Novela zákoníku práce zkomplikuje dětské letní tábory či soustředění

Týden placené dovolené navíc mohou mít od začátku příštího roku sportovní trenéři a výchovní pracovníci, kteří jezdí na dětská soustředění či tábory. Důvod k závisti to však není. Společnost sice jejich prospěšnou činnost ráda oceňuje uznalým pokýváním, ale dobrovolní vychovatelé si zaslouží i jiné ocenění. A navíc na pětidenní bonus mnozí z nich stejně nedosáhnou.
Ilustrační foto: Pixabay.com

Novela zákoníku práce totiž v této oblasti splňuje obvyklé parametry české legislativy – sice dobrý záměr, ale realizace přinášející nedorazy a pochybnosti.

Letos ještě postaru

Ještě v letošním roce tedy platí stávající podoba zákoníku práce, podle níž výchovní pracovníci na dětských táborech mohou požádat o pracovní volno v rozsahu nejvýše tři týdny v kalendářním roce. Nesmějí tomu bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a zaměstnanec musí nejméně rok před uvolněním soustavně a bezplatně pracovat s dětmi nebo mládeží.

Poslední podmínka se nevyžaduje, pokud zaměstnanec žádá o uvolnění na tábor pro zdravotně postižené děti. Tyto tři týdny volna jsou neplacené.

Kdo pracuje s dětmi?

Soustavnost a bezplatnost se v současné praxi dokládají potvrzením od prakticky jakékoli sportovní či společenské organizace, přičemž zaměstnavatel nemá možnosti prověřit, v jakém počtu a zda vůbec se děti z těchto organizací tábora zúčastní. Není ani problém v podstatě jakoukoli akci s účastí dětí prohlásit za tábor. Stačí na zaměstnavatele nasměrovat žádost o uvolnění s „uvěřitelným“ razítkem.

Navíc, kdo prověří, že zaměstnanec pracuje celoročně s dětmi bezplatně (opravdu nepřijal v průběhu roku žádný benefit?) a co se v praxi skrývá za označením soustavná práce s dětmi? Lze do ní zahrnout také např. přípravu tábora, což obnáší až stovky hodin?

Pozůstatek starých časů

Dosavadní praxe je pozůstatkem totalitních časů, kdy tábory pořádaly většinou pionýrské organizace s vesměs profesionálními vychovateli, nebo odborové organizace podniků, které jako vedoucí najímaly vlastní zaměstnance a studenty. Takže pořadatel tábora vlastně jen uvolnil své zaměstnance a platil je, jako by v práci byli.

Z toho vychází dosavadní kočkopes, kdy zaměstnance na dětské tábory v podstatě plošně uvolníme, pokud se prokážou, byť i formálním, zdůvodněním, ale protože jsme v kapitalismu, necháme v zákoně pojistku – možnost nevyhovět z vážných provozních důvodů. Podle Nejvyššího soudu jsou za ně však považované pouze takové důvody, které znemožňují, narušují nebo vážně ohrožují řádný provoz firmy, což kromě malých podniků v praxi prakticky nenastane.

Rozšíření osob je pozitivní

Novela zákoníku práce, platná od příštího roku, přináší pozitivní změnu v tom, že do okruhu osob, jimž může zaměstnavatel poskytnout pracovní volno, oficiálně patří i trenéři na sportovních soustředěních. Tito lidé totiž většinou skutečně naplňují původní záměr zákona, tedy v průběhu roku pracují s dětmi soustavně a obvykle bezplatně.

Nad dalšími novinkami však lze udiveně pozdvihnout obočí, i když na první dobrou zní sympaticky. Nově totiž bude z povolených tří týdnů jeden placený. Mzdu či plat bude vyplácet stát, tedy správa sociálního zabezpečení bude pro tento účel peníze zasílat zaměstnavateli. Odměny budou refundovány jen do výše průměrné mzdy v národním hospodářství v předešlém roce.

Dvojnásobné odměny

V čem je problém? Především v tom, že po sportovních a výchovných pracovnících chceme v průběhu roku bezplatnou péči o děti, ale na soustředění budou nově odměňováni v podstatě dvakrát. Poprvé v zaměstnání a podruhé na soustředění ve formě finanční odměny (byť obvykle symbolické), stravy a ubytování poskytnuté zdarma, proplacením jízdného apod.

A zvláštní je i to, že jeden týden placeného pracovního volna poskytne zaměstnavatel pouze v případě, že jde o akci pořádanou právnickou osobou. Musí být navíc zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně pět let a práce s mládeží musí být její hlavní činností. Tuto skutečnost musí prokazovat zaměstnanec žádající o placený týden volna.

Jen pro profesionály?

V praxi totiž tento požadavek vyloučí většinu žádostí o placené volno. Nesplní jej pořádající fyzické osoby, pro něž není pořádání táborů a soustředění předmětem podnikání. Ale např. ani majitelé a pronajímatelé rekreačních zařízení, a dokonce ani firmy pořádající tábory pro své zaměstnance (tato tradice je minimálně u státních podniků stále živá), i když tam mohou volno vyjednat odbory v kolektivní smlouvě.

Mezi vyvolenými zůstaly především společenské organizace (skauti, ochránci přírody, turisté), profesionální instituce (domy mládeže) a sportovní kluby, i když by bylo zajímavé zkoumat, zda jejich výchovní pracovníci nejsou zřizovatelem tábora odměňováni už v průběhu roku.

Zápis v rejstříku nic nedokazuje

Navíc je nesmyslné pro vstup „mezi vyvolené“ požadovat zápis provozovatele tábora ve veřejném rejstříku po dobu pěti let. Provozovatel může být jen nálepka, zatímco skutečným měřítkem kvality a serióznosti je historie tábora a jeho bezchybného provozu, doložená např. zápisem o kontrole pracovníky hygienické stanice.

Bez ohledu na novelu zákoníku práce bude poskytnutí placeného volna na tábor či soustředění i nadále záležet především na ochotě zaměstnavatele, obsahu kolektivní smlouvy a schopnosti zaměstnance sehnat si potřebná razítka. A legislativa? Na oko týden placeného volna přidává, ale v praxi mnoha lidem tuto šanci řádně zkomplikuje. Čas na změnu zákona tak nastal už před startem novely.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 6
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Mi Michal

    Jo,to by bylo žrádlo. Flákat se po táborech a ještě za to brát prachy !! To by bral každý !!!!

    • Ma Mates

      Odpověď člověka, který se nikdy na táboře nestaral o děti. Doporučoval bych zjistit si o co vlastně na takovém táboře jde.

  2. Ro Rottrek

    Chapu dobre, ze jakmile takovy tabor odjedu za placenou dovolenou, ztracim pristi rok narok, protoze nedodrzim pozadavek bezplatne prace? ? ? ?

  3. Šr Šrámek

    Mě by zajímalo, kdo vlastně konkrétně na placené volno dosáhne. Dělat kroužek ve sklepě zadarmo nelze kvůli bezpečnosti dětí, není kdo mi celoroční práci pak potvrdí. Že by ani rodiče za kroužek za celý rok nic neplatili a vedoucí tím pádem nedostal ani kačku mi taky připadá nemožné. Maximálně to bude nějaký zoufalý jednotlivec. Já pracuji s dětmi v ddm celý rok. Abych mohl s nimi pracovat, mám smlouvu a taky i odměnu, která sotva zaplatí dojíždění. Tím pádem na volno nedosáhnu a zase si musím vzít dovolenou. A na táboře to rozhodně dovolená není. Ještě, že mi zůstalo to nadšení a bývalí kroužkaři, jejichž děti jako druhá generace ke mě na kroužek chodí.