Pracovat jen čtyři dny v týdnu není utopie. Splní se i váš sen?

Průzkum
Více než 60 procent Čechů vnímá pozitivně myšlenku čtyřdenního pracovního týdne, kterou naposledy oživila například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zvýšila by se podle nich produktivita i spokojenost lidí. Ukazuje to průzkum, který si nechala připravit poradenská společnost Moore Czech Republic.
Čtyřdenní pracovní týden prozatím není možné zavést ve všech profesích. Nemohou si to třeba dovolit subjekty, kde zaměstnanci musejí být pro zákazníky k dispozici. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ani experti přitom nápad na kratší pracovní týden za stejnou mzdu nezavrhují. Tvrdí ovšem, že se zatím rozhodně nedá aplikovat plošně na všechny profese a zaměstnance. Pokud by byl zaveden systém čtyř pracovních dnů a tři dny volna, většina lidí by prý byla ochotna pracovat intenzivněji, aby si tak třídenní víkend zasloužili.

Aspoň tak to ukázal on-line průzkum agentury Ipsos mezi běžnou tuzemskou populací, který si zadala poradenská společnost Moore Czech Republic. Téměř čtyři z deseti lidí ale zároveň v současnosti pracují více než 40 hodin týdně.

Druhá část výzkumu zaměřená na vedoucí pracovníky malých a středních firem ukázala, že pozitivně se k této myšlence staví většina z nich.

Pětina vedoucích si ovšem myslí, že by takový krok firmám spíše uškodil.

Ze čtyřiceti na pětatřicet

Zkrácený pracovní týden by podle návrhu, který zazněl v poslanecké sněmovně, znamenal omezení na čtyři pracovní dny s cílem zkrátit pracovní dobu ze 40 na 35 hodin. Z citovaného průzkumu vyplývá, že 60 procentům Čechů by se taková pracovní doba líbila, a to i kdyby měli pracovat intenzivněji.

„Více než pětina dotázaných by ale kratší pracovní týden neuvítala. Důvodem je to, že si raději rozloží pracovní povinnosti do pěti dnů, které díky tomu mají klidnější. Čtyřdenní pracovní týden by tedy pro ně byl spíše stresující,“ uvedl Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Možná ještě zajímavější jsou výsledky průzkumu mezi vedoucími pracovníky malých a středních firem. Téměř dvě třetiny z nich se totiž domnívají, že by díky němu vzrostla produktivita i spokojenost zaměstnanců. Naopak více než 20 procent z nich má z takového kroku spíše obavu. Zaměstnanci by podle nich nestihli odvést tolik práce, snížila by se výkonnost firem, a tedy i jejich výsledky.

„Na otázku, zda uvažují o zavedení zkráceného pracovního týdne v příštích pěti letech, odpovědělo kladně jen třináct procent vedoucích pracovníků. Čtvrtina naopak odmítá, že by k tomu v jejich firmě někdy mohlo dojít, a polovina si není jistá,“ dodal Kymlička.

PSALI JSME:
Daňové a právní novinky v roce 2021: Sdílené pracovní místo

Nejsou čtyři dny málo?

Výzkum mezi vedoucími pracovníky také zjišťoval, zda by v jejich firmě vůbec stačily čtyři dny ke splnění všech týdenních pracovních povinností. Necelá pětina (19,4 %) se domnívá, že ano, a to i bez nutnosti zvýšení denní produktivity pracovníků.

Podle třetiny dotázaných by to bylo možné jen v případě zvýšení denní produktivity. Další pětina deklaruje, že k odvedení veškeré práce je nutné nasazení po všech pět pracovních dnů.

„Zhruba šestnáct procent vedoucích ovšem uvádí, že na práci v jejich firmě nestačí ani pět dnů. Do budoucna je ale nicméně pravděpodobné, že se pracovní doba bude zkracovat, a to díky vývoji technologií, automatizaci a robotizaci. Lidé se budou čím dál více soustředit spíše na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, kde je stroje nezastoupí,“ říká Petr Kymlička.

PSALI JSME:
Firmy zbytečně utrácejí peníze za neefektivní HR

Běžný pracovní standard?

Některé české firmy přitom už na čtyřdenní pracovní týden přistoupily. Například digitální agentura Sherpas nebo skupiny Citfin. Podle dřívějšího vyjádření spoluzakladatele Trinity Bank Radomíra Lapčíka bude za několik let čtyřdenní pracovní týden poměrně běžným benefitem firem, které budou na předních pozicích žebříčků preferovaných zaměstnanců.

„Přechod na kratší pracovní týden se bude dříve objevovat u poskytovatelů služeb, ve výrobě kvůli nastavení procesů bude trvat trochu déle. Věřím, že s takovou změnou se podstatně zlepší koncentrace na celkovou náplň práce a priority a s tím poroste efektivita a úspěšnost,“ uvedl Lapčík. „Přijde i zcela nová úroveň osobního života, lidé budou mít naplněnější život, budou šťastnější, a díky tomu budou i zdravější.“

Výzvou pro zaměstnavatele bude podle Lapčíka zajištění provozu a přesun méně významné části pracovní agendy na hierarchicky nižší pracovníky. „Vzhledem k tomu, že pracovní trh je velmi saturovaný, tak to zkrácení pracovního týdne nahrává a bude to benefit, který ovlivní rozhodování zaměstnanců. Mnoho lidí dá totiž při rozhodování přednost variantě, jež jim nabízí více volného času.“

PSALI JSME:
Koronavirus „zamával“ se zaměstnaneckými benefity

Nikoli být v práci, ale pracovat

Na čtyřdenní pracovní týden před časem najela rovněž pražská marketingová agentura B&T. Do víkendu zařadila i pátek, aniž by svým zaměstnancům snížila platy. „Hlavní motivace zavést čtyřdenní pracovní týden měla lidskou a byznysovou rovinu. Věřili jsme, že když budeme mít víc času na sebe a své blízké, budeme daleko odpočatější a šťastnější. A tedy i produktivnější,“ uvedli pro magazín Forbes majitel Jan Jelínek a CEO Jérémie Bertolino.

„Každý z nás tak od začátku věděl, že nový režim je něco, co si prostě musíme odpracovat a zasloužit. Jeden volný den navíc nám všem posunul vnímání dnů pracovních. Daleko víc je cítit soustředění na dodání výsledků. Není důležité být v práci, ale pracovat,“ dodali.

Experti současně přiznávají, že čtyřdenní pracovní týden minimálně prozatím není možné zavést ve všech profesích. „Rozhodně nelze implementovat pro každou oblast průmyslu nebo všechny pracovní pozice. Obecně si to často nemohou dovolit subjekty, kde zaměstnanci musejí být pro zákazníky k dispozici,“ uzavírá Kymlička z Moore Czech Republic.

PSALI JSME:
Zaměstnanci jsou méně spokojení, než si jejich nadřízení myslí

Zavřít reklamu ×
    • Víte, že to bylo už za komunistů jedním z cílů deváté pětiletky, která se měla realizovat na začátku 90 let? A co komunisté naplánovali, muselo být splněno, jinak to byl průser. A můžete mi věřit, komunisté měli velmi dobře spočítáno, jestli si to tehdejší naše (téměř soběstačná) ekonomika mohla dovolit. Byly v plánu dvě varianty. Buď se měl zkrátit pracovní týden na čtyři dny, při zachování osmihodinové pracovní doby anebo by byl zachován pětidenní pracovní týden, ale pracovní doba by byla zkrácena na šest hodin. K tomu mělo přijít tzv. uvolňování poměrů normalizace. Lidem se mělo přidat na platech. Byly připravovány obchodní smlouvy se západními zeměmi na větší dovoz jejich zboží k nám. Cestování do zahraničí (i na západ) mělo být lidem usnadněno. Taky mělo být lidem umožněno drobné podnikání atd. atd. To fakt nejsou bludy, tohle opravdu bylo naplánováno a pokud by nepřišel převrat 89, tak to bylo i splněno. Na youtube jsou videa s tehdejším generálním tajemníkem UVKSČ Jakešem a v jednom z těch videí o těch plánech deváté pětiletky Jakeš mluvil. Já sám jsem měl příbuzného (už nežijícího), vysokého stranického funkcionáře, který pravidelně jezdil na ty jejich sjezdy do Prahy a ten mě taky říkal to samé. Kdyby nebylo převratu, lidi by tu nemuseli hákovat dvanáctky nebo i šestnáctky, jak dnes se děje v některých firmách a ještě se třást, že můžou být kdykoliv vyhozeni na dlažbu.

  1. Co se mě týká, nevěřím, že by se to v naší společnosti dalo široce aplikovat. Pokud by se něco takového podařilo prosadit politicky – jakože pracovní týden má 4 dny a přes to nejede vlak – řada zaměstnavatelů by sáhla k prodloužení pracovní doby, aby se to kompenzovalo.
    Prostě nevěřím tomu, že by to mohlo projít i ve výrobě když už teď je běžnou praxí týden spíš prodlužovat na 6 osmiček a pak dva dny volna.

  2. 4 dny práce v týdnu, sen mnoha lidí. Určitě by se práce nechala stihnout a člověk by si pořádně odpočinul za ty zbylé 3 dny. Takže určitě bych byla pro a nejen já.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.