Anglický termín well-being je překládán jako celková nebo osobní pohoda, jako celkový stav fyzického, duševního a emociálního zdraví. A právě well-being bývá u dospívajících narušován negativními emocemi kvůli špatným výsledkům ve výuce matematiky. Ještě hůře jsou na tom žáci ve třídách s nízkou mírou podpory ze strany vyučujících.
K těmto výsledkům dospěli odborníci institutu SYRI, kteří sledovali reprezentativní vzorek více než 2,5 tisíce žáků šestých tříd ve 134 základních školách po celé republice. Výzkum je podle expertů důležitý také proto, že se v posledních době objevují u významné části dospívajících různé duševní potíže včetně depresí.
Jedním z výsledků obsáhlé studie je to, že čeština není zdaleka tak problémovým předmětem, jako právě matematika. Proto by se na ni měli pedagogové více zaměřit. „Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla Lenka Kollerová ze SYRI.
Obtížný a prestižní předmět
Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní, obtížný a také prestižní předmět. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení,“ řekla Kollerová.
Učitelé podle ní mohou průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky a úspěchy. To může přispět k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ poznamenala Kollerová.
Role kantorů je v tomto procesu stěžejní. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, negativní afektivitu u žáků a žákyň, kteří mají horší známky z matematiky, pomáhá naopak snižovat. Školy a kantoři by se podle vědců měli věnovat obzvláště ohroženým skupinám a poskytovat studentům oporu.
„Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu well-beingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisí s funkcí pedagoga,“ upozornila Kollerová.
Vědci hodlají ve svém výzkumu pokračovat. Zjištěné výsledky pak mohou pomoci žákům i pedagogům. „Zatím máme k dispozici průřezová data z jednoho časového bodu na konci šesté třídy. Lépe daným vztahům porozumíme, až budeme sledovat vývoj v průběhu času,“ dodala Lenka Kollerová z Národního institutu SYRI.
Strašák pro maturanty
Že se stres z matematiky netýká jen žáků základních škol, ale i středoškoláků, dokládají například data organizace Cermat. Podle nich se k letošnímu jarnímu termínu maturit přihlásilo zhruba 75,6 tisíce studentů, ovšem matematiku, která je nepovinným předmětem, si z nich vybralo jen 18,2 procenta. A to jde vlastně o úspěch, protože matiku si zvolilo o tisícovku studentů více než před rokem.
Dlouhodobé údaje státního Cermatu ale ukazují, že trend je jednoznačný: Zájemců o maturitu z matematiky dlouhodobě ubývá. Za poslední dekádu spadl podíl maturantů z matematiky z téměř 40 procent na zmíněných 18 procent. Dramatičtější propad je pak u chlapců, a to z 50 na 20 procent.
Mezi odborníky se stále vede debata o to, jestli by matematika opět neměla být u maturit povinným předmětem. Podle ministra školství Mikuláše Beka nejde o jednoduchou volbu mezi ano a ne. „Musíme si nejprve říct, jakou matematiku budeme na středních školách učit všude, do jaké úrovně, jak se od sebe budou různé typy středních škol lišit v náročnosti matematiky,“ řekl před časem.
„A od toho lze odvodit rozumnou odpověď na otázku, jestli pro gymnázia, lycea a odborné školy má být někdy povinná matematika v nějakém rozsahu, nebo bude stačit povinné středoškolské minimum skládané dávno před maturitou,“ uvedl ministr Bek v rozhovoru pro Český rozhlas.
