Prvobydlení nabízí možnost získat hypotéku až do výše 90% LTV (Loan to value – poměr mezi hypotečním úvěrem a zástavní hodnotou nemovitosti, pozn. red.), tedy o deset procentních bodů více nad rámec standardu doporučení České národní banky (ČNB). Je určena klientům, kteří podle Katastru nemovitostí ještě nevlastní žádnou nemovitost k bydlení.
Nabídka Prvobydlení není podle banky omezena věkem klientů, ale je limitována jedním z doporučení ČNB, kdy hypotéky s 90% LTV mohou tvořit pouze 15 % z celkového objemu poskytnutých hypoték.
„Na základě doporučení České národní banky dodržujeme 15% limit u hypoték s 90% LTV již více než dva roky. Nicméně od zavedení dalších regulatorních doporučení ČNB v říjnu 2018 prudce stoupl počet klientů, kteří nemají dostatek vlastních prostředků na nákup bytu. Prvobydlení je proto určeno speciálně pro ty klienty, kteří zatím žádnou nemovitost nevlastní a chtějí financovat nákup prvního bytu,“ komentuje novinku v nabídce banky Radek Vachulka, manažer bydlení České spořitelny.
Maximální výše úvěru v rámci Prvobydlení je pět milionů korun. „Průměrná výše hypotéky se u našich klientů pohybuje okolo dvou milionů korun. Předpokládáme, že většina klientů, kteří budou žádat o úvěr v rámci Prvobydlení, tak nejspíš nevyužije maximální výši úvěru pět milionů korun,“ dodává Vachulka. V rámci speciální hypotéky budou mít klienti nárok na standardní úrokové sazby a fixace z hypotečního ceníku banky.
Banka může v souladu s doporučením ČNB nabízet Prvobydlení jen do výše 15 % svého ročního hypotečního portfolia a podle Vachulky předpokládá, že bude schopna uspokojit poptávku pro tisíce klientů ročně. Celková nabídka úvěrů v rámci Prvobydlení se tak bude pohybovat okolo šesti miliard korun ročně.
„Nedostatek bytů zejména v Praze a velkých městech nás ekonomicky brzdí,“ vysvětluje Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny. Podle něj by Praha – při srovnání hustoty zalidnění s Berlínem či Vídní – klidně pojala další milion obyvatel. „Česká metropole ale patří k místům, odkud se lidé nejvíc stěhují zejména do jiných míst ve Středočeském kraji a do Prahy dojíždějí. Ve městě se od roku 2005 postavilo pouze 80 tisíc nových bytů, což absolutně nestačí poptávce,“ říká analytik.
„Stále méně a stále dražších bytů, na jejichž financování zejména mladí lidé nedosáhnou, je ale jen jedním z důvodů nízké urbanizace. Tím druhým je nedostatek obecního bydlení, jehož nabídka se v Praze od roku 1995 snížila třikrát z 36 % na pouhých třináct procent bytového fondu,“ uzavírá Skořepa.
Z průzkumu:
● Nedostatek vlastních financí vnímají mladí lidé do 36 let jako hlavní bariéru pro pořízení hypotéky (41 %).
● Maximální výši měsíčních splátek uvedlo jako hlavní omezení pro získání hypotéky 35,8 % respondentů.
● Výše ročního příjmu je hlavní překážkou pro 23,2 % respondentů.
● Hypoteční úvěr mají necelé dvě pětiny mladých (38,8 %).
● Ve vlastní nemovitosti žije třetina mladých Čechů (33,3 %), v nájemním bydlení takřka polovina (47,5%) a u rodičů pětina (19,3 %).
● Za nájemní bydlení vydají mladí lidé v průměru 5 000 – 10 000 Kč, zhruba čtvrtinu jejich průměrného měsíčního příjmu.
