původní želvy bahenní (která se u nás vyskytuje díky vysazené populaci nepůvodního genofondu z Rumunska a navíc již od středověku se k nám vozily všemožné želvy tohoto druhů z různých koutů Evropy jako postní jídlo, takže čistota populací původních, poklud by se někde ještě zbytek vyskytoval bude nejistý), požírání obojživelníků a ryb (těžko v jakékoliv nádrži i populace studenokrevných želv lovících jen za účelem nakrmení napáchá takovou škodu jako je aktuálně vysoušení vodních ploch, používání chemie atd., natož v rybnících, kde se pohybuje řada nepůvodních ryb v čele s kaprem, kteří působí jak primárně požíráním obojživelníků a jejich larev, tak ničením životního prostředí), požírání vodního ptactva (existuje pár snímků těchto želv slunících se na hnízdech roháčů a tuším pár záběrů, kde se želva zmocnila ptáčete, nicméně je to prezentováno jako holý fakt, který si člověk nafotí, kdy si zamane). Jak bylo psáno shora, mnoho druhů uvedených zde už se vymýtit nepovede, navíc zde žijí i více než 100let, u velké řady z nich máme „užitek“ a přestože páchají velké škody, na jejich chov ve volnosti (lovná zvěř, ryby) se nesáhne a ani s ohledem na tuto situace nejsou zmiňovány. Želva, která se u nás ani nemnoží a veškerá pozorování jsou nadále založena na pozorování vyhozených zvířat rovných zvířatům uvázaných v lese nebo pohozených v kontejneru. Osobně se mi tohle vůbec nelíbí a s ochranou přírody to má pramálo společného.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB