Snížení sazeb o výraznějších 50 bazických bodů oproti očekávaným 25 bazickým bodům mělo podle v pátek zveřejněného zápisu z tohoto zasedání ukázat na přesvědčení, že bankovní rada věří ve výrazný ústup inflace v letošním roce. Snížení sazeb o 50 bazických bodů podpořilo šest centrálních bankéřů, zatímco viceguvernér Jan Frait navrhoval redukci o výraznějších 75 bazických bodů.
Navzdory prohlášení guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po posledním zasedání, že vývoj koruny nehrál v rozhodnutí bankovní rady zásadní roli, byla tuzemská měna podle zápisu diskutována docela obšírně. Výrazně slabší kurz koruny oproti prognóze ČNB by podle některých členů bankovní rady znamenal, že pokles úrokových sazeb bude pomalejší či dojde k jeho úplnému zastavení.
Současná prognóza ČNB přitom očekává, že tuzemská měna v letošním prvním čtvrtletí oslabí na průměrných 24,70 za euro a následně už bude pouze posilovat. Aktuálně však koruna atakuje hranici 25,50 za euro a oproti prognóze ČNB je tak o zhruba tři procenta slabší.
Oslabování koruny sice pomáhá uvolňovat měnové podmínky, zároveň však může působit na vyšší inflaci. Přenos slabšího kurzu do inflace je přitom o poznání rychlejší než v případě změny úrokových sazeb.
V zápisu z posledního zasedání jsou zmíněna v podstatě pouze proinflační rizika, která se však po čtvrtečních datech inflace zmírnila. Ty se týkají zejména struktury inflace. Bankovní rada chce totiž vidět zmírnění růstu cen ve všech jejích složkách. V tomto kontextu byla diskutována především jádrová inflace a její možné setrvání na vyšších úrovních po delší dobu.
Obavy centrálních bankéřů se týkaly hlavně vlivu stále zvýšených inflačních očekávání a nejistoty kolem lednového přecenění. To ale nakonec nebylo tak silné, jak prognóza centrální banky čekala. Podle aktuálních dat klesla celková meziroční inflace v lednu na 2,3 procenta a její jádrová složka na 2,9 procenta. Centrální banka přitom pro celkovou inflaci čekala tři procenta a pro tu jádrovou 3,8 procenta.
Pokles úrokových sazeb bude v dalších měsících pravděpodobně pokračovat rychlejším tempem, otázkou ale zůstává, kam až mohou sazby nakonec klesnout. Po čtvrtečních překvapivě slabých datech je nyní pravděpodobné, že celková meziroční inflace se bude po zbytek roku pohybovat poblíž dvou procent a nejspíše setrvá v tolerančním pásmu centrální banky.
To by mělo bankovní radu přimět k rychlému snižování úrokových sazeb. V kombinaci se stále slabou ekonomikou je totiž jejich současná úroveň nadměrně vysoká. V zápisu ze zasedání, které se ale uskutečnilo před zveřejněním lednové inflace, bankovní rada sice nadále uvádí, že pokles úrokových sazeb bude oproti prognóze pomalejší.
Myslíme si ale, že kvůli výraznému poklesu inflace, nakonec bankovní rada přistoupí k alespoň částečnému předsunutí plánovaného uvolnění měnové politiky. Tempo dalšího poklesu sazeb bude ale pravděpodobně podmíněno nově zveřejněnými ekonomickými daty a významně také vývojem koruny.
S ohledem na vysoký stav devizových rezerv nelze ani vyloučit kurzovou intervenci, například pouze tím, že ČNB navýší objem tzv. odprodejů výnosů z devizových rezerv. Nejistota navíc přetrvává ohledně toho, kam až sazby mohou nakonec klesnout. Zatímco prognóza ČNB očekává repo sazbu v příštím roce již kolem 2,5 procenta, bankovní rada opakuje, že její politicky neutrální úroveň vidí spíše nad třemi procenty.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
