Zákon ukládá cestujícím dvě základní povinnosti. Při kontrole se prokázat platným jízdním dokladem, nebo kontrolorovi předložit osobní doklady, aby zjištěné osobní údaje posloužily k vymáhání nezaplaceného jízdného a přirážky. Koho napadne možnost třetí, že hrozbu finančního postihu vyřeší odmítnutím se identifikovat, nebo dokonce útěkem, vystavuje se nejen nebezpečí další přirážky, ale i přiměřeného fyzického zákroku ze strany revizora a navíc spáchá další přestupek.
1. Cestující jsou povinni se prokázat platným jízdním dokladem, pokud ho nemají, tak revizorovi musejí předložit osobní doklady.
2. Když odmítnou předložit doklady, čímž se vystavují navýšení přípatku, jsou povinni jej následovat na služebnu policie, případně vyčkat na její příjezd na místě.
3. Revizor je oprávněn k tomu donutit, nebo jim zabránit v útěku přiměřeným způsobem a přiměřenou dobu.
4. Cestující není povinen podepsat záznam o přestupku vypracovaný revizorem. Pokud si je jistý svou nevinou, doporučuje se neplatit na místě, ale obrátit se na dopravce.
5. Revizor se může prokázat odznakem či průkazem až při ukládání pokuty nebo při vyloučení cestujícího z přepravy.
Obrana i přiměřené úsilí
Je pravda, že zásadně jsme povinni prokázat se občanským průkazem pouze policii, státní nebo obecní. Její příslušníci jako jediní nás také mohou donutit k identifikaci. Revizor nás tedy o předložení osobních dokladů pouze požádá, a když mu nevyhovíme, nesmí použít donucovací aktivity. Ale může nám za nesplnění této zákonné povinnosti zvýšit pokutu.
Pokud viník odmítne doklady předložit, revizor jej vyzve, aby ho následoval na služebnu policie, případně s ním setrval na místě, dokud policie tam nedorazí. Do jaké míry může při tom kontrolor použít i fyzické násilí, se právní názory liší. Shodují se však alespoň na tom, že povolena je obrana před útokem cestujícího a přiměřené úsilí vedoucí k tomu, aby byl černý pasažér s policií konfrontován. Revizor totiž vynakládá úsilí v zájmu dopravního podniku (zaměstnavatele), aby mu nevznikla škoda.
Navíc už existují soudní rozhodnutí, že revizor bránící vlastním tělem černému pasažérovi v útěku se nedopouští omezování osobní svobody, pouze využívá ustanovení občanského zákoníku, upravující tzv. „svépomoc“.
Právní zájem na straně přepravce
Musí se to však tak odehrát na dobu časově přiměřenou a způsobem, který odpovídá chování černého pasažéra. Ten může po příjezdu policie namítnout, že si nepřeje předání svých osobních údajů revizorovi a uvede důvody. Zákon však policii ukládá předat revizorovi hříšníkovy osobní údaje.
Podle judikatury totiž existuje tzv. právní zájem na straně přepravce, aby se dostal k neuhrazenému jízdnému, případně přirážce. Svůj právní zájem však může deklarovat i cestující a požádat o zjištění osobních údajů revizora, pokud se jeho chováním cítí být poškozený a chce si na ně stěžovat.
Nemusíte podepisovat, ani platit na místě
Kdy mohou revizoři požadovat po cestujícím osobní doklady? Až poté, co ten není schopen předložit platnou jízdenku a odmítne zaplatit jízdné a případnou pokutu na místě. Revizor obvykle vypíše formulář, kde uvede základní údaje o přestupku a velmi často jej nechá cestujícího podepsat.
Tomu by se však cestující měli vyhnout, protože k tomu jednak není důvod, a navíc v obvyklém stresu, který provází tento úřední postup, mohou přehlédnout, co vlastně podepisují. Např. zmínku, která je může poškozovat, ale kterou takto akceptují. Může to být třeba prodloužení promlčecí lhůty, po níž je pokuta nevymahatelná, z obvyklých tří let na násobně delší dobu.
Další užitečnou zásadou je, že pokud jste si jisti, že vás revizor penalizuje nespravedlivě, pak přirážku neplaťte na místě. Tímto úkonem de facto uznáváte svou vinu a šance na pozdější vrácení peněz v přezkumném řízení je minimální i zdlouhavá. Samozřejmě je třeba svůj případ řešit s přepravcem co nejdříve.
Pokuta za nezletilé
Předávání osobních údajů černých pasažérů může být citlivou záležitostí. Nejde totiž nejen o to, jakým způsobem revizoři osobní údaje získávají, ale jak s nimi dále nakládají a jak je zajištěna jejich ochrana i likvidace.
Debatu v tomto směru zintenzivnilo i nedávné schválení novely silničního zákona poslanci, kde se počítá s tím, že pokud by jel načerno nezletilý, budou o jeho přestupku informováni i jeho zákonní zástupci.
Pozor na skrytý dluh
Na jednu stranu je to pochopitelný krok, protože se objevují případy, kdy dítě svůj delikt zatají a může mu citelně narůstat skrytý dluh, jako se to nedávno stalo chovankyni dětského domova, jejíž práva její zákonný zástupce hájil velmi liknavě a jí jako „dárek“ ke zletilosti čekalo velmi obtížně splatitelné překvapení v podobě penále za jízdu na černo starou několik let. Navíc i Ústavní soud konstatoval, že už jedenáctileté dítě je dostatečně právně způsobilé k uložení přirážky za jízdu bez jízdenky.
Na druhou stranu je celkem chvályhodný záměr torpedován už jen představou, jak bude získávání a předávání osobních údajů rodičů v praxi probíhat a jak jejich platnost bude ověřována. A hlavně, zda je to donutí se o své děti více zajímat.
Identifikace až při pokutě
Zabývali jsme se především způsoby, jak se musí identifikovat cestující bez platné jízdenky. A co revizor? Zákony revizorské prokazování při kontrole jízdenek neřeší. Prokazovat odznakem a průkazem by se revizor měl až při ukládání pokuty a při vyloučení cestujícího z přepravy.
S kontrolou se můžete potkat nejen u státních, ale i soukromých přepravců. Zákon však nespecifikuje ani podobu průkazů či odznaků (např. jejich číslování), čehož mimochodem využívají čas od času tzv. falešní revizoři.
