Od roku 1979 se podle vědců výše hospodářské škody každé desetileté zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy přitom podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost, ale také lidské zdraví.
Autoři zprávy uvedli, že všechny nepůvodní druhy nejsou invazní. Jde pouze o ty, které v území, do něhož byly člověkem zavlečeny, zdomácněly, rozšířily se a mají negativní dopady na přírodu a často právě i na člověka.
Podle vědců způsobují invazivní druhy škody lidem v téměř 80 procentech případů – poškozují zdroje obživy a mají negativní dopad na kvalitu života, např. v podobě nemocí, jako jsou malárie, zika a západonilská horečka, které šíří invazní druhy komárů.
Invazivních druhů přibývá
Za invazní se považuje přibližně šest procent rostlin, 22 procent bezobratlých, 14 procent obratlovců a 11 procent mikrobů z celkového počtu nepůvodních druhů v dané skupině. Zpráva konstatuje, že po celém světě zdomácnělo více než 37 tisíc nepůvodních druhů, z toho je více než 3,5 tisíce invazivních. Tento počet navíc podle vědců nadále velmi rychle roste.
Celosvětově nejrozšířenější invazní rostlinou je vodní hyacint, suchozemský keř libora proměnlivá, mezi živočichy krysa obecná. V České republice patří mezi nejrozšířenější invazní rostliny netýkavka, celík kanadský nebo trnovník akát. Některé další druhy, mezi něž patří například pajasan žláznatý, se však rychle šíří.
Podle Petra Pyšky z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se spolu s dalšími desítkami vědců ze 49 zemí světa podílel, se v České republice eviduje více než 1,5 nepůvodních rostlin, okolo 80 obratlovců a 700 bezobratlých. „Zdaleka všechny sice nejsou invazní, ale přesto jsou to varovná čísla,“ upozornil Pyšek.
Dodal, že zpráva panelu OSN je zcela zásadní dokument, který umožní rozhodovacím orgánům po celém světě porozumět současnému stavu a trendům v šíření invazních nepůvodních druhů, příčinám jejich výskytu a dopadům na ekosystémy. „Tyto informace mohou státy využít k politickému řešení problémů, jež invazní druhy představují,“ uvedl vědec.
Akční plán proti invazi
Česká vláda letos v červnu schválila Akční plán proti šířícím se invazivním nepůvodním druhům. Opatření mají následujících šest let provádět příslušná ministerstva, orgány státní správy, ale také vědci a další odborníci.
„Některé biologické invaze jsou velmi výrazné, například šíření bolševníku velkolepého v západních Čechách. Ten způsobuje popálení kůže a zásadně negativně mění složení rostlinných společenstev,“ sdělil Jan Pergl z Botanického ústavu, který se na mezinárodní zprávě rovněž podílel.
„Jeho výrazná podoba umožňuje dobré mapování výskytu včetně zapojení veřejnosti, která je tak v Karlovarském kraji lépe informovaná a intenzivně s ochranou přírody spolupracuje,“ dodal Pergl. Poznamenal, že některé jiné invazivní druhy postupují méně nápadně, plíživě. „Jako třeba invaze raka pruhovaného, který přenosem račího moru likviduje naše původní druhy raků,“ konstatoval Pergl.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale mnohé z nich dál postupují samovolně nebo bez zjevného záměru – například při přepravě stavebního materiálu či dálkové dopravě.
„Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost,“ řekl Hladík. „Akční plán nám mimo jiné pomůže se lépe připravit na šíření invazích druhů, které se v České republice ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je reálnou hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření a zdraví lidí.“
