„Oběd? Bohužel, skončili jsme po 25 letech.“ Zavřených hospod a jídelen jsou už stovky

„Jdete na oběd? Tak to bohužel. Museli jsme zavřít. Po pětadvaceti letech. Už to nešlo udržet,“ říká pomocná kuchařka z obědové jídelny s až poetickým názvem „Prima chlebíček“ v pražské Londýnské ulici, která donedávna byla součástí stejnojmenných lahůdek.
Jídelna v pražské Londýnské ulici byla oblíbená mezi bílými límečky z okolí i dělníky. Mohli si nabrat z několika druhů salátů, dát si pořádnou polévku, vybrat si ze tří, čtyř dobrých jídel. Ilustrační foto: FAEI.cz

„Už mne nebavilo pořád zdražovat. Na teplé kuchyni musíte pořád něco vymýšlet, a přitom byl problém s dodávkami stále dražších surovin. Podnikání v gastru je pro třicátníky s pevnými nervy, a ty já už nemám,“ říká šéfka firmy Prima chlebíček Ivana Ivánková (60).

Jak dodává, covidové uzávěry a pak šílené zdražování, byly posledními kapkami do jejího rozhodnutí jídelnu uzavřít a věnovat se už jen výrobě a prodeji chlebíčků.

Není výjimkou. Podle údajů společnosti CRIF — Czech Credit Bureau k letošnímu srpnu zanikl ve stravování 1 401 subjekt. Naproti tomu jich bylo založeno 868. Celkový úbytek je tak zatím 536 firem registrovaných ve stravování. K loňskému srpnu se počet podnikatelských subjektů ve stravování celkově snížil o 839.

Už letos v březnu Asociace malých a středních podniků a živnostníků hlásila, že provozovatelé stravovacích provozů mají u obědů enormní propady tržeb. Léto bylo pro řadu podniků sice nadějnou náplastí, nicméně analýzy ukazují, že i když podnikům se mnohdy tržby vrátily k předcovidové úrovni, už to nepokrývá energetické šoky…

„Když jsem viděla, co se děje i s energiemi, dostala jsem prostě strach z toho, co bude. Nikdy jsem nikomu nic nedlužila. Ani ukončení jídelny nebylo jen o tom, že jen zabouchnu dveře. Vyplatila jsem odstupné kuchaři a dalším zaměstnancům, chtěla jsem mít čistý štít,“ dodala Ivánková.

Domácí atmosféra k přežití nestačila

Její jídelna byla oblíbená mezi bílými límečky z okolí i dělníky. Mohli si nabrat z několika druhů salátů, dát si pořádnou polévku, vybrat si ze tří, čtyř dobrých jídel. Na stolech vždy čisté kostkované ubrusy, zdarma karafa s vodou a mátou. Pořád plno, ale domácí atmosféra. Přežít to ale podniku nepomohlo.

Kuchařka z Londýnské ulice, která dnes s paní Ivánkovou dělá už jen chlebíčky, pauzíruje ve dveřích, které vedly do jídelny. „Stávám tady teď občas kolem poledního, abych to našim stálým hostům vysvětlovala,“ říká. Stejnojmenná prodejna chlebíčků a zákusků, která je hned vedle, totiž zůstává otevřená.  Ovšem i chlebíčky notně zdražily na 45 až 65 korun za kus…

Zákazníci citliví na desetikoruny

Zákazníci jsou u obědů více než kdy před tím citliví na cenu, roli hrají desetikoruny. I v jídelně z Londýnské hlavní jídlo v poslední době také již stálo kolem sto čtyřiceti korun. Tím se ale již přiblížila nedaleké velké a vyhlášené restauraci Vinohradský parlament.

Zároveň jídelna již byla dražší, než specialista na balkánská jídla v sousední Slezské ulici. Původem manželé z Bulharska zde v maličké provozovně vaří rovněž bezmála čtvrt století, a i dnes se s obědovým jídlem drží do stokoruny. Je ale s sebou nebo omezeně na stojáka. Podnik má ovšem díky tomu pořád relativně nízké náklady. A jede dál.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 6
Sdílet článek