Vyplývá to z dat společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší počet tuzemských gastro podniků. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají tyto údaje k dispozici.
„Naše data za rok 2024 dokazují, že od pondělí do čtvrtka ubylo restauracím meziročně deset procent obědových hostů. Většina lidí si v loňském roce objednávala k obědu už jen hlavní jídlo. Část dřívějších strávníků pak obědy vynechává úplně,“ řekl ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Ve všedních dnech tak restauracím tržby (obědové i celkové) klesají. Lidé si často jídlo odnášejí s sebou nebo oproti minulosti vynechávají doplňkové objednávky, jako jsou polévky, dezerty či nápoje.
„Teprve koncem týdne vyrážejí do restaurace pohodlně posedět a popovídat. Chtějí kvalitní servis a zážitek. O víkendu je tedy trend opačný než v týdnu. Počínaje pátkem si lidé rádi dopřejí,“ vysvětlil ředitel tržního a datového výzkumu Dotykačky Vladimír Sirotek.
Loňský pokles obědové konzumace zasáhl nejvýrazněji méně zalidněné oblasti. Zatímco v restauracích velkých měst obědové tržby ve všedních dnech meziročně klesly pouze o tři procenta, v obcích do deseti tisíc obyvatel nastal propad o 11 procent.
„Zásadní bylo, že v malých obcích situaci nezachránila ani návštěvnost v pozdějších hodinách. Propad obědových tržeb tam přímo korespondoval s dvanáctiprocentním poklesem celkových tržeb,“ sdělil Sirotek.
Nárůst dubnových tržeb
Naproti tomu ve středně velkých městech sice obědové tržby ve všedních dnech klesly o devět procent, ale celkový obrat podniků se téměř nezměnil. Zákazníci omezili obědy, ale očividně víc utráceli v odpoledních a večerních hodinách,“ dodal Sirotek.
Čerstvé dubnové statistiky ovšem mohou být pro provozovatele podniků v nejvíce postižených regionech nadějí, že se přece jen blýská na lepší časy. Dubnové tržby meziročně stouply v průměru o šest procent, přičemž v nejmenších obcích to bylo dokonce o 13 procent.
„Úvod roku byl velmi pozvolný, v únoru jsme dokonce zaznamenali dost nepochopitelný meziroční pokles. V dubnu ale konečně přišlo povzbuzení. Češi očividně vyhledávali možnosti, jak trávit čas aktivně a mimo domov,“ uvedl ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Nejvíc rostly tržby podnikům na venkově a v horách. „Hodně tomu pomohly i Velikonoce, které byly letos skoro o měsíc později než loni a lidé během nich utratili v gastru o pětinu víc než před rokem,“ poznamenal Menclík.
Navzdory pozitivním dubnovým číslům jsou provozovatelé opatrní a očekávají další vývoj. Nejvíce totiž tržby rostly tam, kde se v uplynulém období příjmy nejvíce propadly.
„Určitě je povzbuzující vidět pozitivní vývoj na straně poptávky. Gastro podnikatelům ale bohužel celou dobu rostou náklady,“ řekl Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a také člen představenstva Hospodářské komory a provozovatel několika restaurací.
Náklady rostly takovým tempem, že ani současné oživení neposkytuje dostatečnou marži pro obnovu a rozvoj podnikání. Záležet teď bude na vývoji tržeb v následujících měsících.
„Pokud by se oživená poptávka udržela až do konce roku a došlo by ke stabilizaci stále vysokých nákladů, snad bychom konečně poprvé od covidu mohli generovat prostředky na rozvoj,“ poznamenal Kastner.
Záleží na letním počasí
O tom, jestli se provozům v malých městech a na vesnicích bude dařit i v nejdůležitější části sezóny, rozhodne podle Vladimíra Sirotka z Dotykačky především počasí.
„Máme změřeno, že dobré počasí zejména v turisticky zajímavých lokalitách zvyšuje tržby gastro podniků až o desítky procent. Meteorologové předpovídají, že letošní léto bude ve znamení rekordních veder,“ konstatoval Sirotek.
To by podle něj mohl být možná jediný příznivý efekt klimatických změn. „Dá se očekávat, že gastru to pomůže, protože lidé se budou potřebovat chladit a prodeje nápojů mají na tržbách zásadní podíl,“ dodal Sirotek.
Podle aktuálních dat, které faei.cz poskytl Český svaz pivovarů a sladoven, ale v loňském roce pokračoval přesun pití piva z hospod (on-trade) směrem k nakupování v obchodech a konzumace doma (off-trade), což představuje už 71 procent prodaného piva.
„Na problém stále nižšího zastoupení hospod a restaurací na celkových prodejích piva upozorňujeme už řadu let,“ řekl výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko. Upozornil, že provozovatelé hospod a restaurací jsou často na prodejích nápojů finančně závislí.
Laboratoř centrální banky
Dobrou zprávou naproti tom je, že se po předchozích letech, kdy ceny v gastru prudce rostly (od dubna 2019 se zdražilo o 49 %, pozn. aut.), se inflace přece jen významně zpomalila. Loni se podle dat Dotykačky zvedly ceny jen o tři procenta. I tak to je více než celková inflace.
„Oblast gastronomie je i pro Českou národní banku určitou laboratoří – ukazuje nám, co se děje ve službách. Vnímáme, že dochází ke strukturální změně a posunu poptávky od kvantity směrem ke kvalitě,“ řekl Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB.
To podle něho do značné míry objasňuje, proč ceny v tomto odvětví rostou o něco vyšším tempem. Další příčinou jsou náklady na personál. „Oboru chybějí lidé a mzdy jsou tam lehce podprůměrné. I proto provozovatelé musejí reagovat zvyšováním mezd, a tedy i cen,“ dodal Procházka.
Za hlavní obědový chod loni lidé zaplatili v průměru 182 korun, o osm korun více než v roce 2023. Podle dlouhodobého provozovatele několika podniků Luboše Kastnera je podnikání v gastru nesmírně obtížné.
„Obor nemá lidi, navýšení DPH to jen dorazilo, ziskovost se nám snížila o polovinu, možná i víc. Dokonce i když se podnik naplní lidmi, neznamená to, že si provozovatel vydělá,“ poznamenal Kastner.
