„ČNB nedisponuje údaji o tom, kolik hotovosti aktivně obíhá a kolik jí je zadržováno jako finanční rezerva či uchovatel hodnoty. Vzhledem k anonymnímu charakteru plateb v hotovosti to ani není v plném rozsahu možné,“ potvrdila našemu webu mluvčí české centrální banky Denisa Všetíčková.
Navzdory tomu, že objem bezhotovostních plateb, tedy pouze digitálně převáděných peněz z jednoho účtu na druhý, každým rokem stoupá, zdálo by se přirozené, že bankovek a mincí bude zapotřebí stále míň. Jenže opak je pravdou.
Podle posledních údajů ČNB činí po mírném poklesu hodnota veškerého oběživa 710 miliard korun. Jen minulý rok musela centrální banka prostřednictvím komerčních bank vyslat do oběhu 67,5 miliardy korun, což jen dokumentuje obrovský skok v zájmu o „živé“ peníze.
Podobně stoupá i objem digitálních plateb. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku registruje pro Sdružení pro bankovní karty objem plateb u obchodníků ve výši 235,8 miliardy korun. Loni ve stejném období to bylo 211,5 miliardy korun. A to považte, že jde o období, kdy podle televizních zpráv a lobbistických sdružení lidé vůbec nenakupovali!
Toto číslo zahrnuje bezhotovostní platby kartami či telefony u obchodníků i v e-shopech na webu. Zajímavostí je, že 42 miliard lidé utratili v zahraničí, z toho víc než polovinu na webech. Další digitální peníze kolují v bankovním systému prostřednictvím hypoték a nejrozličnějších úvěrů osobních i firemních.
Nicméně to neodpovídá na otázku, proč při rostoucích objemech bezhotovostních plateb stále stoupá potřeba hotových peněz. Například proč, jak uvedl ředitel peněžní sekce ČNB Josef Ducháček, po vypuknutí pandemie v Evropě a vyhlášení nouzového stavu v Česku stoupla mezi 11. a 23. březnem 2020 hodnota oběživa o téměř 24 miliard korun. Za pouhých 12 dnů! Run na banky ale nikdo nezaznamenal.
ČNB to ve svých komentářích dává do souvislosti s krizemi. Extrémní výběry hotovosti naposledy zaznamenala při světové finanční krizi na konci roku 2008. Předtím třeba po pádu IPB v roce 2000, což souviselo s výběry peněz z této banky. A další mimořádný nárůst hodnoty oběživa se odehrál loni v březnu v souvislosti s vládními opatřeními proti šíření covidu.
„Za letošním výrazným nárůstem oběživa lze najít dva hlavní důvody – někteří obyvatelé si na začátku jarní karantény vytvořili finanční rezervu v hotovosti pro případ neočekávaných událostí, ale uzavření většiny obchodů a provozoven služeb jim neumožnilo tuto hotovost plně využít k placení. Někteří podnikatelé, zřejmě jako v každém složitém období, také drželi více hotovosti v porovnání s běžným obdobím,“ uvedla Denisa Všetíčková.
Po skončení první vlny pandemie loni na jaře tak zůstalo mezi lidmi o zhruba 30 miliard korun v hotovosti víc, než by odpovídalo nekrizovému vývoji ve společnosti. S druhou vlnou pandemie a částečným uzavřením ekonomiky objem hotovosti v oběhu opět vzrostl, ale už ne tak výrazně jako na jaře 2020.
Podle mluvčí ČNB řada lidí drží své úspory v hotovosti, což při současných úrokových sazbách ani nepřekvapuje. Rozvoj bezhotovostních forem placení sice postupně snižuje podíl oběživa na platebních transakcích, ale reakce části obyvatelstva na mimořádný vývoj v letošním roce okolo pandemie měla způsobit zrychlení růstu hodnoty oběživa. Lidé si víc vybírali a míň ukládali.
„V důsledku toho narostlo oběživo z úrovně 600 miliard na 700 miliard korun za pouhých 28 měsíců,“ sdělila našemu webu mluvčí ČNB, tedy už od července 2018. Podle statistiky centrální banky ale ke stejnému skoku došlo i předtím, mezi lety 2015 až 2018, kdy se hodnota oběživa také zvýšila o sto miliard za pouhých 32 měsíců.
Spíš než nedůvěra v úspory uložené u komerčních bank je hnacím motorem tohoto jevu pravděpodobně něco jiného. Kromě krizí to zřejmě je i stoupající potřeba nekontrolovatelného oběhu financí mimo dohled centrální banky, ministerstva financí i policie. Díky pravomocem ČNB se však dá alespoň odhadnout, jak přerozdělování peněz v rámci šedé, či chcete-li anonymní ekonomiky, sílí.
Co to je za hloupý názor? ČNB ví kolik peněz nechala vytisknout a vyrazit! A jediný kdo používá tyto „anonymní“ platby jsou logicky zadlužení lidi, kterým exekutor blokuje účty a organizovaný zločin. Ostatní nemají důvod. Tak jaký pak vzrůstající zájem???