Ústavní soud (ÚS) tak potvrdil platnost právní úpravy z roku 2011, která zamezila častému zneužívání institutu osoby blízké a určila, že za dodržování povinností řidiče a pravidel provozu na pozemní ch komunikacích je odpovědný provozovatel vozidla. Tedy obvykle jeho majitel.
- Ústavní soud potvrdil, že za provoz vozu je odpovědný provozovatel, a to i v případech, že se viníka přestupku či nehody nepodaří ztotožnit.
- Ústavní soud rovněž určil, že řidič neručí za to, zda dospělý spolujezdec použije bezpečnostní pásy.
- Podle Nejvyššího soudu při stanovení odškodnění nároku za zranění způsobeném při dopravní nehodě jsou podstatné příčiny vzniku následků úrazu, nikoliv jen příčiny vzniku dopravní nehody.
- Podle rozsudků Nejvyššího soudu nesou část viny na svém zranění i oběti, pokud při jízdě porušují předpisy, nebo dobrovolně absolvují jízdu jako spolujezdci s opilým řidičem.
Auto s vědomím rizika
Podle ÚS si každý, kdo si opatří vozidlo, musí být vědom nebezpečí pro životy, majetek a zdraví lidí. Z toho vyplývá zodpovědnost, která je stavěna výše než možné nebezpečí, že na provozovatele bude přenášena vina za případné pochybení jiného člověka.
V jiném svém nálezu Ústavní soud konstatoval, že řidič neručí za to, zda v jeho voze dospělý spolujezdec použije bezpečnostní pásy. Tato povinnost je přenesena na samotného spolujezdce, z čehož plynou i závěry, jimiž se v letošním roce zabýval Nejvyšší soud (NS), když posuzoval dovolání České pojišťovny.
Pojišťovna protestovala
Jednalo se o výši odškodnění pro ženu, která si při jízdě autem lehla nepřipoutaná na zadní sedačky. Po havárii, kterou prokazatelně způsobilo jiné auto, zůstala ochrnutá na vozíku. Pojišťovna, u které byl pojištěn řidič – viník nehody, jí vyplatila částku necelých 200 000 Kč, kterou však soudy postupně navýšily na deset milionů a placení měsíční renty. Proti tomu se však pojišťovna dovolala k Nejvyššímu soudu, který ji dal zapravdu a vrátil případ k novému soudnímu projednávání s tím, že je třeba odškodnění přepočítat.
NS totiž poukázal na to, že žena nebyla připoutána a na zadních sedadlech ležela. Její dva spolucestující, kteří připoutaní byli, vyvázli s lehčími zraněními, a proto podle soudu právě skutečnost, že žena porušila svou povinnost se připoutat, měla na závažnost zranění podstatný vliv.
Odpovědnost i spolujezdců
Nejvyšší soud podle rozsudku neposuzoval zavinění dopravní nehody, ale výši nároku na odškodnění. Pro odškodnění nároků, jež jsou předmětem řízení, jsou tedy podstatné příčiny vzniku následků úrazu, nikoliv jen příčiny vzniku dopravní nehody. Kdyby spolujezdkyně v autě seděla připoutaná, její zranění by nepochybně nebylo tak vážné. Na druhou stranu soud připomněl, že nadpoloviční míra zavinění stále padá na vrub riskantní jízdě viníka nehody.
Je však evidentní, že si nyní soudy budou při stanovení výše odškodnění všímat nejen viníků nehody, ale i chování dalších účastníků. Potvrzuje to i jiný rozsudek NS, který snížil spolujezdci odškodné za zranění při nehodě, kterou způsobil opilý řidič. Soud tento krok zdůvodnil tím, že spolujezdec o řidičově stavu věděl, a přesto s ním dobrovolně absolvoval jízdu, a proto nese na svém zranění velký díl viny.
