Podle výroku Ústavního soudu (ÚS) z roku 2019 lze trestní právo použít až jako krajní řešení, když nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, především soukromého práva.
1. Podle Ústavního soudu je na internetu zveřejněná pomluva, křivé obvinění či podobné závadné chování trestným činem jen při nejzávažnějším poškození dobré pověsti a cti jednotlivce, které zřetelně přesahuje míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří v běžném životě.
2. Pokud je však prokázán trestný čin, sazba je zvýšena, když člověk při jeho páchání použije veřejnou počítačovou síť.
3. Bránit se můžete u provozovatele serveru, na obecním úřadě, u soudu či podáním trestního oznámení. Rozdíl ve výsledku? Někdy se nedočkáte ani omluvy, jindy kromě omluvy i finanční náhrady za nemajetkovou újmu.
ÚS se takto zaslal ženy pravomocně odsouzené za pomluvu a křivé obvinění podmínečným trestem odnětí svobody (2,5 roku s odkladem na tři roky, pozn. aut.), která na webu napsala kritickou a podle soudu částečně nepravdivou recenzi na služby právní kanceláře.
Raději volit shovívavější náhled
Podle Ústavního soudu však popsaný skutek nebyl trestným činem, protože měl být posuzován podle soukromého práva.
Nešlo totiž o závažný zásah do nejintimnější sféry jednotlivce, tedy výrazně dehonestující nebo zraňující osobní či intimní informace, ale spíše o informace z profesní sféry, i když i ty mohly zmíněného advokáta poškodit v očích jiných lidí.
Nikoli však měrou, která by si nezbytně vyžádala trestní stíhání. Naopak, podle ústavních soudců se chování odsouzené ženy pohybovala v mezích vytýčených občanským právem, které mj. umožňuje odstranění či uvedení tvrzení na pravou míru nebo náhradu újmy.
Anonymní lháři bez ochrany
Rozhodnutí Ústavního soudu však rozhodně nelze brát jako projev sympatií těm, kteří anonymitu sociálních sítí využívají k šíření lží. Virtuální svoboda má i na sítích svůj právní rámec a hranice, není neomezená.
Trestným činem tak může ve vyhrocených případech být nejen pomluva či křivé obvinění, ale také podněcování k nenávisti vůči skupině osob, hanobení národa, rasy či etnickém skupiny nebo omezování jejich práv a svobod, případně šíření poplašné zprávy.
Nejde jen o pomluvu
Za některé z těchto trestných činů, pokud při nich dojde k poškození dobré pověsti a cti jednotlivce, přitom hrozí výrazné postihy. Musí se totiž počítat se zvýšenou sazbou, pokud člověk při jejich páchání použije veřejnou počítačovou síť (internet).
Policisté mohou např. účastníky diskusí na sociálních sítích stíhat také za poškození cizích práv, šíření poplašné zprávy, podněcování k trestnému činu, schvalování trestného činu nebo projevu sympatií k hnutí směřující k potlačování práv a svobod člověka. Pachatelům za ně v základní sazbě hrozí až dvouleté vězení.
Případy z poslední doby
Ke známým případům v posledních letech patří půlroční podmínka pro exposlance O. Chaloupku za příspěvky o Romech, student D. Šmíd zase odešel od kladenského soudu se 100 hodinami veřejně prospěšných prací za to, že na Facebooku projevil sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.
Deseti měsíci vězení s podmíněným odkladem na dva roky potrestal soud E. Muzikářovou za propagaci nacismu, když na Facebooku vystupovala jako Eva Braunová a sdílela nacistické příspěvky.
Jak se bránit neznámému?
Dříve se lži a pomluvy často sdělovaly ústně, později i písemně, včetně prostřednictvím tisku. Mělo by výhodu, že bylo možné najít nejen adresáta, ale také autora, tedy byla možnost se bránit či žádat satisfakci.
Jak se však bránit proti často anonymním pomluvám na internetu? Prvním krokem je dostatečně průkazně zdokladovat poškozující výrok, v případě podezření na trestný čin pak zachytit znění výroku a jeho umístění formou oficiálního zápisu (např. notářského).
Sociální sítě a většina zpravodajských webů mají svá pravidla či kodexy pro zveřejňování příspěvků, takže je možné žádat okamžité stažení dehonestujícího příspěvku, byť to pro žadatele znamená někdy komplikované jednání.
Na úřad i k soudu
Další možností je (podle zákona o některých službách informační společnosti) písemně požádat provozovatele serveru o stažení pomluvy. Když provozovatel nereaguje, stává se spoluzodpovědným za obsah závadné informace.
Možný přestupek se nahlašuje obecnímu úřadu, který ve správním řízení může uložit pokutu až deset tisíc korun (poškozený se však omluvy ani náhrady újmy nedočká). Na soud je možné se obrátit s žalobou na ochranu osobnosti, kdy lze žádat i satisfakci (omluvu, finanční kompenzaci). Na policii nebo státním zastupitelství se podává trestní oznámení, v němž poškozený může požadovat finanční náhradu, nikoli však omluvu.
Děkuji těchto rad využii a půjdu se bránit.