Petr Stuchlík: Vysokou inflaci tady budeme mít minimálně dva roky

Rozhovor
„Všechny instituce, které měří inflaci, ji systematický podhodnocují. My jsme takoví šprti, v době, kdy opravdu velké a systémové centrální banky, jako jsou Fed a ECB, teprve přemýšlejí a vyhrožují, my už máme třikrát, čtyřikrát zvednuté úrokové sazby. Nevím, proč je ČNB tak aktivní,“ říká v rozhovoru Petr Stuchlík.
Jsem přesvědčený, že vysokou inflaci tady budeme mít minimálně dva roky, protože ekonomika žije v nějakém cyklu a inflační očekávání jsou obrovská, říká v rozhovoru Petr Stuchlík. Foto: BH Securities

My jsme se už před natáčením spolu bavili o tématu inflace a vy jste koneckonců na toto téma publikoval velice zajímavý text, který měl obrovský dosah. V něm jste říkal, že faktická inflace zřejmě bude ještě výrazně vyšší, než ta oficiální. Mohl byste to vysvětlit?
V září jsem napsal článek o tom, že inflace, a to jsme byli ještě optimističtí, není čtyři, ale minimálně šest procent. Důvod je jednoduchý – Český statistický úřad (ČSÚ), který inflaci měří, podobně jako jiné instituce v Evropě do inflace nezahrnuje například bydlení, s jednoduchou úvahou, že bydlení je investice, nikoliv spotřeba.

A i když nějakým způsobem tam bydlení je prostřednictví imputovaného nájemného zohledněno, tak velmi nedostatečně.
Musím říct, že podle mého názoru vlastně všechny centrální banky, resp. všechny instituce, které měří inflaci, ji systematický podhodnocují právě proto, že nezapočítávají výdaje na bydlení.

Podle mě si nalháváme trochu do kapsy, upřímně výdaje na bydlení jsou velmi důležité pro každého z nás, ať už bydlíte ve vlastním, nebo v nájemním. Platíte totiž energie, platíte různé poplatky, které s bydlením souvisejí. Ony tam energie zohledněny jsou, i když podle mě trochu méně než by měly, ale to vlastní bydlení je tam zohledněno nedostatečně.
A proto je inflace v zásadě v České republice vždycky o dva či tři procentuální body vyšší, než je nominální, která je udávána ČSÚ. To znamená, že dnes se klidně můžeme pohybovat někde kolem 13 procent.

PSALI JSME:
O co jde ve sporu Fincentra s bývalými zemskými řediteli? Šéf Broker Trustu přilil olej do ohně

Je zajímavé, že kolem inflace nastavujeme celou naši měnovou politiku, ale statistická metoda, kterou jsme zvolili, ji systematicky podhodnocuje.
K tomu je docela zajímavý příběh. Dřív bydlení v ukazatelích bylo, ale když v 80. letech stávkovali za Margaret Thatcherové ve Velké Británii horníci, tak paralelně docházelo k tomu, že v Londýně rostla docela výrazně cena bydlení.
A to se samozřejmě odráželo do inflace, která poté definovala různé výše odstupného, náhrad, dávek v nezaměstnanosti. A tehdy Bank of England (britská centrální banka, pozn. red.) řekla, že bydlení není tak úplně spotřeba a že je to investice. A postupně tento výdaj ze spotřebního koše vyhodila.
Velmi elegantně si tak snížili náklady, které museli vyplácet zejména horníkům, kteří končili v dolech. Postupně se tímto přístupem inspirovaly jednotlivé evropské centrální banky. Když se podíváte na spotřební koš na začátku 90. let v českém spotřebním koši, tak to bydlení tam bylo a postupně taky vymizelo.

PSALI JSME:
Inflace neplatí pro každého stejně

To je pravda, jsem trošku skeptický i vůči dalším položkám spotřebního koše, poněvadž nevím, kam chodí nakupovat statistici, ale mě se nikdy nedaří nakoupit za ceny, které jsou oficiálně udávány, a to chodím do běžných supermarketů.
Musím říct, že práce statistiků je velmi těžká. Málokdo si uvědomuje, že spotřební koš na jednu stranu musí odrážet to, co lidi nakupují, na druhou stranu se nemůže měnit moc často, protože pak by nebyl mezi jednotlivými obdobími porovnatelný.
Typicky třeba v době covidu se docela, jestli si vzpomínáte na první lockdowny, kdy jsme to ještě prožívali, tak tehdy se docela výrazně proměnila spotřeba domácností, například streamovací služby, jídlo přes internet, naopak některé jiné věci jste nakupovat nemohl, protože obchody byly zavřené.
Kdyby tehdy statistici drasticky změnili spotřební koš, aby odrážel to, co lidé nakupují, tak bude úplně neporovnatelný s tím, co měřili předtím i potom. Takže vždycky je to o hledání kompromisu.
Doporučuji každému, koho to zajímá, aby si na stránkách statistického úřadu stáhnul spotřební koš. Mojí oblíbenou položkou je salám Poličan, který má snad váhu 0,2 procenta, což je relativně hodně, ale podle ČSÚ je to důležitá součást naší spotřeby.

PSALI JSME:
Inflace přehledně. Neukrajuje jen z úspor, ovlivňuje i pojištění nebo dluhy

Podívejme se na to, co děláme proti inflaci. Česká republika je v tomto velice akční, dokonce růst úrokových sazeb je u nás aktuálně nejvyšší v rámci celé Evropské unie. Děláme správně, že tak svižně zvyšujeme úrokovou sazbu?
Popravdě řečeno, nevím a neví to nikdo. Vlastně to nezjistíme ani zpětně. Jako příklad rád používám kurzový závazek, když byla koruna uměle oslabena mezi lety 2013 a 2017, a vlastně dodnes se ekonomové hádají, jestli to byl správný krok, nebo nebyl. I když už máme pět let poté, tak se vlastně nedokáží shodnout.
U inflace to je stejné. Jeden člen Bankovní rady České národní banky (ČNB) na podzim řekl, že neví, jestli zvyšování sazeb pomůže, ale že něco musí dělat, protože od toho tady jsou, a všichni očekávají, že dělat něco budou, a kdyby nedělali nic, což je taky legitimní přístup, tak je všichni sežerou.
Rozumím tomu, že bankovní rada má v zásadě dvě možnosti. Možnost, kterou sledují pánové Dědek a Michl, tj. nezvedat sazby, anebo zvedat. My čekáme, že něco budou dělat. Tyto možnosti jsou úplně rovnocenné.
Můj názor na přístup ČNB je takový, že ke konci roku musela centrální banka ukázat gesto a projevit svou vůli bojovat s inflací. A tehdy jsem to zvýšení sazeb podporoval, ale dnes mám pocit, že už je to zbytečné a že už to vlastně inflaci neovlivňuje, ale pouze to v ekonomice vyvolává jevy, které ani nedokážeme dohlédnout.

PSALI JSME:
Zvyšování úrokových sazeb ČNB ještě neskončilo

Jednak to velmi zdražuje úvěry a přibržďuje podnikání, ale vzniká celá řada dalších efektů, které při nejlepší vůli nedohlédneme. Jedním z takových efektů je, že v kombinaci s drahými hypotékami, resp. s propadem trhu hypoték, tady máte tisíce finančních poradců, kteří najednou nemůžou prodávat hypotéky, protože je o ně menší zájem.
Ale zároveň je tady velká poptávka firem po provozním nebo strategickém financování a samozřejmě máme velkou zkušenost s tzv. junk bondy, řekněme s různými prašivými dluhopisy. A právě proto očekávám, že jedním z nepřímých důsledků zvyšování sazeb bude to, že se v roce 2022 zase rozjede trh s junk bondy.
To je třeba jeden z rozhodně negativních efektů a dopadne na střední třídu, ale je to jeden z nezamýšlených afektů zvyšování sazeb, takže podle mého názoru by ČNB už dále zvyšovat sazby neměla a možná by je mohla snížit.

PSALI JSME:
„Na tajnačku“. Tzv. prašivé dluhopisy prodávají finanční poradci tak, aby o tom centrála nevěděla

O tom hovořil už ekonom Keynes, který říkal, že nás ovládá jakýsi animal spirit, který nás nutí něco dělat, i když by bylo nejlepší nic nedělat. Můžeme určitě říct, že česká měnová politika je zajímavá minimálně z teoretického pohledu.
My jsme takoví šprti, v době, kdy opravdu velké a systémové centrální banky, jako jsou Fed (americká centrální banka) a ECB (Evropská centrální banka), teprve přemýšlejí a vyhrožují, my už máme třikrát, čtyřikrát zvednuté sazby. Nevím, proč je ČNB takto aktivní.
Mimochodem tím si částečně vyčerpává zbraně do budoucna, protože v okamžiku, kdy třeba Evropská centrální banka zvedne sazby, tak lze očekávat, že koruna oslabí a to je zase proinflační stimul. A ČNB si vlastně trochu vyplácala možnosti, jak zvýšit sazby. Může je samozřejmě dále zvyšovat, ale myslím si, že už by to bylo hodně. A to je pro mě nepochopitelná věc.

PSALI JSME:
Guvernér ČNB varuje před propadem životní úrovně lidí v Česku

Kdy očekáváte, že dostaneme inflaci pod kontrolu?
Nenalhávejme si, budeme tady s vysokou inflací ještě dva roky žít. A podívejte se na předpoklady, ještě v září, v říjnu říkal guvernér ČNB, že to bude takových šest možná sedm procent, po dvou měsících už jsme na deseti procentech.
Jsem přesvědčený, že vysokou inflaci tady budeme mít minimálně dva roky, protože ekonomika žije v nějakém cyklu a inflační očekávání jsou obrovská. Jen si vezměte, co se všechno zdražilo na začátku roku 2022. Podnikatelé menší i větší přenášejí inflační očekávání do svých cen a nejsou rozhodně na konci.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Inflace vzroste nad 10 % a ČNB zvýší sazby

Zavřít reklamu ×
  1. to je taky odbornik, jednou rika at zvedaji sazby a kdyby je nezvedli tak si stezuje a kdyz je zvedli tak si taky stezuje. Sam vuec nevi co je dobre jen povida aby povidal

  2. Inflace je vítaná a je podporována jak to jen jde. Češi mají úspory 3.3 bilionu korun a tak je potřeba tyto peníze znehodnotit! Nejlépe vyprovokovat lidi k překotnému utrácení peněz. K tomu však nedojde. Češi jsou opatrní na korunu a všechno chtějí nejlépe zadarmo. Já šetřím na důchod už 30 let a mám hodně našetřeno.. Ani inflace 20% mě nedonutí šahat na tyto peníze. Chci jít do důchodu aspoň s 3 miliony korun na kontě. Státní důchod bude brzo jen vzpomínka a zůstane akorát nějaká almužna……..

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.