Podle průzkumu společnosti Provident Financial na vzorku 800 rodičů agentury Ipsos letos v červenci Češi za výdaje spojené se školou utratí přes sedm miliard korun, přičemž necelá polovina padne na školní pomůcky. Agentura současně na přelomu července a srpna uskutečnila průzkum na stejné téma pro společnost Sodexo Benefity, jehož se zúčastnilo se ho 315 respondentů s dětmi do 15 let.
Rodiny školou povinných dětí čeká podle posledně jmenovaného šetření extrémně náročné období. Vedle šokujícím způsobem rostoucích cen energií a potravin útočí na rodinné rozpočty také náklady spojené se začátkem školního roku. Čtvrtina rodičů přitom už nyní ví, že nebudou moci dětem zaplatit vše, co budou během školního roku potřebovat, vyplývá z šetření pro stravenkovou společnost.
Podle výzkumu bude muset více než 12 procent rodičů kvůli běžným výdajům spojeným se školní docházkou sáhnout do svých rezerv, přičemž 26 procent respondentů uvedlo, že na všechno jim peníze stačit nebudou. Jejich děti si tak budou muset odříct kroužky, výlety či nákladné sportovní a lyžařské kurzy. Dalších 36 procent uvedlo, že „rodinný rozpočet tyto výdaje výrazně pocítí“.
„Výdaje na děti běžně ukrajují z rodinného rozpočtu výrazné částky a rodiče s nimi zpravidla počítají nebo by měli počítat,“ domnívá se Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity a matka dvou dětí, s tím, že v roce 2020 čeští ekonomové vyčíslili náklady na výchovu dítěte do 18 let na 1,6 milionu korun. Podle ní za uplynulé dva roky tato částka kvůli inflaci stoupla ke dvěma milionům.
Zatímco loni, podle šetření Ipsos, více než polovina rodičů (54 %) utratila za výbavu na začátku školního roku za jedno dítě maximálně dva tisíce korun, letos se do této sumy vejde jen necelá třetina respondentů. Nejvíce rodičů – 37 procent – pak počítá s tím, že utratí od dvou do čtyř tisíc korun. Podle statistik školní výbava meziročně zdražila o pět až deset procent.
Z průzkumu společnosti Provident Financial vyplývá, že 27 procent rodičů se zdražování nedotkne a na školní akce, pomůcky a kroužky dětí zatím peníze mají. Každý desátý rodič je ale nucen omezit stravování dětí ve škole a 29 procent rodičů hodlá využít pomoc od státu. Celých 29 procent rodičů chce využít pomoc od státu (dávky v hmotné nouzi) nebo mimořádného příspěvku 5 000 Kč na dítě.
Avšak rodiče neplatí jen za výbavu do školy. Září je obdobím, kdy je třeba uhradit předem většinu výdajů na celé pololetí. Jde například o kroužky, družinu, příspěvky do sdružení rodičů a přátel školy nebo mimoškolní výuku jazyků. Dvacet tři procent rodičů v průzkumu uvedlo, že budou muset zaplatit přes čtyři tisíce korun za jednoho školáka.
Dvacet devět procent rodičů, účastníků průzkumu, utratí mezi dvěma až čtyřmi tisíci za dítě. Pro většinu rodičů tak jde o mnohem vyšší částku, než jaké jsou výdaje na školní pomůcky. Naprostá většina rodičů počítá s tím, že pomůcky v použitelném stavu budou jejich děti používat několik let po sobě. Jen desetina rodičů chce, aby děti měly na začátku školního roku vše nové.
Dalšími položkami, s nimiž musí rodiče školáků kalkulovat, jsou obědy, družina či školní klub, školní kroužky anebo jízdné. Právě do nich se přitom promítají již zmiňované ceny energií a potravin. „Řada škol už ke zdražení obědů o 10 až 15 procent přistoupila v průběhu minulého školního roku a rostoucí ceny je podle mne donutí k opakování tohoto kroku od 1. září,“ uvedla Martina Machová.
„Je to zhruba stejně, jako v loňském roce. S částkou do 5 000 korun počítá 23 procent rodičů a s vyšší sumou 21 procent,“ uvedla Machová a dodala, že absolutní většina rodičů hradí školní výdaje z běžných příjmů, případně z přídavků na dítě: „Jen pět procent zaměstnanců využívá volnočasové benefity a dvě procenta cílené příspěvky od zaměstnavatele.“
„Současná situace není pro mnoho lidí jednoduchá, ale právě děti by její dopady měly pocítit co nejméně. Proto je pozitivní, že řada obcí má snahu spolufinancovat školní výbavu nebo volnočasové aktivity dětí, jejichž rodiče si to zkrátka nemohou dovolit,“ uvedla Jarošová z Provident Financial.
Před začátkem prvního pololetí minulého školního roku plánovalo dopřát svým dětem nějakou volnočasovou aktivitu více než 70 procent rodičů, na začátku druhého pololetí to deklarovalo již jen 60 procent. Pokud nyní deklaruje 14 procent rodičů, že bude na kroužcích šetřit ještě více, mohlo by to znamenat výrazný úbytek dětí, které mají nějakou mimoškolní činnost.
Za základní výbavu pro prvňáčka rodiče zaplatí podle společnosti Česká distribuční zhruba o 300 korun více, než loni. Díky akčním letákům mohou ušetřit až čtvrtinu svých výdajů. „V případě nákupu pouze základních vodových barev, štětců či voskovek budou letos rodičům stačit nižší stovky korun navíc,“ informoval Jaroslav Staněk, obchodní ředitel společnosti Česká distribuční.
Nejdražší položkou výbavy prvňáčka je podle jeho názoru ergonomická školní aktovka. Zejména pro prvňáčky je důležité, aby se jim aktovka pohodlně nosila a neničila jim záda. Letos ji lze pořídit průměrně za 1 244 korun, tedy o 160 Kč více (14 %), než loni. Mezi základní položky patří také penál pro uschování veškerých psacích potřeb.
Jednopatrový nevybavený penál letos podle letákové firmy obchodníci prodávají průměrně za 180 korun, oproti loňsku si za něj rodiče připlatí o více než 50 korun (43 %). Největší meziroční zdražení ovšem zaznamenala cena sešitů. Ne všechny sledované položky jsou však meziročně dražší. Nejvíce lze ušetřit při nákupu obalů na sešity, a to takřka jednu třetinu.
