Autoři studie Alena Kluknavská a Vlastimil Havlík konstatovali, že zdůrazňování konfliktu mezi populistickými a antipopulistickými stranami vede k další polarizaci české společnosti. A vidění reality se tak stává v podstatě černobílé.
Samotný důraz na boj za demokracii a na styl politiky podle studie, která vyšla v časopise Politische Vierteljahresschrift, v posledních letech proměnil dlouhodobou logiku politické soutěže v České republice, kdy se rozostřuje tradiční souboj mezi pravicí a levicí.
Vědci ze SYRI se ve své studii zaměřili na strany, které se na tuzemské scéně označují za demokratické a současně se ve své rétorice vymezují proti populismu.
„Tyto strany, přestože mluví zejména o demokracii, tak vlastně prohlubují konflikty na politické scéně a ještě více ji polarizují, protože v podstatě pracují na principu ‚my‘, nebo ‚oni‘,“ sdělila Alena Kluknavská, která kromě SYRI působí na Masarykově univerzitě.
Dodala, že antipopulismus tyto strany prezentují jako depolarizující, založený na zdvořilosti, klidu a znalostech. „Populismus je pak při tomto černobílém vidění vykreslován jako polarizující a používající emocionální a iracionální jazyk,“ uvedla Kluknavská.
Negativa a emoce
Badatelé analyzovali rozsáhlý datový soubor příspěvků na Facebooku a Instagramu před volbami v roce 2021 a ještě k tomu samotné příspěvky takzvaných antipopulistů v letech 2017 až 2021.
„Antipopulisté pracovali se zprávami, které obsahovaly negativitu a emoce. To naznačuje, že i když sami tvrdí, že mají racionální a fakticky podložený přístup, styl jejich komunikace má naopak emocionální složku, která přispívá k celkové úrovni polarizace,“ uvedl spoluautor Vlastimil Havlík.
V podstatě tak tyto strany propast mezi populismem a antipopulismem ještě zvýraznily. Antipopulisté ve své komunikaci vytvářejí černobílou verzi, v níž jsou populisté diskreditováni a obviňováni z toho, že jsou nedemokratičtí a polarizující. Sebe naopak prezentují jako sjednocující sílu.
„Antipopulističtí aktéři paradoxně kritizují populistickou politiku za to, že je nedemokratická a antagonistická, ale přitom reprodukují antagonismus v různých termínech tím, že vytvářejí předěl mezi ‚hodnými‘ demokraty a ‚špatnými‘ populisty,“ konstatoval Havlík.
„Taková rétorika riskuje prohloubení společenských rozporů a upevnění opozičních pozic, což může potenciálně zhoršit samotnou polarizaci, proti které tito politici bojují,“ dodala Havlíkova kolegyně Alena Kluknavská.
Pravicoví Češi
Ačkoli současné politické soupeření stírá rozdíly mezi pravicí a levicí, lidé sami sebe stále řadí „napravo“, nebo „nalevo“. Ukázalo to podzimní šetření Centra pro průzkum veřejného mínění, které oslovilo více než tisícovku Čechů.
Lidé dostali otázku: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Body 1 až 5 na škále reprezentovaly levou část spektra, bod 6 představoval střed a body 7 až 11 zastupovaly pravou stranu.
Jaký byl výsledek? Celkem 23,9 procenta občanů se přiřadila nalevo od středu, dalších 40,7 procenta napravo a 25,7 procenta do středu.
„Podíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se následně ustálil a v posledním roce začal mírně stoupat,“ konstatovali autoři průzkumu.
Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo. „Aktuální šetření ovšem vykázalo určitý pokles,“ dodali autoři.
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
