
Většina především starších lidí má Mezinárodní den žen, který tradičně připadá na 8. březen, spojený s červenými karafiáty a bonboniérou. Takový byly tradiční dárky „našim ženám“ v dobách vrcholného socialismu, který tento svátky, připomínající boj žen za pracovní či společenskou rovnoprávnost, ideologicky zprofanoval. Jenže je jiná doba. A jiná doba si žádá jiné přístupy.
Například podle Plzeňského Prazdroje se jako nejlepší dárek pro ženu k MDŽ více hodí pivo, než květina. Největší český pivovar to zdůvodňuje tím, že podle jeho průzkumů mají ženy zlatavý nápoj s bílou čepicí stále radši.
Pivní rovnoprávnost
„Popularita piv u žen roste – 61 procent tvrdí, že jim pivo chutná (a to je jen o 13 procent méně, než u mužů – pozn.) a rozdíl mezi oběma pohlavími se v posledních letech navíc stále snižuje. Za poslední čtyři roky se také zdvojnásobil počet žen, které se považují za pivní expertky,“ uvedl pivovar u příležitosti letošního MDŽ. Co se týče pivní rovnoprávnosti mezi silným a slabým pohlavím, vypadá to, že v tomto ohledu je to na dobré cestě.
Ženy podle průzkumu dávají přednost nealkoholickým pivům, zejména těm s příchutí. Kromě nealkoholických piv ženy preferují při výběru piva ležáky, ale roste zájem také o tmavá piva či pivní speciály.
Ostatně rostoucí obliba piva mezi ženami se prý přelévá i do jejich zvýšeného zájmu o tradičně mužské obory spojené s výrobou piva. Z pivovarnických středních a vysokých škol Prazdroj v posledních letech přijímá téměř polovinu absolventek.
„S náborem talentovaných žen nám pomáhá i dlouhodobá spolupráce s potravinářskými fakultami a speciální tréninkové programy a stáže, které pro studenty a studentky máme. Řada z nich u nás pak zůstává i po absolutoriu. A pro všechny nabízíme možnost sladit pracovní a rodinný život,“ vysvětluje situaci Ivana Pavlíčková, manažerka pro řízení talentů Plzeňského Prazdroje.
Ženy mají v pivovarnictví zkrátka na růžích ustláno. Mimochodem, víte, že výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven není žádný pán s pivním bříškem, ale drobná elegantní dáma Martina Ferencová?
Hospodská sounáležitost
Ale ještě na skok do slavného plzeňského pivovaru. Podle aktuálních dat nyní pracuje v Prazdroji třetina žen, stejné zastoupení má něžné pohlaví rovněž ve středním managementu a vedoucích pozicích. Cílem prazdroje je tento podíl přirozeně zvyšovat a dosáhnout do roku 2030 třetinového zastoupení žen i na nejvyšších manažerských pozicích. Uvidíme, jak to bude dál, v roce 2050 to třeba bude už 50 procent.
Ženy si podle průzkumu ppm factum pivo mnohem raději dopřejí v restauracích a hospodách, než doma. Mohou si totiž u něj pohovořit s přáteli. V tom se shodují s muži. Rozdílná jsou ale jejich kritéria při výběru podniku.
U mužů podle agentury Kantaru rozhoduje například teplota piva nebo správná míra. Ženy mají priority poskládané jinak: Vede u nich vstřícnost personálu, čistota a útulnost interiéru a toalet nebo rychlost obsluhy. Prazdroj přitom každoročně investuje nemálo peněz do vybavení restaurací, ale i úprav jejich interiérů.
„Loni jsme vyčlenili desítky milionů korun na vybavení zahrádek a letos to plánujeme zopakovat. Samozřejmě, až to situace umožní a hospody se znovu otevřou. Také jsme rozjeli ve spolupráci s architekty a hospodskými projekt na úpravy fasád a exteriérů provozoven. Odebíráme nadbytečné reklamy, děláme přehlednější značení, odstraňujeme polepy z oken, aby bylo vidět dovnitř, což preferuje většina hostů. Snažíme se tak spolu s hospodskými jejich podniky zútulnit uvnitř i zvenku, a to nejen pro ženy. A podle našich dat to funguje,“ říká Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.
Takový přístup se vyplatí. Ženy dokážou v útulném prostředí strávit u piva více času, než muži. To potvrzuje i průzkum Kantaru: Žena, která si jde do hospody popovídat a na pivo, tam stráví v průměru o 25 minut více času, než muž. Takže tu máme minimálně jednu oblast, kde ženy už předčí muže.
Nezaměstnané ženy
Zdaleka tak veselé to ovšem už není při čtení zpráv o aktuálním vývoji nezaměstnanosti. Jak připomněla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová, míra nezaměstnanosti v lednu povyskočila oproti prosinci o jednu desetinu na 3,3 procenta. Před nástupem pandemické krize se přitom tato statistika pohybovala okolo dvouprocentní úrovně.
Rozdílný je vývoj míry nezaměstnanosti mezi ženami a muži. U žen v lednu vyskočila na 4,4 procenta, tedy o více než jedno procento nad celkový průměr. Naopak u mužů nezaměstnanost zatím v žádném z měsíců od počátku krize nepřesáhla úroveň tří procent. Nejvýše byla v prosinci loňského roku, a to na úrovni 2,8 procenta. V lednu pak dokonce poklesla na 2,5 procenta.
Je tedy možné, že mnohé ženy „oslaví“ letošní MDŽ na úřadu práce. „Vzhledem k tomu, jakých sektorů se restriktivní opatření týkají a které naopak prosperují lze očekávat, že tyto trendy budou pokračovat i nadále,“ upozornila ekonomka Steckerová.
Podle průzkumu agentury STEM pro Nadační fond Šťastné Česko ženy také hůře snášejí dopady „nekonečné“ koronavirové pandemie. Podle analýzy mohou intenzivněji prožívat obavy o zdraví rodiny a budoucnost dětí. Výzkumy rovněž ukazují, že pandemie psychicky hůře doléhá na ženy, které se kvůli ní cítí výrazně nebo o něco hůře než obvykle.
Stejný plat za 200 let
Příliš neradostně vyznívá pro ženy i srovnání v platech. I když se nerovnost mezd daří pozvolna odbourávat, ženy stále berou v průměru méně než jejich mužští kolegové. Podle několik let staré zprávy Světového ekonomického fóra by se při současném tempu mohly platy mužů a žen srovnat asi za 200 let.
„Žádná země zatím nedosáhla genderové rovnosti bez ohledu na míru vyspělosti, region nebo typ ekonomiky. Genderová nerovnost je realitou po celém světě, kterou nacházíme ve všech aspektech života žen,“ řekla Anna-Karin Jatfors, regionální ředitelka odnože OSN zaměřené na genderovou rovnost.
Pokud by jednotlivé země pokračovaly v aktuálně nastoleném tempu odbourávání rozdílů, nejrychleji by rovného postavení dosáhli obyvatelé západní Evropy – za 61 let. Naopak nejdéle si na rovné postavení počkají ženy ve východní Asii a v Tichomoří, a to 171 let.
Světový průměr pak dle dat Světového ekonomického fóra činí 108 let. Navíc jen třetina všech pracovníků ve vedoucích manažerských pozicích jsou ženy. Nejlepší postavení mají ženy pracující na Islandu.
Pro ženy v Evropě přesto máme na závěr jednu dobrou zprávu. Právě na starém kontinentu by se mohly mzdové rozdíly mezi ženami a muži mohli srovnat nejrychleji: Prý už za zhruba 60 let.