Když se Pavle z Kunína narodila v roce 2018 dcera, začaly ji trápit bolesti břicha. Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz), které znají celé její jméno, se svěřila, že si napřed myslela, že potíže souvisejí s porodem, který lékaři museli provést císařským řezem.
Jenže bolesti neustávaly a po dvou měsících se k nim přidalo i krvácení mimo menstruační cyklus. První vyšetření v nemocnici nic závažného neodhalilo, ale potíže neustávaly, a tak šla znovu za svým gynekologem, který Pavle odebral krev a provedl stěr z děložního čípku.
„Výsledky nedopadly dobře, a tak mě pan doktor poslal na důkladnější vyšetření, tentokrát do jiné nemocnice,“ vzpomíná Pavla. Lékaři jí odebrali vzorek tkáně z děložního hrdla. Rozbor odhalil, že jde o rakovinu.
„Byl to pro mě šok. Řekli mi, že nádor má téměř tři centimetry a v těle už pravděpodobně roste delší dobu. Bohužel se nacházel mimo dosah stěru sliznice z čípku, proto ho lékaři neobjevili při žádné dřívější kontrole,“ popisuje Pavla.
Nádor navíc prorostl i do okolních tkání a způsobil poškození ledviny, která přestávala fungovat. Pavla proto ihned začala podstupovat chemoterapii a ozařování. „Po měsíci této léčby jsem musela zůstat v nemocnici, kde mi v narkóze prováděli takzvanou brachyterapii – vnitřní ozařování, při němž se zdroj záření umísťuje do těsné blízkosti nádoru,“ vysvětluje Pavla.
Obě děti na očkování
Terapie, kterou podstupovala několik týdnů, zabrala. „Když mi lékaři sdělili, že je nádor zapouzdřený, obrovsky se mi ulevilo. A taky mé rodině a manželovi, kteří se celou dobu starali o malou dcerku i staršího syna,“ doplňuje maminka obou dětí.
Pavla od té doby žádné další onkologické problémy neměla. Doposud se ale potýká se špatným trávením, ke kterému se přidaly také potíže s močením. Před dvěma lety jí lékaři museli odebrat ledvinu, která už téměř nefungovala. „Naštěstí mohu žít i bez ní,“ říká Pavla.
Svého syna už nechala naočkovat proti lidskému papilomaviru (HPV), který je příčinou většiny případů rakoviny děložního hrdla. „Vím, že chlapci mohou být přenašeči tohoto viru a sami mohou onemocnět, proto jsem s očkováním neváhala,“ uvádí Pavla.
Až bude dceři jedenáct, na očkování ji vezme také. „Sníží se tím riziko problémů, kterým jsem čelila já,“ dodává Pavla. S HPV infekcí se v průběhu života setká až 80 procent populace. Virus stojí nejenom za vznikem rakoviny děložního hrdla, ale i dalších nádorových onemocnění. Nejúčinnější prevencí je právě očkování.
Vznik národního plánu
Lékaři zdůrazňují, že by ho měly podstoupit nejen dívky, ale také chlapci, kteří nejsou pouze přenašeči viru, ale sami mohou onemocnět, například rakovinou řitního otvoru nebo genitálními bradavicemi. Vakcíny hradí zdravotní pojišťovny všem dětem od 11 let do dovršení 15 let.
Jenže podle lékařů stále není téměř třetina dívek a více než polovina chlapců v Česku proti HPV naočkováno. Zkušenosti jiných států ukazují, že pomocí komplexní strategie je možné výskyt onemocnění způsobených HPV snížit na minimum.
Po jejich vzoru proto Česko aktuálně připravuje Národní plán pro eliminaci onemocnění způsobených HPV s cílem zařadit tyto choroby mezi vzácná onemocnění. O dokumentu i dalších tématech spojených s HPV nedávno diskutovali odborníci na kulatém stolu v Senátu.
Do roku 2030 by podle Národního onkologického plánu mělo být v Česku proti HPV naočkováno minimálně 90 procent dívek a optimálně stejný podíl chlapců do 15 let. S dosažením tohoto cíle má pomoci právě zmiňovaný národní plán, který dokončují experti Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„Plánujeme cílit osvětu na široké spektrum obyvatel – rodiče a děti, ženy i lékaře primární péče, včetně praktických lékařů pro děti a dorost, všeobecných praktických lékařů a ambulantních gynekologů,“ vysvětlila Barbora Macková, hlavní hygienička a ředitelka SZÚ.
„Hlavním cílem připravovaného plánu je zvýšit povědomí o závažnosti onemocnění způsobených HPV a zdůraznit význam očkování jako účinné formy prevence,“ dodala Macková. K přijetí národního eliminačního plánu loni vyzvali vládu senátoři.
Miliardové úspory
„Naším cílem je snížit výskyt HPV asociovaných karcinomů na minimum. Díky očkování a dalším opatřením předejdeme zbytečným úmrtím a zároveň snížíme náklady na zdravotní péči,“ uvedl Karel Zitterbart (za STAN), místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví.
„ČVUT vloni například spočítalo, že již současná míra proočkovanosti proti viru HPV přinese v případě jednoho ročníku dětí ve věku 11 až 14 let, kteří mají očkování hrazeno, dlouhodobé úspory ve výši přibližně 2,2 miliardy korun,“ dodal senátor.
Návrh plánu počítá s tím, že by navíc měli být cíleně doočkováni také adolescenti a mladí dospělí, kteří vakcínu proti HPV v minulosti nedostali, ale měli by z ní prospěch.
„Očkování proti lidskému papilomaviru je neúčinnější prevencí HPV onemocnění,“ konstatovala Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti.
„Bohužel se nám někdy stává, že si rodiče u známých nebo na internetu vyslechnou odmítavé názory na očkování. V ordinaci pediatra pak vyčkávají, nechávají si prostor na rozmyšlenou, zda dítě proti HPV naočkují, nebo ne,“ uvedla lékařka.
„Naší úlohou v této situaci je dát jim dostatek relevantních informací. Nově se nám velmi osvědčily jednoduché QR kódy, které mají lékaři k dispozici. Rodiče pod odkazem najdou dokumenty či edukativní videa, na jejichž základě se pak doma mohou v klidu rozhodnout,“ dodala.
Osvěta a prevence
Šířit osvětu pomáhají i pacientské organizace. „To, že v Česku stále každý rok umírá asi tři sta žen na rakovinu děložního hrdla, ukazuje mimo jiné na nedostatečnou informovanost,“ řekla Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů a ředitelka obecně prospěšné společnosti ONKO Unie.
„V rámci našeho spolku připravujeme různé osvětové kampaně zaměřené na ženy i muže, pořádáme několik akcí pro veřejnost či odborníky a spolupracujeme také se školami. Zároveň se snažíme šířit ověřené informace na sociálních sítích, a motivovat tak lidi k prevenci,“ dodala.
Vedle zvýšení proočkovanosti a posílení osvěty může podle odborníků pomoci také výraznější zapojení žen do screeningu karcinomu děložního hrdla. Cílem navrhovaného plánu je dosáhnout jejich alespoň 70% účasti na každoročním screeningovém vyšetření u gynekologa. Ženy ve věku 35, 45 a 55 let mohou také zdarma podstoupit HPV DNA test, který odhaluje přítomnost infekce HPV.
