Podle Dufka pro trh zůstává podstatné, že Česká národní banka (ČNB) je v případě potřeby připravena intervenovat: „Tedy, že hlídá horní hranici kurzu před případným útokem spekulantů – podobným jako třeba v červenci 2022, kdy na obranu koruny musela vynaložit deset miliard eur.“
Od začátku války na Ukrajině ČNB vynaložila necelých 26 miliard eur s cílem zabránit prudkému oslabení koruny v turbulentních časech.
Vzhledem k vybavenosti centrální banky devizovými rezervami ani toto snížení devizové likvidity pro centrální banku nepředstavoval žádný problém.
„Naopak to pro ni bylo de facto vzhledem ke snížení korunové likvidity na trhu, za kterou centrální banka platí sedm procent, vlastně o velmi efektní krok,“ domnívá se Dufek.
„Za období od (loňského) května do listopadu ČNB na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliard eur, což odpovídá 15,9 procenta celkových devizových rezerv z jejich maxima v dubnu 2022. To činil jejich objem 160,4 miliard eur. Do konce prosince2022 rezervy poklesly na 132,2 miliard eur,“ informoval naši redakci Jaromír Gec, ekonom Komerční banky.
„Objem intervencí na podporu koruny za prosinec bude zveřejněn až za měsíc. Vzhledem k předběžným datům a slabé likviditě na trzích byl ale objem spotových operací rovněž v prosinci minimální,“ uvedl Dufek z Banky Creditas.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je příznivou zprávou, že koruna zpevňuje na více než čtrnáctileté maximum vůči euru, aniž by ji loni v listopadu ČNB jakkoli přímo podporovala. „Centrální banka předtím intervenovala ve prospěch koruny každý měsíc od května,“ připomněl.
„Loni v listopadu, stejně pak v prosinci i nyní v lednu ČNB nadále deklaruje připravenost okamžitě intervenovat na podporu koruny, jakmile si to okolnosti vyžádají. Centrální banka tudíž nadále intervenuje verbálně. To má na zpevnění kursu koruny rovněž svůj vliv,“ doplnil Lukáš Kovanda.
„Z vývoje kurzu koruny v prosinci i v úvodu letošního roku vyplývá, že centrální banka nemusela na trhu zasahovat ani v tomto čase. Je vidět, že koruna se drží sama díky úrokovému diferenciálu a změněným náladám na mezinárodních trzích,“ myslí si ekonom Petr Dufek.
Silnější koruna je podle něj pozitivním faktorem pro další vývoj inflace, kterou by snížení dovozních cen mohlo srazit dolů rychleji. „Zvlášť když příznivý vývoj zaznamenávají třeba i ceny námořní dopravy, které v celosvětovém měřítku propadly meziročně o přibližně 80 procent,“ uvedl.
Slabá domácí poptávka by podle jeho názoru měla k rychlejšímu poklesu inflace v těchto nových podmínkách rovněž napomoci.
Podle názoru ekonomů KB tuzemská centrální banky svými intervencemi podporuje korunu s cílem nenechat ji oslabit, a tedy dále nezvyšovat dováženou inflaci. „Současná bankovní rada preferuje tento nástroj před zvyšováním úrokových sazeb,“ vysvětlil ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
„Nadále očekáváme, že vzhledem k nástupu recese domácí ekonomiky a výrazného poklesu úrokového diferenciálu by koruna mohla nedávné zisky k euru v dalších měsících korigovat,“ uvedl Gec. Zároveň se podle něj zdá nepravděpodobné, že by na těchto hladinách proti případným tlakům na její oslabení centrální banka intervenovala.
„Rizikem je případné razantnější než aktuálně očekávané zvyšování sazeb ze strany Fedu (americké centrální banky, pozn. red.) či Evropské centrální banky, které by vedlo k ještě výraznějšímu zhoršování úrokového diferenciálu,“ domnívá se ekonom Jaromír Gec.
„Kromě přímých a později verbálních intervencí ČNB podporuje korunu také slabší než předpokládaný průběh energetické krize v EU, stále vysoká naplněnost plynových zásobníků napříč Evropou a nadále nadprůměrně teplé počasí na kontinentu,“ vysvětlil ekonom Lukáš Kovanda.
