Podle evropského žebříčku dosahuje v Česku rovnost pohlaví 56,2 bodů ze 100 možných. Hůře jsou na tom například Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko nebo Řecko.
Index genderové rovnosti sleduje celkem 31 indikátorů, které jsou rozdělené do šesti oblastí: Práce, peníze, vzdělání, čas, rozhodování a zdraví. V každé z těchto oblastí je sledováno od tří do osmi indikátorů. Situaci v konkrétní zemi je tak možné porovnat nejen podle šesti globálních oblastí, ale rovněž z hlediska jednotlivých indikátorů.
Zaostávající podprůměr
„Situaci u nás bychom mohli charakterizovat jako zaostávající podprůměr,“ řekla socioložka Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která se genderovým nerovnostem věnuje dlouhodobě. Problematické podle ní je, že od doby, kdy se index vydává, nedošlo k vůbec žádnému pokroku – spíše naopak.
„Propadáme se na poslední místa mimo jiné proto, že mnoho zemí prostě na vyrovnávání genderových nerovností aktivně pracuje a přijímá opatření. Spravedlnost v životních podmínkách žen a mužů se pro ně stala součástí demokratických hodnot,“ dodala Křížková.
Jak poznamenala také Evelyn Regner, poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně Komise pro ženská práva a genderovou rovnost, „rovnost nepadá z nebe“. Pokud na ní vlády aktivně nepracují, nic se nemění.
Nejhorší oblast: rozhodování
Nejhůře ze všech sledovaných oblastí je na tom Česko v oblasti rozhodování, kde získalo pouze 27,7 bodů ze 100. V praxi to znamená, že ženy nejsou zastoupeny v téměř žádných rozhodovacích pozicích jak v politice, tak v ekonomice, vědě, médiích nebo ve sportu.
Například v představenstvu České národní banky není jediná žena, velmi nízké zastoupení mají ženy také v Českém olympijském výboru, nebo v radách financujících vědecký výzkum.
Nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích se velmi výrazně projevuje například na opatřeních, která mají zamezit šíření pandemie koronaviru. Ženy sice převládají v pozicích, které pandemii čelí v první linii, tedy ve zdravotnických nebo pečovatelských profesích, ale zcela chybí tam, kde je možné o způsobu boje s pandemií rozhodnout.
„Pokud je cílem rozhodování v oblasti politiky, ekonomiky i v sociální oblasti zlepšit životní podmínky zranitelných a znevýhodněných, nebo minimálně je nezhoršovat, pak je cestou brát v rozhodování v úvahu zkušenost žen, které mezi chudými a zranitelnými skupinami populace převládají,“ konstatovala Alena Křížková ze Sociologického ústavu. V politice by podle ní pomohlo pravidlo zipu v umisťování žen a mužů na kandidátní listiny, které je v jiných zemích již dost běžné.
„V ekonomice pak nastavení určitého cíle v podílu zastoupení žen na řídicích pozicích a v představenstvech firem a organizací – jako například 40 procent ve Francii a Finsku, 33 procent v Belgii a Itálii,“ dodala Křížková, podle níž by stát měl ženy do významných funkcí ve státních orgánech a organizacích aktivně prosazovat.
Rozdílné platy
O přístupu státu v této oblasti rovněž vypovídá to, že se ve veřejném sektoru nedaří zmenšovat propast mezi výdělky žen a mužů. Rozdíly se dokonce ještě prohlubují, protože hrubé měsíční platy rostou v průměru v posledních letech rychleji mužům než ženám.
Zatímco před čtyřmi lety ženy ve veřejných službách vydělávaly v průměru o 16 procent méně než muži, v prvním pololetí roku 2020 to bylo o 18 procent. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. Průměrný mužský plat činil loni v prvním pololetí 38 794 korun, žena měla o 6866 korun méně.
„Hrubé měsíční platy rostly rychleji mužům než ženám. Úroveň platů žen je dlouhodobě nižší než úroveň platů mužů,“ uvedla zpráva o výdělku ve veřejném sektoru za první pololetí. Česko patří v Evropské unii k zemím s největším rozdílem v odměňování žen a mužů.
To je jeden z důvodů, proč republika klesá rovněž na jiném žebříčku rovnosti pohlaví – Světového ekonomického fóra. V roce 2019 skončila ze 144 států na 88. příčce. Od roku 2006 se propadla o 35 míst.
Nejlepší oblast: zdraví
V evropském indexu genderové rovnosti naopak Česko nejlépe uspělo v oblasti zdraví, v němž získalo nejvíce bodů – 86,3 ze 100. Například v dostupnosti zdravotní péče je země na páté příčce. Na druhou stranu platí, že v republice je podprůměrný podíl žen i mužů, kteří se těší dobrému zdraví. Pod unijním průměrem je rovněž země v očekávané délce života.
Některé oblasti ale evropský index zatím nesleduje, protože k nim nemá dostatek údajů. Zaměří se ale na ně v budoucnu, přičemž Česku by příznivé skóre mohly pohoršit. Jde totiž například o násilí na ženách. Právě během koronavirové pandemie a nucené karantény například významně vzrostl počet případů domácího násilí.
