Rusnok to uvedl při debatě, kterou ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní uspořádala poradenská skupina PKF Apogeo Group. Prestižní akce se zúčastnily desítky analytiků a ekonomů včetně zástupců redakce FAEI.cz.
Jedním z témat, které se na odborné debatě probíraly, bylo rovněž nedávné snížení základní úrokové sazby. „Myslím, že to překvapení nebylo. Velká skupina analytiků očekávala snížení o půl procentního bodu,“ konstatoval Jiří Rusnok, který byl guvernérem ČNB v letech 2016 až 2022. Dodal, že stejné očekávání měl i on.
Vedle hlavní sazby se také o 0,5 procenta snížily diskontní a lombardní sazba. „Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro snížení sazeb o 0,75 procentního bodu,“ uvedla Bankovní rada.
Hlavním důvodem pro snížení úrokové sazby je slábnoucí inflace. Podle nové prognózy ČNB by lednová meziroční inflace měla klesnout ke třem procentům z prosincových 6,9 procenta, za celý rok bude průměrně 2,6 procenta. „Bankovní rada předpokládá, že inflace v lednu klesla na hodnotu okolo 3 procent, tedy k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle,“ uvedla Bankovní rada.
Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po snížení sazeb uvedl, že v ekonomice nadále existují proinflační rizika, jejichž naplnění by znamenalo, že inflace sice klesne, ale nedosáhne dvouprocentního cíle centrální banky.
Na březnovém jednání bude bankovní rada vyhodnocovat nová data z ekonomiky a zhodnotí, zda je trend odeznívání inflace v Česku setrvalý. „Proces snížení sazeb může být kdykoli přerušen nebo zastaven, nebude-li se inflace snižovat v souladu s naší predikcí,“ konstatoval Michl.
Bankovní rada se dostala za křivku
Podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se ale měly sazby začít snižovat mnohem dříve. „Jestliže to zjednoduším, sazby centrální banky působí s určitým zpožděním. V našem případě se mluví o dvanácti až osmnácti měsících,“ řekl Rusnok.
Připomněl, že členové Bankovní rady už loni hovořili o tom, inflace za letošní rok bude blízko inflačního cíle, což jsou dvě procenta, nebo jen maličko nad ním. „Je zvláštní udržovat sazby na úrovni šest, sedm procent,“ konstatoval Rusnok. Můžeme se dohadovat, jestli mají být čtyři až pět procent, ale určitě nemají být šest až sedm.“
O tom, že se inflace letos přiblíží k dvouprocentní hranici, mluvila na podzim například členka Bankovní rady Eva Zamrazilová. „Už před mnoha měsíci jsem říkala, že čekám, že lednová inflace bude někde kolem tří procent. Postupně by se měla blížit k těm dvěma procentům. Tam bychom se měli dostat také v průběhu příštího roku,” řekla Zamrazilová v říjnu 2023 v rádiu Frekvence 1.
Podle ex-guvernéra Rusnoka se vedení ČNB opozdilo za vývojem. „Bankovní rada se podle mého názoru dostala za křivku,“ konstatoval Rusnok. Připomněl, v jaké situaci se nachází tuzemská ekonomika, která je už dva roky víceméně ve stagnaci.
Na druhou stranu neexistuje problém s nezaměstnaností, a i když koruna v posledních týden oslabila a prolomila hranici 25 korun za euro, stále to není nic mimořádného. A v prvních měsících roku podle Rusnoka nelze očekávat žádné vzedmutí inflace.
Podle člena Bankovní rady ČNB Jana Kubíčka ale stále existují nejistoty, které mohou výši inflaci ovlivnit. „Rychlost dalšího snižování úrokových sazeb bude záležet na tom, jestli se naplní předpoklady naší inflační prognózy. Je tam spousta nejistot,“ vysvětlil Kubíček, podle něhož je jednou z nich jádrová inflace (neobsahuje ceny potravin a ceny energií – pozn. red.)
„Ovlivní nás taky to, co bude dělat Evropská centrální banka v průběhu letošního roku. No a v neposlední řadě předpokládáme, že se obnoví posilování koruny, sice mírně, ale přesto, že bude koruna posilovat,“ uvedl Kubíček v rozhovoru pro Českou televizi.
Jak výrazně lze hýbat s úrokovou sazbou
Na expertní debatě organizované poradenskou skupinou PKF Apogeo Group spolu s Vysokou školou finanční a správní se probíralo také téma, jak výrazně lze hýbat s úrokovými sazbami a jak často. A zda je to možné i mimo naplánované termíny měnově-politického jednání (další se uskuteční v druhé půlce března, pozn. aut.).
„Centrální banka může teoreticky rozhodnout o sazbách kdykoliv, může svolat měnové zasedání kdykoliv, nebo jakékoli zasedání Bankovní rady změnit na měnové,“ uvedl Jiří Rusnok. Současně ovšem dodal, že se to dělá jen v opravdu výjimečných situacích, protože to do trhů vnáší nervozitu. „Což si nikdo nepřeje, ani centrální banka,“ dodal ex-guvernér.
Podle něj v běžných, klidných vodách platí, že se sazby mění o 0,25 procenta, občas i 0,5 procenta, jako se to stalo právě teď. „To se také ve světě standardně používá,“ uvedl Rusnok. Dodal, že vyšší posuny jsou méně časté, i když v tuzemských podmínkách to zase až tak neplatí.
„Centrální banky v malých otevřených ekonomikách s vlastní měnou obvykle bývají trochu pružnější, protože to vyžaduje situace. Větší pohyby u nás dávají smysl,“ vysvětlil Jiří Rusnok. Ostatně v červnu 2022, na posledním zasedání Bankovní rady pod Rusnokovým guvernérstvím, se zvedly úrokové sazby o 1,25 procenta na sedm procent.
Rusnok to i s bezmála dvouletým odstupem hodnotí jako krok, který si vyžadoval tehdejší nepříznivý vývoje inflace a další rostoucí inflační očekávání. Šlo dokonce o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. „Situace to vyžadovala,“ poznamenal Rusnok.
