Aktuální studie konstatuje, že relativní platy učitelů byly vůči průměrné mzdě v české ekonomice až do roku 2017 velmi nízké – okolo 106 procent. Patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa. Do roku 2021 pak díky nebývale dynamickému růstu narostly na 125 procent, což zhruba odpovídalo průměru zemí Evropské unie i OECD.
Potom se však trend zcela obrátil. Růst učitelských platů výrazně zaostával za růstem mezd v ekonomice a v roce 2024 relativní platy učitelů pravděpodobně klesnou pod 115 procent. Podle studie to patrně nebude lepší ani v následujících letech: Platy by měly klesat i v letech 2025 a 2026.
„Vývoj absolutní i relativní úrovně platů učitelů pro další roky je dnes obtížně předvídatelný. Pokračující nejistoty měly a budou mít negativní dopady na zájem o tuto profesi, hlavně mezi mladšími zájemci,“ připomněl spoluautor studie Daniel Münich.
Zákonný závazek
Studie připomíná, že zákonný závazek z loňského roku, jak o něm informoval například zpravodajský web České noviny, na úrovni 130 procent se vztahuje k průměrné mzdě v české ekonomice – zatímco mezinárodní srovnání OECD učitelské platy vztahují k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.
Hodnota českého ukazatele 130 procent zhruba odpovídá hodnotě ukazatele OECD na úrovni průměru zemí OECD i EU, která je 90 procent. V roce 2021 Česko dosáhlo maxima 79 procent, přičemž průměr zemí OECD byl oněch 90 procent. V dalších letech se Česko průměru zemí OECD ještě více vzdálilo.
Podle studie bude jen pouhé udržení úrovně relativních platů roku 2024 i v letech 2025 a 2026 vyžadovat jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice v těchto letech, tedy o 5,5 procenta, respektive o 4,7 procenta.
Desítky miliard korun
Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by vyžadovalo skokové zvýšení učitelských platů o 20 až 25 procent. „Pokud by mělo být v roce 2025 dosaženo průměru zemí OECD, musel by být rozpočet jen na učitelské platy meziročně vyšší o 31,7 miliardy korun,“ připomíná studie, podle níž se ale zatím počítá s poklesem o dvě miliardy.
Analýza také ukazuje, že v roce 2023 poklesly relativní platy ve všech věkových skupinách učitelů. Nejatraktivnější platy mají stále nejmladší učitelé do 30 let, nejnižší naopak zůstávají platy učitelů ve středním věku, tedy 30 až 49 let. Platy učitelů totiž s roky praxe rostou velmi pomalu, avšak po celou dobu učitelské kariéry.
„Platy učitelů jsou u nás dominantně určovány tarify, tedy roky praxe. Paušalizované platy vedou k platovému nedocenění a slabé motivaci kvalitních učitelů. Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů, což zvyšuje riziko odchodů z profese a snižuje zájmem o učitelské povolání u mladších generací,“ konstatoval spoluautor studie Vladimír Smolka.
Reálný růst mezd
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v prvním čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda meziročně o sedm procent, reálně o necelých pět procent. Medián mezd činil 36 651 korun.
„Reálná mzda v prvním čtvrtletí 2024 vzrostla o 4,8 procenta, a to díky nižšímu růstu spotřebitelských cen než v minulých obdobích. Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ sdělila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
V prvním kvartále 2024 činila průměrná hrubá měsíční průměrná mzda celkem 43 941 korun, což je o 2 884 korun více než ve stejném období roku 2023. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů 1,7 procenta.
Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 statistici zaznamenali v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), administrativní a podpůrné činnosti (10,2 %) a v zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (10,1 %). Naopak k nejnižšímu růstu došlo ve vzdělávání (1,9 %) a ve veřejné správě a obraně; a v povinném sociálním zabezpečení (2,1 %).
