Stalo se tak po měsících krizových jednání, jejichž cílem bylo zaplnit černou díru vyvolanou rozhodnutím ústavního soudu o zadlužení země.
Ve středu, kdy návrh rozpočtu posvětila vládní koalice kancléře Olafa Scholze (SPD), které podle barev stran sociální demokracie (SPD) – červená, liberální FDP – žlutá a Zelení zelená nikdo ve Spolkové republice neřekne jinak než semaforová, Pistorius zašel ještě dál.
Vojákům Bundeswehru vyjádřil zklamání z rozpočtového plánování své vlastní koalice. „Výsledek není takový, jaký jsme si představovali a jaký bychom potřebovali,“ stojí v denním rozkazu vojákům, který Pistorius a Carsten Breuer, jeho generální inspektor, tedy náčelník generálního štábu, ve středu interně rozeslali.
Pistorius a Breuer dále napsali, že výsledek jednání o rozpočtu „nemůže být uspokojivý vzhledem k situaci ohrožení a požadavkům kladeným na Bundeswehr“. Pistorius nevyšel ze sporu o rozpočet na rok 2025 dobře. Na začátku jednání požadoval pro Bundeswehr o 6,7 miliardy eur (169,4 mld. korun) více.
Má však dostat pouze 1,25 miliardy (31, 6 mld. Kč); rozpočet pro ozbrojené síly se má zvýšit z dnešních zhruba 52 miliard eur (1, 315 bil. Kč) na 80 miliard eur (dva biliony korun) jednorázově až v roce 2028. „Je zcela nejasné, jak nástupci současné koaliční vlády s tímto masivním navýšením naloží,“ upozornil web SpiegelOnline.
Ministr financí Christian Lindner (FDP) při prezentaci rozpočtových plánů pouze uvedl, že v roce 2027 bude z hlediska výdajů na obranu „velká potřeba jednat“.
Nejsme schopni zahájit všechny projekty, netají se ministr
Pistorius v dopise zdůrazňuje, že Bundeswehr potřebuje rychle více peněz. „Jen pro rozpočet na rok 2025 bychom potřebovali navýšení o více než šest miliard eur, abychom Bundeswehr vybavili tím, co vzhledem k měnící se době potřebuje,“ uvádí se v dopise.
Navýšení o pouhých 1,25 miliardy eur, znamená, „že nyní nemůžeme zahájit všechny projekty, které situace ohrožení vyžaduje“. Pistorius a Breuer zdůrazňují, že požadavky Bundeswehru v příštích dvou letech budou také „výrazně vyšší, než je současný odhad ve finančním plánu“. „Bezpečnost není zadarmo“, podotýkají v interním dopise.
Obezřetnost ano, ale…
Německo bývá obvykle považováno za nejzodpovědnější velkou ekonomiku eurozóny, pokud jde o finance. To ztělesňuje jeho „schwarze null“ neboli černá nula – politický závazek k vyrovnanému rozpočtu – a všemocná dluhová brzda, limit pro zadlužování, který je zakotven v základním zákoně země a je přísně vymáhán ústavním soudem.
Web Telegraph si pomohl srovnáním vývoje ve Spolkové republice a Francie. Před finanční krizí, jež vypukla v roce 2008, měly obě země stejné zadlužení ve výši přibližně dvou třetin hrubého domácího produktu (HDP). Přesto se v následujícím desetiletí obě země rozešly. V předvečer pandemie covidu 19 se poměr dluhů Francie blížil 100 procentům, zatímco v Německu nedosáhl ani 60 procent.
Dokonce i po covidu a energetické krizi dosahuje zadlužení Německa méně než 64 procent HDP, zatímco zadlužení Francie dosahuje 110 procent – a stále roste. „To znamená, že německá vláda je současně ve velmi silné finanční pozici, ale zároveň je nebezpečně omezena v tom, co může dělat se svými penězi,“ říká Holger Schmieding, hlavní ekonom banky Berenberg.
„Německo má mnohem větší fiskální rezervu než téměř kterákoli jiná země – jen si ji nedovoluje využít. Náš dluh je nízký, náš deficit je přiměřený. Náš dluh se v poměru k HDP, pokud vůbec, snižuje,“ říká. „Přesto jsme se zasekli na dluhové brzdě, která se zdála být smysluplná před deseti nebo patnácti lety, ale nyní smysl nedává.“
Voliči to Scholzovi spočítali
Německo se sice pyšní obezřetností, ale koaliční vláda v čele s kancléřem Scholzem dostala v evropských volbách také na frak, podobně jako strana Emmanuela Macrona, připomíná Telegraph.
Scholzova sociální demokracie (SPD) se umístila na třetím místě s necelými 14 procenty hlasů, Zelení skončili čtvrtí s 11,9 procenty, FDP, stoupenkyně volného trhu, která koalici doplňuje, si zajistila něco málo přes pět procent.
Křesťanští demokraté (CDU) – strana předchozí kancléřky Angely Merkelové – zvítězili se 30 procenty, následováni protestní Alternativou pro Německo (AfD), která získala téměř 16 procent hlasů. Kvůli tomu byly třenice v koaliční politice před dohodou o rozpočtu ještě bolestivější než obvykle.
Strany si nakonec plácly na rozpočtovou dohodu, která se drží přísných pravidel pro zadlužování a zároveň se snaží posílit hospodářský růst tím, že přiměje více lidí pracovat po dosažení důchodového věku a pomůže migrantům vstoupit na trh práce.
Ekonomové však namítají, že jedním z důvodů, proč už pro Německo nemá smysl držet se fiskální svěrací kazajky, se staly nové hrozby, kterým největší evropská ekonomika čelí po ruské invazi na Ukrajinu.
Objevují se však i další finanční zátěže. Německá populace stárne, což s rostoucími výdaji na důchody a zdravotní péči vytváří tlak na veřejné finance. Zároveň klesá počet pracujících, a to nejen jako podíl na populaci, ale i v absolutních číslech.
OSN předpovídá, že od roku 2020 do poloviny 30. let 21. století se počet lidí ve věku 20 až 69 let v zemi sníží přibližně o pět milionů, tedy téměř o desetinu.
A co dál?
Podle Schmiedinga měla dluhová brzda přimět politiky, aby si dobře rozmysleli své výdaje, ale nakonec je přiměla k omezení investic a zvýhodnění důchodů. Uvolnění pravidel by mohlo zemi umožnit opravit skřípající infrastrukturu, což by v příštích letech přineslo oživení ekonomiky.
„Německo funguje na základě konsensu. V předvolebním období je opozice jen ráda, že má vláda potíže, a ruku k dílu nepřiloží,“ říká. „Jsem si celkem jistý, že po volbách do Spolkového sněmu na podzim 2025 zvítězí rozum a dluhová brzda se změní tak, aby vznikl větší prostor pro investice a obranu.“
Pokud se tak nestane, problémy Berlína s nízkým zadlužením zpomalí německou ekonomiku stejně jistě, jako těžké zadlužování Paříže poškozuje Francii…
