
Podle zákona o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) se provozovatel vozidla dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu stanovená tímto zákonem.
1. Jako provozovatel (majitel) vozidla se dopustíte přestupku tím, že nezajistíte, aby při užití automobilu, které jste někomu půjčili, byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená silničním zákonem.
2. Při obdržení výzvy k zaplacení pokuty za přestupek, který spáchal známý ve vašem autě, můžete poukázat na skutečného viníka. Když se mu vina prokáže, zaplatí pokutu on a dostane trestné body. Pokud neprokáže, platí pokutu provozovatel vozu.
3. Kromě pokut a majetkové újmy při nehodě, kterou může pokrýt pojistka, hrozí provozovateli auta i hrazení nemajetkové újmy, na níž se pojištění obvykle nevztahuje, a přitom může dosáhnout statisícových částek.
Provozovatelem je ten, kdo má právní (je zapsán v registru) a současně faktickou (vlastní klíčky a techničák) možnost vůz používat.
Kamarád tedy sviští po dálnici a na vás je, abyste z obýváku zajistili, že dodržuje stanovenou rychlost, jinak se vy dopouštíte přestupku. Absurdní? Ale vše podle zákona ve chvíli, kdy jste půjčili svůj automobil.
Ručíte za rychlost i zastavení
Zůstaňme ještě chvíli u silničního zákona, protože ten odpovědnost provozovatele při půjčení auta dále konkretizuje.
Vztahuje se mj. na porušení pravidel zjištěné automatickými kamerami, neoprávněné zastavení a stání a další nespecifikované přestupky, za které lze uložit pokutu až do 10 000 Kč. Důležitým pravidlem také je, že tyto přestupky nebudou mít za následek dopravní nehodu.
Tzv. odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků znamená, že nezáleží na tom, zda provozovatel škodu zavinil. Stačí, že dotyčný je provozovatelem dopravního prostředku, který představuje pro lidi vyšší míru rizika.
Neznamená to však, že by samotný řidič vypůjčeného vozu byl bezpečně z obliga. Zodpovídá totiž minimálně za škodu, kterou sám způsobil.
Něco pokryje pojistka
Jak je to tedy v případě nehody, u níž bývá identifikován viník? Pokuta či odečtené body postihnou samozřejmě samotného viníka, nikoli majitele vozu. Ten hradí škodu na svém voze, přičemž ji v plném rozsahu nebo jako spoluúčast může až soudně vymáhat po tom, komu vůz zapůjčil.
Škoda na voze dalšího účastníka nehody je obvykle pokryta z povinného ručení provozovatele auta, jehož řidič nehodu způsobil. Je tady však ještě hrozba odškodnění pro oběti nehody.
Nemajetková újma bývá citelná
Tzv. nemajetková újma může vzniknout dlouhodobými následky zranění oběti nehody, ale i psychickými útrapami příbuzných, kteří se mohou soudně domáhat finančního zadostiučinění.
Nový občanský zákoník výslovně stanoví, že náhradu nemajetkové újmy mohou za určitých okolností požadovat nejenom přímo dotčené osoby, ale i osoby, které újmu důvodně pociťují jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit (§ 2971).
Pokud není toto riziko zahrnuto v nějakém pojištění (povinné ručení se na ně nevztahuje), znamená to pro provozovatele, jenž vůz zapůjčil, i řidiče, který nehodu zavinil, hrozbu statisícového až milionového postihu.
Za újmu jsou solidárně odpovědní všichni škůdci, poškozený však může vymáhat náhradu škody po kterémkoli z nich, tedy např. pouze po provozovateli (ten má následně vůči ostatním nárok na náhradu).
Platíme cizí přestupky
Nemusí však jít přímo o nehodu, aby kamarádova bezohledná jízda vaším autem finančně zabolela. Při překročení rychlosti dostane výzvu k zaplacení pokuty provozovatel. Záleží jen na něm, zda do 15 dní pokutu zaplatí, takže správní orgán věc dál nezkoumá. Nebo se řídí poučením ve výzvě a do 15 dní označí skutečnou osobu, která přestupek spáchala.
Pokud je v přestupkovém řízení kamarádovi vina prokázána, kromě pokuty „zaplatí“ i trestnými body. Když mu vina prokázána není, nebo provozovatel do 15 dní neoznačil skutečnou osobu, musí pokutu zaplatit provozovatel. O body však nepřijde, protože ani on nemohl být identifikován jako zákon přestupující řidič.
Zajdeme si do půjčovny
Auto na dovolenou si však nemusíte na pár dní sehnat jen u kamaráda, další variantou je oficiální půjčovna. Více než o design vypůjčeného modelu se starejte o dvě pravidla – navštěvujeme jen půjčovny s prověřitelnou minulostí a referencemi a půjčený vůz musí být kvalitně pojištěn pro případ nehody a další mimořádné události.
Kvalita pojistky se samozřejmě promítne do taxy za půjčení vozu, vyrazit si vozem s minimální pojistnou ochranou se však blíží finanční sebevraždě, protože půjčovny si umějí např. vysokou spoluúčastí ošetřit, aby případný Černý Petr nezůstal v ruce jim.
Pohlídejte si protokoly
V některých malých půjčovnách v zahraničí požadují jako zástavu cestovní pas a jeho vracení pak podmiňují zaplacením oděrek různého stáří. Kromě toho, že je nezodpovědné cestovat v cizině bez dokladu, můžete zaplatit i za to, co jste nezpůsobili, když nebudete před vypůjčením trvat na sepsání podrobného protokolu, případně si auto nevyfotíte.
Dopravní nehody s vypůjčeným autem musíte neprodleně oznámit autopůjčovně, která obvykle klienta informuje o dalším postupu.
Jakoukoli nehodu nebo krádež je nezbytné ohlásit také policii a vyžádat si doklad o provedeném šetření, což je pro další projednávání důležitý dokument. Některé půjčovny vyžadují účast policie při jakékoli vámi způsobené nehodě nebo drobných zraněních v důsledku nehody.