Podle informací serveru České noviny ročně stravenkami Češi uhradí 15 miliard korun. Šest procent z této sumy skončí u společností, které stravenky vydávají. Velikost jejich provize a zároveň dlouhou dobu zúčtování kritizuje Roman Mazák, šéf obchodního družstva CBA, které sdružuje obchody s celkovým obratem dvě miliardy korun.
„Pokud zákazník za stravenky nakoupil začátkem měsíce, tak po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží prodejna hotovost až po téměř dvou měsících od provedení nákupu. Jak k tomu obchodník přijde, když musí dát šest procent ze své marže pryč jen proto, že zákazník místo peněz použil stravenku?“ uvedl pro České noviny Mazák.
Podle šéfa družstva stravenky nejsou jen jedním z hlavních benefitů, které dostávají lidé od zaměstnavatelů, ale také dalším platidlem. Platí s nimi nejen zaměstnanci v restauracích a obchodech, ale k placení je používají také samotné restaurace.
PROVIZE PRO EMITENTA
Peníze dostává za stravenky ten subjekt, který je vrací jejich emitentovi, z nichž největší jsou společnosti Sodexo, Edenred, nebo Le Chéque Déjeurner. Nedostává ovšem jejich celou hodnotu, ale emitent si z ní odečítá provizi. Ta se podle Mazáka pohybuje mezi pěti a šesti procenty. Přirovnává to k tomu, jako by si banka dala na půjčku úrok 60 procent. Mazák to proto označuje za v „podstatě lichvu“, aniž by to ale nějak blíže vysvětlil.
Stravenky jsou ovšem tak rozšířené, že pro obchodníky je jen těžko představitelné, aby je nepřijímali. Řetězce Lidl a Kaufland, aby nepřicházely o peníze z provizí, začaly vydávat vlastní stravenky. Šéf družstva CBA proto vítá informace o tom, že ministerstvo financí by chtělo v novém zákoně omezit všechny daňové výjimky, včetně stravenek.
