Stravenky zdražují jídlo statisícům Čechů, doplácejí na to ti, co je nefasují

Názor
Ministerstvo financí chce nabídnout zaměstnavatelům, aby místo stravenek dávali zaměstnancům rovnou nezdaněné peníze. Samozřejmě v odpovídajícím množství, tedy v množství limitovaném. Jde o takzvaný stravenkový paušál, který je součástí daňového balíčku pro rok 2021. Ten ministerstvo financí předložilo vládě, která jej dnes projedná.
Elektronické stravenky má jen zhruba každý desátý zaměstnanec fasující stravenky. A lze je uplatnit jen v části restaurací. Foto: Edenred

Pokud by stravenkový paušál nakonec prošel, zvýšila by se míra spotřebitelské volby. A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného. Proti jsou však odbory, které si stravenkový paušál nepřejí.

Stávající systém stravenek ovšem vede k vážným tržním deformacím a nespravedlnostem. Návrh ministerstva financí je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek.

Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla. Navíc by se omezily čtyři zásadní nespravedlnosti a tržní deformace, které stravenky způsobují.

PSALI JSME:
Stravenky zrušme, pomůže to celé ekonomice

Zaprvé. Stravenkové firmy žijí v zásadě z provizí. Těch, jež získají od provozovatelů obchodů jako Billa, Albert, Coop či večerek a pochopitelně od restaurací, které poukazy na jídlo přijímají. Provozovatelé restaurací a vedoucí obchodů totiž při směně stravenky za peníze neobdrží od stravenkové firmy celou cifernou hodnotu kuponu, nýbrž částku sníženou nejčastěji o pět až šest procent.

Mnoha restauracím a obchodům se ovšem i přesto vyplácí stravenky přijímat, neboť tak zvyšují vlastní obrat a ztráty mohou dohnat zvýšením cen. Existence cenných poukazů na jídlo tedy vytváří zbytečně pokřivující inflační tlak primárně v sektorech pohostinství a potravinářského maloobchodu.

Zadruhé. Vyšší cenu v restauraci jsou často nuceni platit i ti, kteří stravenky od svých zaměstnavatelů „nefasují“. Těchto zaměstnanců je v Česku asi milion, zatímco na stravování zajištěné zaměstnavatelem – ať už ve formě stravenek nebo závodních jídelen – spoléhají přes tři miliony českých zaměstnanců.

PSALI JSME:
Stravenkový paušál přijde stát draho a přinese další rizika

Na stravenky lze tedy hledět tak, že přesouvají bohatství od těch, kteří tento benefit nemají, k těm, kteří ano a rovněž, pochopitelně, ke stravenkovým firmám. Při přesunu bohatství od jedněch ke druhým stravenkovým firmám zkrátka něco z toho „zůstává za nehty“.

Zatřetí. V praxi je velmi obtížné získat za stravenku zpět hotovost. To vede k neefektivní spotřebě neboli nákupu, který se děje pouze proto, aby se stravenka využila v plné výši. S nástupem elektronických stravenek sice tato nevýhoda odpadá, ale e-stravenky využívá jen zhruba každý desátý zaměstnanec fasující stravenky. A lze je uplatnit jen v části restaurací. Stále převažují podniky, kde člověk uspěje spíše se stravenkou papírovou.

Jestliže zastánci stravenek vyjadřují dojemnou péči o teplé jídlo ve strávníkově žaludku, které by tam prý bez stravenky nekončilo s takovou pravidelností, je možné vytáhnout podobný – a také podobně úsměvný a zavádějící – argument. Protože se lidé snaží využít stravenky v plné výši, konzumují nakonec více, než by museli, tudíž stravenky přispívají k rozvoji epidemie obezity v ČR.

Začtvrté, z pohledu zaměstnavatele je sice výhodné, že díky stravenkám ušetří na odvodech na zdravotní a sociální pojištění, neboť zaměstnancům vyplácí nepeněžní stravné nepodléhající dani z příjmu. Na druhou stranu musí počítat s vyššími administrativními náklady, které provoz stravenek doprovázejí.

PSALI JSME:
Stravenkové společnosti zatajují vysoké provize u elektronických stravenek

Řadový občan, který má benefit ve formě stravenek tedy na první pohled získává cosi velmi výhodně. Tato výhodnost však při druhém, třetím, prostě podrobnějším pohledu bere za své, neboť, jak známo, „žádný oběd není zadarmo“ a ani jídlo nepadá z nebes.

Vyšší ceny v restauracích a obchodech či jistá nepraktičnost cenných poukazů jsou ale tak nenápadné „strašáky“, že se jimi málokdo zabývá. Navíc obrat několika stravenkovým firmám generuje dennodenní konzumace statisíců zaměstnanců. Při takovém poměru – jednotek vůči statisícům – se veškerá negativa poukazů na jídlo rozprostírají ve společnosti jako margarín na ranní chléb.

Stravenkové firmy v celém zašmodrchaném koloběhu vítězí na celé čáře: Ze stravenek tyjí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy.

Je proto logické, že právě ony nejhlasitěji křičí, když vláda nyní přemýšlí, že systém stravenek pozmění. Byl by to dobrý krok. I když ideálním řešením prakticky pro všechny by bylo stravenky zrušit. Vlastně všechny by nás to obohatilo.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Stravenkovým firmám hoří půda pod nohama. Díky systému vydělávají na jiných podnikatelích

×
  1. V době elektronických karet mimo mísu. Když už by někdo nechtěl kartu, bylo by lepší něco na způsob někdejší vkladní knížky, kde by se prostě odepsala potřebná částka bez ohledu na nominální hodnotu nějakých stravenek. Potom by někdo nemusel s pár věcmi v obchodě čekat, než pokladní tomu před ním spočítá bločky, orazítkuje, pak ještě řeší hotovost… přitom sám by byl hotovej během minuty.

      • 3 miliony lidí si tak nepřipadají. Inu, je vidět, že jste blb. A mimochodem, já jsem OSVČ a o nějakých nezdaněných stravenkách se mi může leda tak zdát.

    • panáčku ja pracuji u firmy 16 let a je to náš benefit rano nastoupim a vecer skončím a za stravenky si vařím jídlo na 12 hodinové směny .. stějně tohle píše někdo kdo nám stravenky závydí a k tomu dodám mám 200 na denní směnu a na to si přispívám 30 kč holt prostě benefit firmy aby se jejich zaměstanci měli dobře

      • Chlubit se v současnosti, že někde makáš už 16 let, to není pozitivum, jak za soudruhů, v současnosti je to vnímáno jako ostuda, že jsi zkostnatělý kádr, neschopný se někam posunout nebo že nemáš na to, sehnat si lepší práci, kde bys neotročil dvanáctky.

  2. Já bych chtěl vidět to hromadné zlevňování obědů v restauracích po ukončení stravenek. Asi jako když šlo dolů DPH.

  3. Stravenkové firmy zřejmě mají dost peněz na uplácení odborářů. Teď jde jen o to, zda mají dost i na uplácení poslanců.

  4. Stravenky by měly sloužit ke stravování zaměstnanců. Když člověk ale vidí, jak se stravenkami platí velké nákupy v obchodě, tak smysl stravenek – poskytnout zaměstnanci v době jeho výkonu práce teplé jídlo – je zcela pryč. Dráhy kdysi,cca 25 let zpátky /za Šípa/, to chtěli narovnat a začaly vydávat své vlastní stravenky, které platily jen v den ,kdy měl zaměstnanec směnu. Tehdy všemocné odbory takovou snahu o logickou spravedlnost zlikvidovaly.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Když už letět, tak s co největším padákem

V posledních týdnech to slýcháme ze všech stran – bude se propouštět, a to hodně! I říjnová nezaměstnanost sice zůstala pod čtyřmi procenty a výzvy k propouštění státních úředníků už bereme jako evergreen, ale kdo …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi zatím s vánočními nákupy otálejí

Analýza
Největší sezóna pro e-shopy je každoročně před Vánoci. Ani letos tomu nebude jinak – s tím rozdílem, že situace významně poznamenala vládní opatření kvůli onemocnění covid-19. Přepravní společnosti upozorňují, že pokud by nouzový stav trval až do Vánoc, poptávka po doručení domů bude oproti uplynulým letům enormní a nad limity navýšených kapacit většiny přepravních společností na tuzemském trhu.
Rolovat nahoru