Vzdát se koruny a přijmout euro? Otázka, zda opustit národní měnu a vstoupit do eurozóny, rozděluje nejen společnost, vládní strany a opozici, ale také jednotlivé členy vlády. Podle ex-guvernéra Rusnoka to musí být právě politici, kteří nakonec o euru rozhodnou.
„Je to téma, které se má rozhodnout politicky. Mělo by se to stát součástí politické soutěže, aby strany řekly, co chtějí, a uvidí se, jak se k tomu postaví veřejnost,“ řekl Jiří Rusnok při expertní debatě, které byli přítomni i zástupci redakce FAEI.cz. „Ať to je jedna z klíčových otázek voleb,“ dodal.
Plebiscit o evropské měně
Velkým odpůrcem eura je hnutí ANO, ačkoli jeho předseda Andrej Babiš ještě před vstupem do politiky horoval za rychlé přijetí evropské měny.
„Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí,“ řekl doslova v rozhovoru, který na jaře roku 2009 otiskly Hospodářské noviny.
Teď chce Babišovo hnutí prosadit, aby se k případnému přijetí evropské měny vyjádřili obyvatelé v referendu. Ex-guvernér Rusnok to ale nepokládá za dobrý nápad. „Nesmírně se to téma zvulgarizuje a obvykle pak není o meritu věci, ale o tom, jestli máme zrovna rádi vládu, nebo nemáme, nebo jestli jsme obecně naštvaní. S tím bych byl velmi opatrný,“ konstatoval Rusnok.
Podle několika průzkumů veřejného mínění většina veřejnosti s přijetím eura nesouhlasí. „V české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů,“ konstatovalo loni na jaře Centrum pro průzkum veřejného mínění.
Pro, nebo proti?
Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok tvrdí, že má k tomuto tématu ambivalentní přístup. „Protože říkám, že je mi to v podstatě jedno,“ uvedl Rusnok, podle něhož by se mělo v obou případech postupovat tak, aby to mělo „hlavu a patu“.
„Pokud jsme pro, tak tam vstupme. Hladce, co nejrychleji, bez porodních bolestí,“ sdělil Rusnok, který byl v čele centrální banky v letech 2016 až 2022. Dodal, že Česko je schopné s eurem fungovat docela dobře. „Ale když tam nevstoupíme a budeme dělat ostatní věci správně, také se nic nestane,“ poznamenal Rusnok.
Varoval před tím, aby Česko neúměrně dlouho přetrvávalo v Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II, což je vlastně předstupeň před vstupem do eurozóny. „Nic to neřeší. Je to přesně situace, kdy už nemáš suverénní měnovou politiku a zároveň o ničem nerozhoduješ,“ konstatoval Rusnok.
Bez závazného termínu
Vláda se evropskou měnou zabývala na svém jednání v polovině února. Vzala na vědomí společné doporučení ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny. Doporučení se opírá o zjištění obsažená v dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že současný kabinet si dal za cíl dát do pořádku veřejné finance, což velmi úzce souvisí právě s plněním maastrichtských kritérií potřebných ke vstupu do eurozóny.
„V posledních dvou letech jsme učinili řadu kroků, které nás k této metě přiblížily, jak ostatně dokládá i předložený dokument resortu financí a ČNB. Debata o termínu přijetí eura tak bude dávat smysl až v době, kdy Česká republika všechna potřebná kritéria splní,“ uvedl Stanjura.
Koaliční roztržku nedávno způsobilo rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu ERM ll. Po dohadovacím řízení ale Zahradník zůstal ve funkci ministrova poradce.
Váš „výrok“ je víc jako arogantní a nepřátelský ….
P.S: Je mě Vás líto.
Chazar Rusnok se o obyčejné goyim v ČR nezajímá, podle ovoce jejich poznáte je.