Reklamou proti bídným službám. Jsme tu pro vás. České dráhy – národní dopravce

České dráhy vytáhly do boje s konkurencí. Bohužel jen reklamou. A změnou, o které, zdá se, nemá nikdo vědět. Za století fungování Českých drah vystřídal prvorepublikovou noblesu šedý komunismus, dnešní dráhy jsou jeho skanzenem. Dnes se snaží o změnu, bohužel marně. 
České dráhy - skutečnost a reklamní spoty jsou dva rozdílné světy. Reprofoto: YouTube

Cestování národním dopravce by měly podle marketingových guru Českých drah být zážitkem úžasným, při němž poznáte skvělé lidi, nemusíte jezdit autem, odpočinete si, a pokud chcete, můžete udělat spoustu práce. Ale nejsou.

Skanzen spojů i služeb

Zatímco ještě před deseti lety neměli cestující vlakem příliš na výběr, dnes mohou volit alternativy. Lidské osudy jsou různé a tak pan Martin K. (celé jméno má redakce k dispozici – pozn. red.) bohužel nemůže využít konkurenčních spojů. „Nemám na výběr a tak musím jezdit každých 14 dní přes celou republiku s Českými drahami. Můj příběh národní dopravce vozí již více než několik let, ale mám pocit, že za proklamacemi pokulhává,“ říká.

„Když se řekne České dráhy, vybaví se mi staré vlaky, zpoždění a špína. A taky nervy a donkichotský boj s reklamačním oddělením,“ řekl portálu Finanční a ekonomické informace pan Martin. Má z čeho čerpat, každých čtrnáct dní již několik let jezdí z hlavního města Prahy do metropole Severní Moravy Ostravy. A to je ta lepší štace… „Jsme tu pro vás. České dráhy – Národní dopravce“.

Radost ze standardu

„Jezdím se svým synem a tak chceme sedět vedle sebe a hrát třeba hry na tabletu, nebo pracovat. Téměř pokaždé mu musím vysvětlovat, že jsem sice zaplatil za wi-fi a otevřený vagon, ale že je mít nebude. Minule se radoval opravdu jako dítě a já s ním, když jsme konečně dostali, co jsme si zaplatili.“

A tak Martin zasílá téměř po každé reklamace, na něž zřejmě odpovídá automat, i když s lidským jménem. „Abychom mohli Vaši stížnost komplexně prověřit, je nutné doložit konkrétní informace o spoji (datum jízdy, číslo vlaku a číslo vozu). Na základě konkrétních údajů předáme podnět k prověření na příslušné Oblastní centrum údržby (OCÚ).“ Stojí někomu tato odpověď za další řešení? Obstrukce často problémy vyřeší…

PSALI JSME:
Pozor na jízdenky Českých drah!

Výjimečná změna na jeden rok

Nedávno ho z místa v kupé, kde neměl vlastně vůbec sedět, ale jím rezervované místo vlastně neexistovalo, nadzvedla průvodčí. „Už jsem musel vyskočit a jít to řešit, protože tvrdila cestujícím, že výjimečně zařadili jiný vagon.“

Nejenže to nebylo výjimečně, sama průvodčí nakonec přiznala, že je to plánovaná změna na celý následující rok. Pan Martin měl dokonce sedět v jednom kupé a jeho osmiletý syn v jiném – to už bylo příliš. A tak se dozvěděl, že z výjimečné změny, kterou poslouchal každých čtrnáct dní, se vyklubala změna trvalá. Za stejné peníze, horší muzika…

Elegie strojvedoucích a průvodčích

Spokojení zaměstnanci si svého zaměstnavatele nemohou vynachválit: „Za deset let, co jsem u dráhy, se to moc nezlepšilo, pracovní podmínky, které panují u ČD, jsou dnes již přežitkem a spousta firem nabízí lepší, jak pracovní podmínky, tak i lepší vozidlový park a hlavně firemní a platové podmínky mizerné vzhledem k tomu, jaké mám povinnosti a co musím umět,“ píše v internetové diskusi na portálu Indeed anonymní strojvedoucí. A není to ojedinělý žalozpěv.

„Stále vás někdo shora buzeruje, přitom mají sami máslo na hlavě. Teď se to poznalo v tom horku. Víte co nám (pouze na prosbu) dávali k pití? Pramenitou vodu, čistou bez bublinek. Žádnou mineralizovanou, jak praví zákoník. Po 12 hodinách v rozpáleném vlaku padal člověk na hubu,“ potvrzuje v diskusi tristní podmínky anonymní vlakvedoucí.

PSALI JSME:
Více než miliarda korun letos půjde na opravy nádražních budov

Příběhy, které píšou spokojení lidé…

A není v tom sám. Stačí jen letmý pohled do internetových diskusí a máte jasno, kterému směru se raději vyhnout. Že dopravce vozí naše příběhy, jak emocionálně proklamuje v televizním spotu, už 100 let, je pravda. Vznik Československých státních drah (ČSD) je puncován rokem 1918. Za sto let se ale ledasco změnilo. Lidé totiž mohou své zkušenosti sdílet. A je to podnětné čtivo…

Vše tak vypadá, že v ČD vsadili na tvorbu iluzí a že do ní jsou namočeni i zaměstnanci. Skutečnost a reklamní spoty jsou totiž dva rozdílné světy. Za peníze daňových poplatníků tak národní dopravce realizuje marketingovou kampaň, která, jak se zdá, vlastně obelhává ty, kdo ji platí.

Jednu parafrázi si ale neodpustím: „…člověk musí cestovat (Českými drahami – pozn. red.), aby se rád vracel domů.“ Je pravda, že naše příběhy vozí už 100 let, ale nejsem si zcela jist, že jsou tady pro nás.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.