Stavbařům chybí kámen a další suroviny. Hrozí ochromení výstavby

České stavebnictví se propadá do nebezpečné krize. Nejenže mu chybí kvalifikované pracovní síly a brzdí ho zdlouhavé povolovací řízení. Teď navíc začaly docházet zásoby kamene a dalších surovin. Může to vést až k ochromení tuzemského stavebnictví.
Stavbaři si stěžují, že rychle ubývá kameniva a dalšího základního stavebního materiálu. Ilustrační foto: Pixabay.com
Stavbaři si stěžují, že rychle ubývá kameniva a dalšího základního stavebního materiálu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Právě kritický nedostatek potřebných zdrojů bylo jedním z hlavních témat konference na veletrhu For Arch, které se zúčastnily také Finanční a ekonomické informace (faei.cz). Na surovinový problém upozornil Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

„Pokud stát neotevře nová ložiska a nezačne naplno využívat i recykláty, do deseti let může v České republice chybět až 70 procent štěrkopísku a 60 procent kameniva,“ upozornil vrchní ředitel sekce hospodářství ministerstva průmyslu Eduard Muřický.

Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) byl ve svých odhadech ještě pesimističtější. „Česko patří mezi největší spotřebitele stavebního materiálu. Ročně zpracujeme 151 milionů tun, to je 13,9 tun na obyvatele,“ uvedl Havlíček.

„Jestliže do roku 2030 neotevřeme alespoň deset nových ložisek, hrozí nám kritický nedostatek. Výsledkem bude výrazné zdražení a zpomalení staveb,“ varoval. Jak potvrdili ostatní diskutující, s nedostatkem surovin a nárůstem cen se firmy potýkají už nyní.

„Coby výrobci betonu tomu čelíme v první linii. Čím dál větším problémem je dostupnost. Prakticky nikde nám nedají tolik, kolik poptáváme. Musíme jednat s více dodavateli a všichni zdražují,“ upozornil Jakub Šimáček, ředitel společnosti Metrostav TGB.

Prodražování staveb

To se podle něj následně odráží ve zvýšených nákladech na stavby. Podobnou zkušenost potvrdil i generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek:

„Také narážíme na to, že nám dodavatelé neprodají požadované množství. Nutí nás to tvořit nové receptury. Je to extrémní alchymie, pokud chceme zachovat požadovanou kvalitu.“ Podle expertů nedostatek primárních surovin může skutečně tuzemské stavebnictví časem ochromit.

„Stavět bude ten, kdo bude mít materiál. A my jsme 30 let neotevřeli nová ložiska. Veškeré zásoby jsme si prostavěli,“ shrnul Karel Švejda, ředitel investičního odboru Generálního ředitelství SŽDC. I on potvrdil, že nyní je nejzazší moment, abychom s tím něco udělali.

Ačkoli téma nedostatku surovin není nové – odborníci na něj upozorňují bezmála deset let –výrazněji se začíná řešit teprve nyní. Situaci ovšem velmi komplikuje takzvaný NIMBY efekt (zkratka anglického „Not In My Back Yard“ – pozn. aut.).

Veřejnost sice připouští důležitost otevření nových ložisek, ovšem odmítá je v blízkosti svého bydliště. Proto zatím nebyla uzavřena ani jedna dohoda se žádnou ze 47 obcí, kde stát vytipoval oblasti vhodné k otevření nových ložisek klíčových surovin.

Už jen to, že stát identifikoval bezmála pět desítek nových ložisek štěrkopísku a kameniva hodnotí zástupci firem kladně. „Oproti dřívějšku je to rozhodně posun vpřed. Nyní věřím, že na klíčové dopravní stavby materiál mít budeme,“ řekl Jakub Šimáček z Metrostavu.

Pomůže recyklace?

Oboru však v tuto chvíli nechybí pouze štěrk a kamení. Docházejí také suroviny potřebné pro další stavební odvětví, například písek, živec, jíl nebo vápenec. Podle Eduarda Muřického z ministerstva průmyslu je proto důležité s otevíráním ložisek nejen začít, ale i pokračovat.

Nabízeným východiskem z momentální surovinové krize by mohla být recyklace použitých materiálů. Ne vždy to je ale možné. Například k výstavbě železnic a vysokorychlostních tratí recykláty vůbec nelze využít.

Limitující je také dostupné množství recyklovaného materiálu. Samotný proces přepracování je také náročný a kapacity současných recyklačních center jsou omezené. Firmám proto nezbývá než vozit materiály k přepracování daleko.

Tím rostou náklady a ve výsledku tak recyklát leckdy dosahuje stejných cen jako čerstvě vytěžené suroviny. To pak následně naráží na odpor zákazníků. Další variantou by mohlo být větší využívání dřeva.

Ostatně v Rakousku se podle exministra Havlíčka používá dřevo až ve 40 procentech pozemní výstavby, v Česku je to jen 15 procent. K většímu použití dřeva ve stavebnictví před časem vyzval rovněž ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Dřevostavby vydrží padesát, ale klidně i sto a více let. Výhoda dřevostaveb je navíc v rychlosti jejich výstavby – potřebujeme sousedy neotravovat pracemi příliš dlouho, potřebujeme rychle stavět školky, a především tolik potřebné bydlení,“ řekl Hladík, který v dřevostavbách vidí budoucnost.

Veřejné financování

Podle expertů je ale zatím zásadním problémem to, že většímu využití dřeva brání různé normy a předpisy. Pozitivní změny se odehrávají spíše pomaleji než rychleji.

„Spíše než o nahrazování jednoho materiálu druhým bychom měli uvažovat o vhodných kombinacích. Dřevo a další stavební materiály se můžou doplňovat. Každá stavba má jiný účel a tomu musí odpovídat i její konstrukce,“ uvedl Kamil Jeřábek z Wienerbergeru.

Ačkoli se stavebnictví nachází ve složité situaci, podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy zatím nelze hovořit o krizi. „Loni jsme prostavěli zhruba 700 miliard korun, což je dobrý výsledek. Obecně musím za poslední roky vyzdvihnout veřejné financování. Pokud se jeho kontinuitu podaří zachovat, udržíme perspektivu celého oboru a zvýšíme ekonomickou sílu celé republiky,“ řekl.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena