Rybíz, vejce, marmelády. Většina Čechů část své produkce rozdá

Průzkum
Češi milují zahradničení a domácí výrobu marmelád, nakládaných okurek, ale i masa nebo vajec. A svou domácí produkci si nenechávají jen pro sebe. Více než dvě třetiny obyvatel nějakou část z toho, co vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.
Z domácího je nejlepší. Spousta Čechů nedá na domácí produkci potravin dopustit. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ukázalo to aktuální zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici. Vlastní potraviny si přitom pěstuje na zahrádce bezmála polovina (47 %) lidí. Dalších sedm procent to dělá v bytě nebo na balkoně.

„Mezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %),“ uvedli autoři výzkumu.

Na 69 procent domácích výrobců pak nějakou část své produkce rozdá nebo s někým vymění. „Lidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %),“ konstatuje se v průzkumu.

Více než dvě pětiny (41 %) dotázaných odhadují, že zásobování jejich domácnosti vlastními potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.

PSALI JSME:
Zdražující byty i zelenina ženou Čechy do zahrádkářských kolonií

Zahrádka u domu

Polovina lidí v sezóně pravidelně – alespoň jednou měsíčně – pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a dvanáct procent se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.

„Tři čtvrtiny (75 %) respondentů uvedly, že pozemek, respektive zahrádka, kde si pěstují potraviny, se nachází u domu, kde bydlí. Necelá desetina lidí se věnuje pěstování potravin u domu někoho z příbuzných (8 %), na pozemku u vlastní chaty nebo chalupy (7 %) nebo v zahrádkářské osadě ve městě (7 %). Ostatní možnosti jsou méně časté,“ uvedli autoři průzkumu.

Dodali, že oproti roku 2021 nepatrně poklesl podíl lidí, kteří produkují vlastní potraviny přímo u domu, kde bydlí. „A zároveň mírně přibylo těch, kteří se zásobí potravinami ze zahrady v zahrádkářské osadě ve městě,“ konstatuje se v průzkumu.

PSALI JSME:
Jablko spadlé na sousedův pozemek už nechtějte zpátky

Zmírnění úzkosti

Zahradničení není jen produkce vlastních potravin. Práce na zahrádce má i blahodárný vliv na lidskou psychiku. Ukázala to mezinárodní studie v časopisu Urban Forestry & Urban Greening, na níž se podílel rovněž Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Badatelé zjistili, že za pandemie a jiných krizí slouží zahrádkaření mimo jiné jako prostředek ke zmírnění úzkosti, jelikož nabízí kontakt s přírodou nebo umožňuje kontakt s jinými lidmi v bezpečném venkovním prostředí.

„Na zahrádkaření se můžeme dívat také jako na psychosociální intervenci v širším kontextu krizí, souvisejících nejen s pandemií covidu, ale také se změnou klimatu,“ sdělil Jan Vávra. Celkem se na studii podílelo 26 vědců a vědkyň z devíti zemí celého světa.

Tento výzkum také potvrdil, že zahradničení je fenoménem v mnoha zemích včetně Česka. „Pro pětinu pěstujících domácností jsou přitom jejich vlastní potraviny důležitým zdrojem. Srovnatelným, nebo dokonce důležitějším, než je nakupování v obchodech,“ upozornil Vávra.

PSALI JSME:
Chmel vypěstoval na své zahrádce, v pivovaru z něj pak uvařil limitovanou edici

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

E-shopy na Black Friday letos (skoro) nepodváděly

Na tradiční slevovou akci Black Friday se letos poprvé vztahovala nová pravidla podle novelizovaného zákona o ochraně spotřebitele. Obchodníci tak musí počítat slevu z nejnižší ceny, jakou měl výrobek za posledních …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Český systém přijímaček tlačil žáky na střední školy, kam nechtěli

Analýza
Dosavadní systém přijímacích zkoušek na střední školy donutil žáky a jejich rodiče k tomu, aby si vybírali takové zařízení, kam se s jistotou dostanou – ovšem bez ohledu na zájem dítěte. Ukázalo to rozsáhlé šetření Národního institutu SYRI a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Středočeském kraji, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.