Ukázalo to aktuální zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici. Vlastní potraviny si přitom pěstuje na zahrádce bezmála polovina (47 %) lidí. Dalších sedm procent to dělá v bytě nebo na balkoně.
„Mezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %),“ uvedli autoři výzkumu.
Na 69 procent domácích výrobců pak nějakou část své produkce rozdá nebo s někým vymění. „Lidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %),“ konstatuje se v průzkumu.
Více než dvě pětiny (41 %) dotázaných odhadují, že zásobování jejich domácnosti vlastními potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
Zahrádka u domu
Polovina lidí v sezóně pravidelně – alespoň jednou měsíčně – pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a dvanáct procent se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.
„Tři čtvrtiny (75 %) respondentů uvedly, že pozemek, respektive zahrádka, kde si pěstují potraviny, se nachází u domu, kde bydlí. Necelá desetina lidí se věnuje pěstování potravin u domu někoho z příbuzných (8 %), na pozemku u vlastní chaty nebo chalupy (7 %) nebo v zahrádkářské osadě ve městě (7 %). Ostatní možnosti jsou méně časté,“ uvedli autoři průzkumu.
Dodali, že oproti roku 2021 nepatrně poklesl podíl lidí, kteří produkují vlastní potraviny přímo u domu, kde bydlí. „A zároveň mírně přibylo těch, kteří se zásobí potravinami ze zahrady v zahrádkářské osadě ve městě,“ konstatuje se v průzkumu.
Zmírnění úzkosti
Zahradničení není jen produkce vlastních potravin. Práce na zahrádce má i blahodárný vliv na lidskou psychiku. Ukázala to mezinárodní studie v časopisu Urban Forestry & Urban Greening, na níž se podílel rovněž Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Badatelé zjistili, že za pandemie a jiných krizí slouží zahrádkaření mimo jiné jako prostředek ke zmírnění úzkosti, jelikož nabízí kontakt s přírodou nebo umožňuje kontakt s jinými lidmi v bezpečném venkovním prostředí.
„Na zahrádkaření se můžeme dívat také jako na psychosociální intervenci v širším kontextu krizí, souvisejících nejen s pandemií covidu, ale také se změnou klimatu,“ sdělil Jan Vávra. Celkem se na studii podílelo 26 vědců a vědkyň z devíti zemí celého světa.
Tento výzkum také potvrdil, že zahradničení je fenoménem v mnoha zemích včetně Česka. „Pro pětinu pěstujících domácností jsou přitom jejich vlastní potraviny důležitým zdrojem. Srovnatelným, nebo dokonce důležitějším, než je nakupování v obchodech,“ upozornil Vávra.
