Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají výsledky šetření k dispozici. Společnost Edenred a její partneři se letos už popatnácté podělili o výsledky tohoto rozsáhlého šetření založeného na odpovědích 49 990 zaměstnanců a 1 491 provozovatelů restaurací ve 22 zemích světa u příležitosti Světového dne jídla.
Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 procentech případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením.
„Dětské porce“ do své nabídky zahrnuje zhruba 56 procent českých restaurací. Obvykle jde o jednu až dvě položky v menu. Jak tyto jídla vypadají a z čeho se skládají ovšem není vždy optimální. Dětskými pokrmy se totiž mnohdy rozumí pouze zmenšené verze porcí pro dospělé. V průzkumu Barometr Food to uvedlo 64 procent provozovatelů.
„Z našich dat vyplývá, že se čeští strávníci při výběru jídla řídí převážně cenou. Menší dětská porce je pro ně způsob, jak částečně ušetřit. V průzkumu nám opakovaně vychází, že to, nakolik je dané jídlo zdravé a z jakých je surovin, nás v kontextu dalších rozhodovacích faktorů zajímá prakticky nejméně, jak sami strávníci uváděli,“ říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Cena zůstává pro Čechy klíčovým faktorem při výběru oběda v restauraci dlouhodobě. Průměrná cena poledního menu se podle Edenred Restaurant Indexu v říjnu vyšplhala na 192,6 Kč a dlouhodobý trend napovídá, že by mohla dále mírně stoupat. To by se mohlo podepsat na způsobu, jakým Češi vybírají jídla v restauracích nejen pro sebe, ale i pro své nejmenší.
Až 84 procent respondentů by totiž podle Barometru Food uvítalo, kdyby byla možnost objednání dětské porce u všech nabízených jídel zároveň za výhodnější částku. Celkem 90 procent Čechů také souhlasí s tvrzením, že by si zmenšenou, cenově dostupnější porci jídla měl mít možnost objednat každý nehledě na věk. To umožňují podle vlastních slov zhruba čtyři z pěti restauratérů.
Kvalita a složení dětských jídel
A co malí strávníci jedí nejraději? Z průzkumu mezi provozovateli restaurací vyplývá, že se mezi nejoblíbenější jídla pro děti v českých restauracích na prvním místě umístil řízek s bramborovou kaší, který označilo za populární až 66 procent respondentů. Těsně za ním následoval smažený sýr s hranolkami (55 %) a třetí místo obsadily palačinky na sladko (30 %).
Tato jídla ovšem podle odborníků svým složením ne vždy odpovídají nutričním požadavkům u dětí. „Dětství je mimořádně citlivým obdobím života. Kvůli probíhajícímu růstu mohou nedostatky ve stravě negativně dopadat na zdraví v dospělosti,“ varuje nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Eliška Selinger.
„Například nadváha a obezita, která se rozvíjí během dětství a dospívání, ve více než 80 procent setrvá až do dospělosti,“ dodává. „Stravovací návyky, které si v období dětství utváříme, často vydrží po celý zbytek života. I proto je naprosto klíčové, aby složení dětských jídel v restauracích odpovídalo tomu, jak má zdravý dětský jídelníček vypadat,“ zdůrazňuje nutriční epidemioložka.
I samotné složení a způsob přípravy dětských jídel bohužel často neodpovídají potřebám vyvíjejícího se dětského organismu. Více než 46 procent restaurací totiž uvedlo, že se jídlo pro děti od toho pro dospělé způsobem přípravy ani složením nijak neliší. Pouze sedm procent provozoven používá pro tyto porce kvalitnější suroviny.
Jen 39 procent restaurací také nabízí dětem speciální varianty, jako jsou bezlepková a bezlaktózová jídla, která zohledňují alergie či intolerance. V případě „dospělých“ jídel přitom alespoň nějakou bezmasou alternativu mívá ve své nabídce hned 97 procent provozoven.
Se solí a dochucovadly to přeháníme
Doporučený denní příjem soli v jídle u dospělých činí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přibližně pět gramů. U dětí odborníci doporučují sůl konzumovat v ještě menší míře, v závislosti na věku. Pouze 45 procent restaurací v rámci průzkumu uvedlo, že dětská jídla méně solí, a zhruba polovina do nich přidává méně koření.
„Nadměrná konzumace sodíku celosvětově způsobí až 1,89 milionu úmrtí. Současně hygienická služba zjistila, že v roce 2023 téměř 80 procent českých školních jídelen v připravovaných pokrmech překračovalo doporučenou hodnotu soli,“ říká Matyáš Fošum, ředitel oboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR ministerstva zdravotnictví.
Proto ministerstvo společně se Státním zdravotním ústavem, společností Edenred, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Hospodářskou komorou připravilo iniciativu Solíme méně. Cílem projektu je snížit používání soli ve školním stravování a restauracích a zvýšit povědomí o zdravotních dopadech nadměrné konzumace soli, nejen mezi pracovníky ve stravovacích službách, ale také mezi rodiči.
„Základní stravovací návyky vznikají v dětském věku. Tento fakt je třeba zachytit v prostředí, kde se děti stravují pravidelně, tedy ve školních jídelnách či restauracích. Hygienické stanice v Česku provádějí pravidelný státní zdravotní dozor nad správnou výživou dětí v provozovnách školního stravování s cílem zajistit jejich zdravý růst a vývoj,“ dodává Fošum.
„Kontrolují také pestrost a vyváženost jídelníčku, dostatečný podíl čerstvé zeleniny a ovoce, obsah cukrů, tuků a soli, aby strava dětem poskytovala dostatek živin a podporovala zdravý životní styl,“ doplňuje Matyáš Fošum. Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav zároveň připravují také novelu složení pokrmů ve školních jídelnách. Ta by měla začít platit od příštího školního roku.
