Jak z odborného hlediska hledíte na případy zřejmě tisíců lidí, kterým po prodělání nemoci protilátky rostou, lékaři jim výslovně nedoporučují očkování, přičemž někteří už dokonce mají první dávku za sebou, a přitom nyní nastavený systém je dostává do stejné kategorie jako odmítače očkování?
Bohužel je to tak. Vakcinaci cíleně nemíříme, očkujeme plošně, což je „nejrychlejší“ cesta, ale ne nejlepší. Očkují se tak i lidé, kteří covid prodělali. Za mě to není ideální cesta; respektive ano, pojďme očkovat ty, kteří covid prodělali, ale jen jednou dávkou.
S druhou již u lidí, kteří covid prodělali, vidíme, že mají extrémní množství protilátek, a je otázkou, co to způsobí.
Aplikace vakcíny v době, kdy má pacient ochranu dostatečnou, nebo dokonce vysokou, nedává smysl, zbytečně zatěžuje organismus a může mít i nepříznivý vliv na zdraví, například ve formě sérové nemoci.
Polarizujeme tak zbytečně společnost a i lidé, kteří by se očkovat nechali, jsou systémem natolik znechuceni, že se staví tzv. na druhou stranu bariéry.
Proč podle vás nejsou protilátky brány na stejnou úroveň jako očkování? Je k tomu nějaký medicínský důvod?
Medicínsky určitě ne. Je to o politické vůli nastavit „různé (jiné)“ podmínky pro lidi s prodělanou infekcí. To znamená vytvořit individuální očkovací plán, určit jakou hladinu protilátek budeme uznávat a případně na jak dlouho, proti jakému proteinu viru mají být protilátky namířené.
Česká společnost alergologie a klinické imunologie doporučuje pro tento účel měřit protilátky proti spike proteinu, který vytváří tvar korony na povrchu viru. Protilátky proti tomuto proteinu dokážou zabránit viru vstoupit do hostitelské buňky a replikovat se.
Proč se podle vás nejprve před nasazením vakcíny automaticky neměří schopnost vlastní obrany, tedy protilátek?
V době, kdy se s vakcinací začínalo, byl počet lidí s prodělaným onemocněním relativně malý. Nedávalo by to smysl, navíc pokud bychom chtěli protilátky provádět ze zdravotního pojištění, výrazně bychom jej zatížili. Primárně to má smysl u lidí, kteří covid prodělali, ale PCR test jim vyšel negativní. Nebo například u lidí s různými nemocemi, pro které znamená vakcinace vyšší riziko.
Dokáže si určitá míra vlastních protilátek, například po prodělání covidu, vytvořit dostatečnou hradbu proti případným mutacím?
Díky testu IgG BLOT proti covid-19, který provádíme od poloviny září, můžeme konečně posoudit, jestli protilátky vytvořené v období předchozích mutací (alfa, beta či gama) dokážou reagovat i na deltu. Stejně tak prověří účinnost očkování, které je vytvořeno z původního kmene covidu-19. U většiny z testovaných vzorků se přitom schopnost protilátek vázat se, tedy neutralizovat, vůči mutaci delta potvrdila.
Je člověk s vysokou mírou vlastních protilátek infekční pro ostatní, aniž to tuší, stejně jako mohou být lidé očkování dvěma, třemi a více dávkami?
Pokud by i v takovém případě došlo k nákaze, pak ano, i takový člověk může být pro ostatní infekční, ale určitě po kratší dobu a s menší virovou náloží. Není to jenom o protilátkách, buněčné imunitě, ale také o slizniční imunitě, která sehrává v prvních dnech nejdůležitější roli. Což dokazuje malé procento reinfekcí u lidí s prodělaným onemocněním covid-19.
Lidé po očkování primárně chrání sebe před infekcí, respektive těžkým průběhem onemocnění. Pro okolí mohou být infekční, minimálně po nějakou omezenou dobu, než tělo vir zlikviduje.
Dokážete z vyšetřených vzorků odhadnout, jaká je mezi lidmi míra vlastních protilátek proti covidu?
Ano, dokážeme, máme velký statistický soubor pacientů. Od začátku pandemie, respektive od března 2020, jsme v laboratořích vyšetřili přes 100 tisíc protilátek. Počet pozitivních se měsíc po měsíci zvyšuje, vakcinací a bohužel také promořením v různých vlnách. Počet pacientů s pozitivními protilátkami je přes 83 procent ze všech vyšetřených.
Jaký je zájem ze strany lidí a zdravotnických zařízení o ověřování hladiny protilátek?
Zájem o vyšetření hladiny protilátek je aktuálně enormní. Od pondělka do pátku vyšetřujeme přes tři tisíce pacientů týdně, denně to je přes 500 těchto testů. Mnoho klientů nyní využívá také možnosti nechat si ověřit i účinnost protilátek vůči mutaci delta, což je možné díky našemu vyšetření IgG BLOT proti covid-19.
Jak se protilátky měří, respektive jaké jsou stupnice? Co je málo a co už dost?
Zatím nelze říct, jaká přesně hladina protilátek proti covidu je málo a jaká je dost. Z posledních studií, dat, která máme k dispozici, je evidentní, že jakákoliv pozitivní hladina protilátek snižuje riziko reinfekce a minimalizuje horší průběh onemocnění.
Můj vzor je v tomto pan profesor Vojtěch Thon, imunolog, který v rámci své studie otestoval tisíce lidí a snaží se (nejen on) na vládu tlačit, aby šla cestou individuálního přístupu.
Jaký má očkování vliv na tvorbu vlastních protilátek? Podpoří je nebo naopak utlumuje tvorbu vlastních obranných látek?
Očkování nebo reinfekce funguje jako „booster“. Na tom je imunologie založena. Opakovanou stimulací se nejenom zvyšuje množství protilátek, ale také se zesiluje jejich vazba (afinita/avidita) na patogen. Zvyšuje se tak účinnost těchto protilátek.
Zabývají se laboratoře efektivitou rozestupů mezi vakcínami? A případně s jakým výsledkem? Jaký je optimální rozestup?
Efektivitou rozestupů mezi dávkami se laboratoře nemají možnost úplně rutinně zabývat. Ta musí být určena výrobcem vakcíny. Laboratoře můžou sledovat protilátkovou či buněčnou imunitní odezvu a tím třeba dávat zpětnou vazbu, upozornit na pokles imunity v čase. Tento pokles vidíme u všech očkovaných proti SARS-CoV-2, s vyšším věkem sledujeme rychlejší pokles v čase.
