Vyplývá to z aktualizované studie Budoucnost českého pracovního trhu, kterou zpracovala globální poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG) ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí a Aspen Institute. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) si ji prostudovaly.
Analýza ukazuje, že v příštích deseti letech odejde do důchodu celkem 1,2 milionu lidí a přijde 1,9 milionu absolventů a zahraničních pracovníků. Zároveň vznikne téměř milion nových pracovních pozic a 355 tisíc jich naopak zanikne.
Lidé, kteří budou pracovat na těchto zaniklých pozicích, budou muset projít rekvalifikací, aby našli novou práci. Další dva miliony lidí budou muset průběžně zvyšovat své vzdělání, aby na měnícím se trhu obstáli.
Vzdělání či rekvalifikace
Největší vliv na pracovní trh bude mít rozvoj generativní umělé inteligence, která ovlivní polovinu pracovních pozic, z toho 600 tisíc zásadně. Dlouhodobá nezaměstnanost hrozí do roku 2035 téměř 70 tisícům pracujících.
Jde o lidi, jejichž pracovní pozice zaniknou a kteří bez zásadní rekvalifikace nebudou mít možnost na novém pracovním trhu najít uplatnění. V Česku bude zároveň chybět až 130 tisíc kvalifikovaných lidí, kteří by obsadili volná pracovní místa.
„Český pracovní trh čekají velké strukturální změny, které se neobejdou bez toho, abychom zásadně změnili náš pohled na to, jak se v Česku připravujeme na budoucí zaměstnání,“ upozornil Tomáš Wiedermann, partner společnosti Boston Consulting Group a jeden ze spoluautorů studie.
Značná část lidí proto bude muset za svého života buď výrazně zvyšovat své vzdělání, nebo projít rekvalifikací a osvojit si nové dovednosti.
„Proto potřebujeme nastavit dlouhodobý systém, který toto doplňování kompetencí umožní, a zároveň potřebujeme zvýšit flexibilitu českého vzdělávání, aby noví absolventi byli schopní pracovat na pozicích, které se na trhu budou objevovat,“ dodal Wiedermann.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí některá důležitá opatření běží už dnes. „Ministerstvo si důležitost dalšího vzdělávání ekonomicky aktivního obyvatelstva plně uvědomuje a řeší tuto otázku konkrétními opatřeními,“ sdělila Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti.
Dodala, že díky financování z Národního plánu obnovy byla před dvěma lety spuštěna nabídka vzdělávání v oblasti digitálních dovedností včetně umělé inteligence, a to prostřednictvím webu jsemvkurzu.cz.
Právníci v ohrožení
Podle modelu BCG bude nejvíce pracovních pozic zrušeno v obchodu a mezi pomocnými pracovníky ve výrobě, naopak nejvíce lidí bude třeba mezi sociálními pracovníky.
Po přesunu lidí, kteří přijdou o práci, do oblastí s nedostatkem pracovní síly však budou mezi nejohroženější profese patřit právníci a příbuzní specialisté (koncipienti, soudní úředníci či asistenti, pozn. aut.), výkonní umělci (umělečtí, grafici, technici) a řemeslní umělci či kadeřníci.
Naopak výrazně budou chybět učitelé téměř na všech úrovních (od mateřských škol až po střední školy), zdravotní sestry, technici a kuchaři. Celkově bude chybět až 43 tisíc učitelů a příbuzných specialistů.
„Přebytek specialistů v oblasti práva může být poněkud překvapivý, ale obor bude výrazně ovlivněn nástupem generativní umělé inteligence, která dokáže analyzovat právní dokumenty nebo vyhledávat vzorové případy a tvořit jednodušší smlouvy dle šablon,“ řekl Wiedermann.
„Pracovníci v maloobchodě zase budou ovlivněni automatizací a dalším rozvojem e-commerce,“ konstatoval. Naopak v případě učitelů podle něj hraje roli jak věk současných učitelů, tak to, že mnozí absolventi pedagogických fakult nakonec z nejrůznějších důvodů vykonávají jinou profesi.
Dopad umělé inteligence
Zcela zásadní bude v následujících letech rozvoj digitalizace, automatizace a generativní umělé inteligence. Ta ovlivní celkem 2,3 milionu pracovních pozic, přičemž pro 600 tisíc lidí bude mít zásadní dopad.
Mezi nejvíce zasažené profese budou patřit analytici a vývojáři softwaru, databázoví specialisté, pracovníci informačních služeb, ale také část úředníků.
„Zatímco pro odvětví informačních technologií bude tato technologie znamenat další výrazný rozvoj a většině lidí v tomto odvětví umožní soustředit se na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, u úřednických míst může znamenat snižování počtu tabulkových míst, protože řada činností půjde zautomatizovat,“ dodal Tomáš Wiedermann.
Úřad práce ČR evidoval na konci letošního března celkem 322 140 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 4 083 méně než v únoru. Podíl nezaměstnaných ke konci března klesl na 4,3 procenta (pokles o 0,1 procentního bodu).
V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,4 procentního bodu, tedy o 33 517 uchazečů. Oproti předchozímu měsíci vzrostl v březnu počet evidovaných volných pracovních míst, a to o 3 690 na celkových 91 752.
Roste zájem o rekvalifikace i další formy aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce. Úřad práce podpořil více než dvojnásobek lidí než loni v březnu, u rekvalifikací potom o 67 procent.
