Podle odborníků, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko, patří mezi nejohroženější regiony jihozápadní Morava, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří.
Vedle těchto oblastí je drtivá většina území Česka ve stupni středně vysokého rizika, lépe je na tom jen východní a severní Morava, západní Čechy a pohraniční horské oblasti.
Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe by se měl každý, kdo chce nejen o Filipojakubské noci rozdělávat oheň, podívat na mapu a postupovat s ohledem na míru rizika. V nejohroženějších místech by bylo ideální dřevěnou hranici vůbec nezapalovat.
„Buď si rozdělávání ohně rozmyslet a nepálit, a i pokud budou podmínky bezpečné a pálení ohně povolené, zalít po skončení ohniště dostatečným množstvím vody a dohlédnout na ně i další den. Riziko totiž zůstane vysoké i ve středu a ve čtvrtek,“ upozornil Trnka.
Dodal, že krajina trochu „klame tělem“, i když panuje svěží jarní počasí. „Povrch půdy, loňské listy, tráva a mrtvé dřevo jsou na duben velmi suché. Ukazuje to síť sto dvaceti monitorovacích stanic FireRisk, které jsou umístěné na vybraných místech v lesích po celém Česku a jejichž data si lze zobrazit, i modelový odhad, který pokrývá celé území,“ uvedl Trnka.
Bleskové sucho
I v zelené jarní krajině se může oheň vymknout kontrole kvůli kombinaci povrchového sucha, relativně nízké vlhkosti vzduchu, vysoké teplotě a zejména velmi čerstvému větru. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe zasáhlo část území republiky bleskové sucho.
„V březnu spadlo jen šedesát procent srážek proti průměru a malé množství sněhu nemohlo dotovat krajinu vodou. Zároveň bylo celé období od února teplotně nadprůměrné, což pomohlo většímu vypařování a nástupu bleskového sucha,“ vysvětlil Zahradníček.
Riziko šíření požárů nepoleví ani 1. května, naopak se ještě zvýší. Mnozí lidí se ve volném dnu vydá do přírody, podle vědců z CzechGlobe je tak na místě velká opatrnost při zacházení s ohněm. Riziko poklesne až ve čtvrtek a především v pátek, kdy by měl Česko zkropit déšť.
„Tento týdne se budou maxima pohybovat mezi 22 a 25 stupni, což podpoří další vysychání potenciálního paliva. Do čtvrtka také předpokládáme větrnější počasí, v úterý s nárazy přes patnáct metrů za vteřinu. Vítr bude silný hlavně na Českomoravské vrchovině a na Liberecku. Ve středu dokonce přes dvacet metrů za vteřinu,“ řekl Zahradníček.
Miliardové škody
Hasiči každý rok vyjíždějí na přelomu dubna a května k desítkám požárů, které vzniknou nejen při pálení čarodějnic. Loni to bylo bezmála sedmdesát případů, přičemž necelá polovina výjezdů souvisela s filipojakubskými táboráky.
Hasičský záchranný sbor na svých internetových stránkách uveřejnil základní pravidla pro bezpečné rozdělávání ohně. Patří mezi ně například to, že ohniště musí být minimálně 50 metrů od kraje lesních porostů, 100 metrů od stohu slámy a také v bezpečné vzdálenosti od budov, aby jiskry nezapálily střechu.
Podle České asociace pojišťoven požáry každý rok způsobí miliardové škody, i když loni jich bylo méně. Zatímco v roce 2022 vyjížděli hasiči k téměř 20 390 požárům, v roce 2023 to bylo přibližně o tři tisíce méně. „Došlo k poklesu požárů o patnáct procent,“ uvedl na bilanční tiskové konferenci zkraje letošního roku Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru.
Například Generali Česká pojišťovna loni vyplatila svým klientům za následky požárů více než jednu miliardu korun. Také další pojišťovny zaplatily kvůli požárům stovky milionů.
