Stravenkový paušál: Budou zaměstnanci dostávat místo stravenek nezdaněné peníze?

Analýza
Poslanecká sněmovna se začne dnes ve druhém čtení zabývat mj. i takzvaným stravenkovým (nebo stravovacím, chcete-li) paušálem, který je součástí vládního daňového balíčku pro rok 2021 a jenž už minulý týden podpořil rozpočtový výbor českého parlamentu.
Stravenkový paušál. Budou zaměstnanci dostávat místo stravenek nezdaněné peníze? Ilustrační foto: Sodexo

Paušál má umožnit, aby firmy místo dotované podpory kantýn či závodních jídelen a poskytování účelových stravenek dávaly zaměstnancům peníze, které budou částečně osvobozené od daní a pojistného. Řada zaměstnanců by tak od příštího roku mohla místo stravenek dostávat nezdaněné peníze.

Stravenkový paušál se nelíbí zejména představitelům „stravenkového byznysu“ v Česku, který je ze své podstaty na provizích ze stravenek doslova existenčně závislý. Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády, ale současný systém stravenek vede k vážným tržním deformacím a nespravedlnostem.

„Návrh ministerstva financí je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy,“ říká Kovanda. „Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou. Ekonomika by se bez nich snadno obešla.“

PSALI JSME:
Stravenky zdražují jídlo statisícům Čechů, doplácejí na to ti, co je nefasují

„Stravenkový paušál vážným způsobem naruší systém podpory stravování zaměstnanců v České republice,“ argumentuje ve svém sdělení redakci portálu FAEI.cz Daniel Čapek, generální ředitel Sodexo Pass. Ta je jednou ze tří největších stravenkových firem v tuzemsku a podobně jako další dvě – UP Česká republika a Edenred CZ – má rovněž kořeny ve Francii, kam každoročně odtékají dividendy ze zisku.

Podpora stravování byla podle Čapka vždy účelově vázaná. „Firmy si tak mohly vybrat, zda své zaměstnance podpoří v kvalitním stravování kantýnou nebo tam, kde to nebylo možné, stravenkami. Stravenkový paušál bude pro firemní jídelny a také restaurace znamenat vážné existenciální riziko obzvláště v dnešní koronavirové době,“ tvrdí Čapek.

Generální ředitel Sodexo Pass dále upozorňuje, že stravenkový paušál žádným způsobem nezaručuje využití těchto nezdaněných peněz na jídlo, a bez uvedení zdroje se odvolává na jistý průzkum, podle nějž „by jen šest procent lidí peníze navíc k výplatě utratilo za stravování v restauraci“.

PSALI JSME:
Jsou stravenky lichva?

Podle ekonoma Kovandy se mnoha restauracím a obchodům se i přes provizi ve výši pět až šest procent vyplácenou stravenkovým firmám vyplácí stravenky přijímat, protože si tak zvyšují vlastní obrat. „Ztráty mohou dohnat zvýšením cen. Existence cenných poukazů na jídlo tedy vytváří zbytečně pokřivující inflační tlak primárně v sektorech pohostinství a potravinářského maloobchodu,“ uvádí Kovanda.

Podle Kovandy jsou ale vyšší cenu v restauraci často nuceni platit i ti, kdo stravenky od svých zaměstnavatelů „nefasují“. „Takových zaměstnanců je v Česku asi milion, zatímco na stravování zajištěné zaměstnavatelem – ať už ve formě stravenek nebo závodních jídelen – spoléhají přes tři miliony českých zaměstnanců,“ doplňuje ekonom.

Na stravenky lze tedy hledět tak, že přesouvají bohatství od těch, kteří tento benefit nemají, k těm, kteří ano a rovněž, pochopitelně, ke stravenkovým firmám. Při přesunu bohatství od jedněch ke druhým stravenkovým firmám zkrátka něco z toho „zůstává za nehty“.

PSALI JSME:
Kolik korun díky koronaviru neodteče přes hranice?

Restaurace, které přijímají stravenky, podle Čapka ze Sodexo Pass přijdou o významnou část tržeb. „Již nyní mají restaurace menší návštěvnost ve chvíli, kdy zaměstnancům stravenky dojdou,“ říká Čapek a dodává, že tzv. stravenkáři údajně hodí na obědy do restaurací třikrát častěji, než lidé bez stravenek.

Jiná čísla nabídla vloni v srpnu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Podle ní akceptace stravenek jako platidla obchodníkům i podnikatelům v pohostinství způsobuje ztrátu až deset procent z jejich tržeb.

Výši provize stravenkových firem a zároveň dlouhou dobu zúčtování kritizuje také Roman Mazák, šéf obchodního družstva CBA, které sdružuje obchody s ročním obratem dvě miliardy korun. „Jak k tomu obchodník přijde, když musí dát šest procent ze své marže pryč jen proto, že zákazník místo peněz použil stravenku?“ táže se.

PSALI JSME:
Stravenkovým firmám hoří půda pod nohama. Díky systému vydělávají na jiných podnikatelích

„Pokud by stravenkový paušál nakonec prošel, zvýšila by se míra spotřebitelské volby,“ domnívá se ekonom Kovanda a dodává: „A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného. Proti jsou však například odbory, které si stravenkový paušál nepřejí, ale také některé restaurace.“

Jak vyplývá z vyjádření předsedkyně Sdružení pro zaměstnanecké stravování (ProZAMS) Lindy Nejezchlebové, které redakce FAEI.cz obdržela, výzvu proti zavedení tzv. stravovacího paušálu podepsali už provozovatelé více než dvou tisíc stravovacích zařízení. (Pro představu – restaurací bylo v Česku na začátku roku podle analýzy společnosti Bisnode přes 21 tisíc, ale stravovacích zařízení je násobně více. Jen společnost Edenred má v tuzemsku síť s 57 tisíci partnerskými provozovnami – pozn. aut.).

Vláda by podle Nejezchlebové měla podpořit spotřebu v odvětvích, které si na programy covid a další ztěžka dosáhly. „V sousedním Rakousku vláda zvýšila hodnotu daňové uznatelnosti stravenek a Vídeň rozdala svým občanům poukázky do restaurací. Německo i Rakousko dočasně snížilo výrazně sazbu DPH pro stravování na pět procent. U nás nic,“ konstatuje Nejezchlebová.

PSALI JSME:
Hotovost, platební karta nebo stravenka? Jak obchodníci hodnotí možnosti placení

×
  1. Stravenky nepotřebuji!Chci důstojnou výplatu za svou práci a ne almužnu.Po 25 letech v práci nic nemám,vše sežere inkaso+potraviny+auto.Každé 2 roky mám velký strach,když s autem z roku 1994 musím na STK.Dům postavený předky v roce 1935 už taky dosluhuje a střechou teče na více místech.Bohužel,po 25 letech v práci nemám ani na novou střechu.To nepiju alkohol,nekouřím a auto mám od roku 2000 na LPG.Na dovolené jsem byl naposledy v roce 1988 s rodiči.Pracující žebrota je prostě pracující žebrota.Starobní důchodci a státní zaměstnaci jsou podle dělníků úplně někde jinde.Mají nová auta a plné košíky v Kauflandu.Hnědočeši jsou na nákupech pořád a jezdí v BMW a Mercedesech.Tento stát je vyloženě zaměřen proti slušným a pracujícím lidem!!!

    • a co Vám kdy bránilo si najít lépe ohodnocenou práci? Lenost? Neschopnost? Nebo dokonce pohodlnost?

      • Pouze blbá adresa bydliště.Ano,je to v pohraničí se Slovenskem kde práce je málo a je špatně placená.V Praze bych vydělával na mojí pracovní o 15000 kč víc.

  2. Stravenky bych zrušil. Do restaurací na obědy nechodím a když je chci někde udat, připadám si jako “socka”. V Tescu jich berou max pět, tedy velký nákup s tím nezaplatíte, v peněžence se to akorát plete. Už se mě stalo že jsem je ani neudal a propadli mě…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Zaměstnanci se mají hůře. Mzdy reálně klesají

Mzdy za druhý kvartál letošního roku podle Českého statistického úřadu sice v nominálním vyjádření meziročně vzrostly o půl procenta, ale ve skutečnosti po zohlednění inflace o 2,5 % poklesly. 

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Praha zlevnila. Většina Čechů se ale stejně nerozšoupne

Glosa
V centru Prahy je to jak po vymření. Připomíná přímořské letovisko mimo sezónu. Už i Němci prchli, museli, říkají dva stánkaři u rožně na Staromáku. Číšníci v restauracích kolem Orloje nebývale úslužně lákají i Čechy k posezení pod plynovými hořáky na zahrádkách. Úsměv je to ale většinou dosti nucený.
Rolovat nahoru