Když způsobíte škodu na firemním majetku a je nutná odborná oprava, je povinností zaměstnavatele nejprve nechat vyčíslit škodu a její výši vám oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byla zjištěna jak škoda, tak odpovědnost konkrétního zaměstnance. Poté po vás může žádat finanční náhradu, a to až do výše 4,5 násobku mzdy.
„Zaměstnanec může škodu odčinit uvedením v předešlý stav, není-li to možné, tak v penězích. Podle zákoníku práce nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku, který pobíral před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení ale neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek. V těchto případech je zaměstnanec povinen uhradit plnou částku,“ vysvětluje advokátka Lucie Oršulová.
Jak nastavit limit pojistného
Chránit se před povinností zaplatit celou škodu ze své kapsy pomůže dobré pojištění. Než si jej ale sjednáte, dobře si rozmyslete, na jakou částku se chcete pojistit. Například pokud vyděláváte 20 000 korun hrubého měsíčně, bude 4,5 násobek odpovídat 90 000 korun. Při platu 35 000 korun, pak bude maximální částka, kterou po vás může zaměstnavatel chtít, činit 157 500 korun.
Pokud byste chtěli za pojistné ušetřit a platili částku odpovídající nižšímu platu, než který skutečně pobíráte, krytí vám v případě škody stačit nebude. U všech produktů na trhu musíte také počítat se spoluúčastí. „Výše spoluúčasti se pohybuje od 10 do 30 procent podle toho, u které pojišťovny si produkt sjednáte a také podle výše pojistné částky. Pokud chcete mít pouze minimální desetiprocentní spoluúčast, zaplatíte za pojistné více,“ říká Aleš Žárský, expert online služby DOK.
Kdy pojištění nepomůže
Pokud jste se začali probírat nabídkami pojišťoven, zjistili jste, že se produkt od produktu liší. A to hlavně cenou. „Pokud si vyberete nejlevnější produkt na trhu, měli byste počítat s vyšší spoluúčastí a také s větším množstvím výluk, tedy situací, při kterých nebude pojišťovna škodu krýt,” doplňuje Žárský.
Kromě specifických výluk ze smlouvy, které si stanovuje každá pojišťovna sama, existují i všeobecné výluky. Mezi ně patří poškození cizího majetku, které bylo způsobeno úmyslně, dále také případy, kdy zaměstnanec způsobil škodu pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, nebo v době, kdy na pracovišti probíhala stávka.
