Pomluvy na internetu. Víte, jak se jim bránit?

Poradna
Když vás někdo pomluví na internetu, dopouští se tím trestného činu? Možná budete překvapeni, ale jako trestný čin se posuzují jen nejzávažnější případy zásahů do osobnostních práv. Jde tedy pouze o nejzávažnější poškození dobré pověsti a cti jednotlivce, která zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří v běžném životě.
Za některé z trestných činů, pokud při nich dojde k poškození dobré pověsti a cti jednotlivce, hrozí výrazné postihy. Ilustrační foto: Pixabay.com

Podle výroku Ústavního soudu (ÚS) z roku 2019 lze trestní právo použít až jako krajní řešení, když nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, především soukromého práva.

ÚS se takto zaslal ženy pravomocně odsouzené za pomluvu a křivé obvinění podmínečným trestem odnětí svobody (2,5 roku s odkladem na tři roky, pozn. aut.), která na webu napsala kritickou a podle soudu částečně nepravdivou recenzi na služby právní kanceláře.

Raději volit shovívavější náhled

Podle Ústavního soudu však popsaný skutek nebyl trestným činem, protože měl být posuzován podle soukromého práva.

Nešlo totiž o závažný zásah do nejintimnější sféry jednotlivce, tedy výrazně dehonestující nebo zraňující osobní či intimní informace, ale spíše o informace z profesní sféry, i když i ty mohly zmíněného advokáta poškodit v očích jiných lidí.

Nikoli však měrou, která by si nezbytně vyžádala trestní stíhání. Naopak, podle ústavních soudců se chování odsouzené ženy pohybovala v mezích vytýčených občanským právem, které mj. umožňuje odstranění či uvedení tvrzení na pravou míru nebo náhradu újmy.

Anonymní lháři bez ochrany

Rozhodnutí Ústavního soudu však rozhodně nelze brát jako projev sympatií těm, kteří anonymitu sociálních sítí využívají k šíření lží. Virtuální svoboda má i na sítích svůj právní rámec a hranice, není neomezená.

Trestným činem tak může ve vyhrocených případech být nejen pomluva či křivé obvinění, ale také podněcování k nenávisti vůči skupině osob, hanobení národa, rasy či etnickém skupiny nebo omezování jejich práv a svobod, případně šíření poplašné zprávy.

PSALI JSME:
Kyberšikana je nový strašák školáků. Jak se bránit?

Nejde jen o pomluvu

Za některé z těchto trestných činů, pokud při nich dojde k poškození dobré pověsti a cti jednotlivce, přitom hrozí výrazné postihy. Musí se totiž počítat se zvýšenou sazbou, pokud člověk při jejich páchání použije veřejnou počítačovou síť (internet).

Policisté mohou např. účastníky diskusí na sociálních sítích stíhat také za poškození cizích práv, šíření poplašné zprávy, podněcování k trestnému činu, schvalování trestného činu nebo projevu sympatií k hnutí směřující k potlačování práv a svobod člověka. Pachatelům za ně v základní sazbě hrozí až dvouleté vězení.

Případy z poslední doby

Ke známým případům v posledních letech patří půlroční podmínka pro exposlance O. Chaloupku za příspěvky o Romech, student D. Šmíd zase odešel od kladenského soudu se 100 hodinami veřejně prospěšných prací za to, že na Facebooku projevil sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

PSALI JSME:
U soudních sporů s bulvárem by se mohla uplatnit nová metodika oceňování újmy

Deseti měsíci vězení s podmíněným odkladem na dva roky potrestal soud E. Muzikářovou za propagaci nacismu, když na Facebooku vystupovala jako Eva Braunová a sdílela nacistické příspěvky.

Jak se bránit neznámému?

Dříve se lži a pomluvy často sdělovaly ústně, později i písemně, včetně prostřednictvím tisku. Mělo by výhodu, že bylo možné najít nejen adresáta, ale také autora, tedy byla možnost se bránit či žádat satisfakci.

Jak se však bránit proti často anonymním pomluvám na internetu? Prvním krokem je dostatečně průkazně zdokladovat poškozující výrok, v případě podezření na trestný čin pak zachytit znění výroku a jeho umístění formou oficiálního zápisu (např. notářského).

PSALI JSME:
Bulvár vydělává na soukromí celebrit, ale soudí se s ním málokdo

Sociální sítě a většina zpravodajských webů mají svá pravidla či kodexy pro zveřejňování příspěvků, takže je možné žádat okamžité stažení dehonestujícího příspěvku, byť to pro žadatele znamená někdy komplikované jednání.

Na úřad i k soudu

Další možností je (podle zákona o některých službách informační společnosti) písemně požádat provozovatele serveru o stažení pomluvy. Když provozovatel nereaguje, stává se spoluzodpovědným za obsah závadné informace.

Možný přestupek se nahlašuje obecnímu úřadu, který ve správním řízení může uložit pokutu až deset tisíc korun (poškozený se však omluvy ani náhrady újmy nedočká). Na soud je možné se obrátit s žalobou na ochranu osobnosti, kdy lze žádat i satisfakci (omluvu, finanční kompenzaci). Na policii nebo státním zastupitelství se podává trestní oznámení, v němž poškozený může požadovat finanční náhradu, nikoli však omluvu.

PSALI JSME:
Na 620 tisíc mladých má své nahé fotky. Včetně dětí

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB