Práci z domova mají raději zaměstnanci než jejich šéfové

Poradna
Téměř polovina Čechů by ráda pracovala z domova. Vyplývá to z průzkumu mezi zaměstnanci 18 zemí Evropské unie, v němž Češi projevovali o home office největší zájem hned po Maďarech a před Němci. Zákoník práce sice tuto formu zaměstnání zmiňuje a zaměstnanci ji považují za benefit, zaměstnavatelé se jí však zatím spíše vyhýbají.
Při práci z domova si zaměstnanec organizuje pracovní dobu podle svého. Foto: Pixabay

Svou nechuť zdůvodňují „děravou“ právní úpravou, neochotou zapůjčovat pracovníkům domů kancelářské vybavení i obtížnou kontrolou pracovního nasazení i vykazování odpracovaných hodin.

Home working (práce výhradně z domova) či home office (střídavě z domova i pracoviště) měla letos projít změnami díky novele zákoníku práce, jejíž projednávání však v parlamentu vyšumělo v době podzimního volebního kvasu.

Zákoník má mezery

Zákoník práce (§ 317) totiž práci doma speciálně nedefinuje, stanoví pouze pravidla tzv. distančního výkonu práce a věnuje se především situaci, kdy zaměstnanec plní zadané úkoly podle dohodnutých podmínek mimo pracoviště a v době, kdy mu to vyhovuje. Mnohem častější je však praxe, kdy zaměstnanci pracují z domova, ale ve stejném časovém režimu jako jejich kolegové v kanceláři. Na tuto variantu se však zmíněný odkaz zákoníku práce nevztahuje.

Na práci z domova se musí zaměstnavatel a zaměstnanec předem a prokazatelně dohodnout v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě, nejlépe písemnou formou. Aby bylo možné na práci z domova využít § 317, musí dohoda obsahovat určitá omezení.

Bez přesčasů a příplatků

Pracovní doba je i pro tyto zaměstnance stanovena na nejvýše 40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že mají možnost přizpůsobovat si svou pracovní dobu osobním časovým možnostem, není nutné (pokud není předem stanoveno jinak) poskytovat náhradu mzdy při osobních překážkách v práci, vyjma případů zmíněných v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., což jsou např. úmrtí rodinných příslušníků, vlastní svatba, svatba dětí, přestěhování.

Možnost organizovat si pracovní dobu má za následek, že při práci z domova zaměstnancům nepřísluší mzda, plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy či příplatek za práci ve svátek. Příplatek za práci v noci a v sobotu a neděli je však zaměstnavatel povinen uhradit, pokud však zaměstnanci předem práci doma v této době nezakázal.

Náklady hradí zaměstnavatel

Ve smlouvě by nemělo chybět ani ujednání o místě, kde bude zaměstnanec home office vykonávat, pracovní náplni, způsobu zadávání a odevzdávání práce, vzájemné komunikaci, dosažitelnosti či o podkladech pro evidenci pracovní doby. Důležitá je dohoda o hrazení nákladů spojených s výkonem práce (energie, internet, počítač, nářadí). Je to zákonná povinnost zaměstnavatele, který se může s pracovníkem domluvit na placení pravidelné paušální částky, nebo na úhradě opotřebení přístrojů či prokazatelné spotřeby.

Bezpečnost je oříšek

Častým důvodem stížností zaměstnavatelů na zákonnou úpravu práce z domova je skutečnost, že na bezpečnost práce jsou kladeny stejné nároky pro práci doma i na pracovišti, přestože zaměstnavatel nemůže podmínky v bytě zaměstnance libovolně kontrolovat. Tato možnost v rozumné míře spolu s maximem přijatelných povinností pro zaměstnance by měla být rovněž součástí smlouvy. Oblíbeným řešením je nechat zaměstnance podepsat prohlášení, že byl nejen proškolen v oblasti bezpečnosti práce v rámci home office i že jeho domov splňuje požadavky na bezpečné pracovní prostředí. V případě zjištěných nedostatků by se tím odpovědnost zaměstnavatele za úraz pracovníka mohla snížit.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Devět z deseti rodičů dává dětem kapesné. Nejčastěji kolem pěti stovek měsíčně

Průzkum
Typické české dítě jako kapesné od svých rodičů dostává kolem 500 Kč měsíčně, rodiče mu je vyplácí pravidelně každý měsíc a nejčastěji v hotovosti. Vyplývá to z marketingového výzkumu, který si na téma rodinné finance u výzkumné agentury Kantar zadala Equa bank. Oceňujeme, že banka šetření neprezentuje jako „reprezentativní průzkum“, což při pěti stech respondentů činí řada jiných firem.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru