Opět poslední neklidný rok?

Poradna
Další novinky, další změny? Kdo by po zvěstech o covidu, válce, inflaci a dalších jobovkách měl ještě chuť zabývat se tím, co zákonodárci připravili pro rok 2023? Když navíc ještě leccos není jasné, protože pece v politických kuloárech zdaleka nevychladly. Přesto se vyplatí projít si stručný přehled chystaných změn, vždyť mnohdy se týkají přímo vaší peněženky.
Projít si stručný přehled chystaných změn se určitě vyplatí, vždyť mnohdy se týkají přímo vaší peněženky. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Následující výčet není ani zdaleka kompletní, takže naši poradnu vám budeme nabízet i v příštích týdnech a měsících. Tuto základní ochutnávku berte jako vstup do dalšího finančně neklidného roku. Znovu posledního?

Vyšší zálohy na pojištění

Jak je v posledních letech zvykem, nejvíce změn čeká OSVČ, nejméně zaměstnance. V roce 2023 se zvyšují minimální zálohy na důchodové, nemocenské i zdravotní pojištění pro OSVČ, což je dáno vyhlášením nového všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Minimální záloha na důchodové pojištění vzroste u hlavní činnosti na 2 944 korun, u vedlejší na 1 178 Kč. Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala 12 měsíců, bude 120 972 korun (u vedlejší činnosti 48 496 korun, pozn. aut.), maximální 1 935 552 Kč.

Minimální záloha na zdravotní pojištění se v příštím roce zvýší na 2 722 Kč.

Kdy neplatit sociálce?

Pro rok 2023 dojde také k navýšení tzv. rozhodné částky, tedy finanční hranice, od níž je OSVČ vykonávající vedlejší činnost povinna účastnit se (platit zálohově či zpětně jednorázově) důchodového pojištění. Rozhodná částka v příštím roce je zvýšena na 96 777 korun.

Na všeobecný vyměřovací základ je navázána také nemocenská, resp. zvýšení rozhodného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění již od ledna. U zaměstnanců vzroste o 500 korun na 4 000 Kč, u OSVČ se minimální vyměřovací základ zvedá o tisícovku na 8 000 korun.

Hranice dvou milionů

Od ledna roku 2023 platí balíček daňových změn. U DPH se zvyšuje roční limit pro povinnou registraci k dani z jednoho milionu korun na dva miliony a nově se na dvojnásobek, tedy rovněž na dva miliony, mění hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně.

Už však nebude měsíční paušální záloha pro všechny OSVČ ve stejné výši, ale jsou zavedena tři pásma odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

V prvním pásmu se bude platit paušální daň jako doposud, tedy jako součet minimálního sociálního pojištění zvýšeného o 15 procent, minimálního zdravotního pojištění a 100 korun daně z příjmů (6 208 Kč). V druhém pásmu budou OSVČ platit 16 000 korun a v třetím 26 000 Kč.

Součástí daňového balíčkuje i definitivní zrušení elektronické evidence tržeb (EET).

PSALI JSME:
Konec EET je finanční injekcí restauracím a gastropodnikům

Datové schránky podnikajícím

Od ledna příštího roku budou během tří měsíců povinně zřízeny datové schránky všem podnikajícím fyzickým osobám, včetně těch, které svou živnost přerušily či pozastavily. Datové schránky budou zřízeny také každé právnické osobě, která ji ještě nemá. Naopak ze zákona na poslední chvíli vypadla tato povinnost jako plošná pro všechny fyzické osoby.

Není to krok pouze formální, protože podle zákona musí vlastník datové schránky činit úřední podání pouze elektronicky. A to včetně daňového přiznání. Na druhou stranu bude tato povinnost zjemněna změnou (pro daňová přiznání za rok 2023, tedy až v roce 2024), podle níž se minimální výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání zvyšuje z dosavadních 15 000 na 50 000 korun.

Další valorizace hned v lednu

Tématem letošního roku byly bezesporu důchody a jejich valorizace. Hned 1. ledna čeká další zvýšení penze všechny, kteří ji mají přiznanou nejpozději poslední den končícího roku, v průměru o zhruba 820 korun.

Krácením valorizačních pravidel politici zatím pouze straší, takže se dá při předpokládané inflaci očekávat další nejméně jedno zvyšování důchodů také v průběhu roku 2023. A pak už začne předvolební kampaň…

PSALI JSME:
Zvýšení důchodu od září. O kolik a pro koho?

Novinkou od února 2023 jsou slevy na pojistném o pět procent na úvazky v rozsahu 8 až 30 hodin týdně. Snížené pojistné se týká vybraných skupin zaměstnanců – mj. osoby starší 55 a mladší 21 let, rodiče dětí do 10 let, studentů, osob s postižením atd.

Posvětí novela práci v bačkorách?

Velké očekávání a dohady vzbuzuje novela zákoníku práce, která by měla být do praxe uvedena v průběhu nadcházejícího roku. Počítá se mj. s dovolenými pracovníků mimo pracovní poměr, dohodáři získají také nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny.

Patrně největší zájem vzbuzují připravované změny týkající se home office, kterého podle posledních údajů využívá téměř třetina zaměstnanců. Podle záměrů předkladatelů novely by mj. část zaměstnanců získala na práci z domova nárok, a naopak zaměstnavatel by žádosti musel čelit dokazováním, že jejich přítomnost na pracovišti je nezbytná.

Zaměstnavatelé budou patrně muset umožnit práci z domova těhotným nebo pečujícím o dítě mladší než 15 let, případně o osobu závislou na péči jiné osoby. Především zaměstnavatelé však zatím mají k těmto přelomovým změnám důrazné připomínky.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Návrh novely zákoníku práce upravuje home office jednostranně a nelogicky

Zavřít reklamu ×
  1. Problém pro mnohé domácnosti nastane od 1.1.2024 kdy už nebude zastropován plyn ani elektřina ….Ceny budou stále velmi vysoké a vše zaplatí občané.Elektřina bude kolem 10 kč/kwh a plyn 60 kč/kubík(od roku 2024).Ceníky lze dohledat.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.