V Česku připadá na 100 tisíc obyvatel 83 fyzioterapeutů, je to o čtvrtinu méně, než činí průměr Evropské unie. Více vyškolených a zkušených expertů mají ve Finsku, Nizozemí, Německu nebo Belgii. Na bolesti zad si přitom v Česku během svého života stěžuje většina obyvatel. Přibývá rovněž těch, kteří si způsobí svou nešikovností a netrénovaností úraz. A ti po základní léčbě rovněž potřebují pomoc.
Důvodem nárůstu těchto potíží je podle renomovaného fyzioterapeuta Pavla Koláře hlavně špatný způsobu života, málo (ale někdy zase moc) pohybu, ale také to, že se dožíváme vyššího věku. Navíc jsme prý na bolesti zad mnohem citlivější než naši předci. „Bolestem zad přikládáme větší roli než dřív,“ uvedl v knize Labyrint pohybu fyzioterapeut Kolář, který už třicet let působí v oblasti rehabilitační medicíny. „Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ dodal.
Přibývá mladých pacientů
Mezi lidmi, kteří si stěžují na bolesti zad a hlavy, je navíc stále více mladých pacientů. „S bolestmi zad nebo hlavy chodí do ordinací už i teenageři a lidé kolem dvaceti třiceti let. Sedavé zaměstnání, nejen u počítačů, ale třeba i za volantem, si v moderní společnosti vybírá svou daň,“ řekla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Dodala, že v ordinacích přibývá dokonce i dětských pacientů. A to nejen s vývojovými vadami či plochýma nohama. Potřebují rovněž poúrazovou fyzioterapii. „Například po komplikované zlomenině lokte, která bývá typicky spojena s oblíbenými zahradními trampolínami,“ poznamenala Iva Bílková. Kromě mladých pacientů přibyly v ordinacích fyzioterapeutů také případy sportovních úrazů. Na vině je opět sedavý způsob života, který provází obezita, zhoršená motorika a vyšší náchylnost ke zranění.
„V populaci se obecně snižuje schopnost koordinace. Lidé celý den prosedí a ve snaze kompenzovat dlouhodobou nečinnost sporadickým během, jízdou na in-line bruslích, dovolenou na lyžích nebo tenisem si spíš přivodí úrazy kolen, vazů, menisků nebo zlomeniny dlouhých kostí. Tato sportovní zranění ‚nesportovců‘ přivádí na fyzioterapii stále víc pacientů,“ uvedla Bílková.
Nedostatek profesionálů
Nárůst poptávky po fyzioterapeutických službách však naráží na nedostatek profesionálů v oboru. Ač se zvyšuje počet vysokoškolských oborů fyzioterapie, odborníků je v současnosti málo. Kvalitní fyzioterapeuti mají plno na měsíce dopředu a mnohdy i lidé s akutní bolestí musí čekat týdny na první rehabilitaci. Včasný zásah fyzioterapeuta je přitom pro brzké uzdravení pacienta klíčový. Okamžitou pomoc nabízejí soukromé kliniky, ale i ty mají s personálním obsazením problémy.
„Poptávka po našich službách stoupá meziročně o deset až dvacet procent a polovina letošního roku zatím tento nárůst zájmu o fyzioterapii potvrzuje. Dvojnásobně přibylo lidí s akutními bolestmi, které se snažíme přijmout v co nejkratším čase mezi objednanými klienty. V budoucnu nelze očekávat, že počet pacientů fyzioterapeutických pracovišť bude klesat. Předpokládáme spíš jejich další dramatický růst,“ upozornil ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek, podle něhož se jeho pracoviště snaží nabírat nové pracovníky.
Výběr fyzioterapeutů je však dlouhodobě složitý, s rapidním nárůstem pacientů je jich velký nedostatek. „Profese fyzioterapeuta je náročná a mladí lidé chtějí mít především své volno, nestrávit celý den v práci pět dní v týdnu. Tomu se snažíme přizpůsobit,“ konstatoval Bílek.
Někdy by pomohly i dobré rady. Vlastně ne. Nikdo je nečte, natož aby se jimi řídil. Možná rady zabudovat do her.