Pokračuje tak odprodej části výnosů z devizových rezerv, jehož obnovení bylo oznámeno zároveň s formálním ukončením intervenčního režimu na obranu koruny na měnově-politickém zasedání centrální banky loni v srpnu.
V daných objemech nicméně nepředpokládáme viditelný vliv těchto operací ČNB na kurz koruny. Současně zveřejněný stav devizových rezerv poklesl ke konci letošního ledna meziměsíčně o 0,4 miliardy na 133,9 miliardy eur. V poměru k velikosti ekonomiky devizové rezervy dosahují více než 40 procent ročního hrubého domácího produktu a jsou z tohoto pohledu stále jedny z největších na světě.
Fundamenty ekonomiky krátkodobě posilování koruny podle nás stále příliš nenahrávají. Úrokový diferenciál je zúžený a domácí ekonomika stále výrazněji neoživila. Rozdíl korunových a eurových tržních úrokových sazeb by se přitom podle nás mohl ještě přivřít.
Stále totiž věříme, že Evropská centrální banka vzhledem k setrvačnosti jádrové inflace a vysoké dynamice jednotkových mzdových nákladů v eurozóně nebude schopna doručit tak velké uvolnění, s jakým letos finanční trhy počítají (aktuálně snížení sazeb o téměř 130 bazickými body do konce roku, pozn. aut.).
Krátkodobě by to mohl kompenzovat obezřetnější přístup ČNB, pokud by došlo na čtvrtečním zasedání centrální banky ke snížení repo sazby „pouze“ o 25 bazických bodů a ne 50 bazických bodů, jak zaceňují tržní kontrakty.
I tak se ale domníváme, že trendové posilování koruny se bude obnovovat spíše až ve druhé polovině letošního roku spolu se zlepšováním fundamentů domácí ekonomiky i zahraniční poptávky a oslabováním amerického dolaru.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
