Bezchybná funkce srdce je pro život naprosto zásadní. Přitom právě kardiovaskulární choroby jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice, stejně jako ve světě. Přes rapidní snížení předčasné úmrtnosti je ale její výskyt u nás stále téměř dvakrát vyšší, než v nejvyspělejších zemích EU.
Co srdci škodí
Srdce je centrálním orgánem v našem těle. Slouží jako pumpa pro řádný oběh krve. Svým rytmickým pohybem zásobuje krví všechny orgány v čele s naším mozkem, končetiny i trup. Proto má rozhodující úlohu pro vitální funkce lidského organismu. V klidovém stavu tluče tempem 60-90 úderů za minutu, ale při námaze a pohybu může v extrémních případech zvýšit frekvenci až na pětinásobek.
Srdce je citlivé na životní styl každého člověka. Roli hrají zejména faktory jako výživa a stravovací návyky, pohyb a sport, psychický stres a nadměrné nebo naopak zanedbatelné fyzické zatížení, konzumace drog, alkoholu a kouření.
Nejčastější choroby srdce a oběhové soustavy
Nejčastějšími onemocněními srdce jsou infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody, hypertenzní nemoci a ostatní nemoci oběhového systému. Od roku 1990 se podařilo průběžně snižovat předčasnou úmrtnost na tyto příčiny, takže v současné době je takových případů u nás téměř o dvě třetiny méně.
Pokrok v léčení přinesl dva trendy: Sice se podařilo důslednější a přesnější prevencí výrazně snížit počet úmrtí při akutní příhodě, nicméně roste počet pacientů s chronickými obtížemi tohoto druhu, které je třeba léčit.
Dalším významným faktorem je změna životního stylu po roce 1990. Ten přinesl minimálně u části populace vědomé dodržování životosprávy, kontrolu tělesné hmotnosti, konzumaci kvalitních potravin i širší možnosti pohybu. Lidé sami více dbají i na preventivní prohlídky u lékaře. Přesto každoročně umírá v ČR na tyto choroby více než 40 000 osob.
Vysoký krevní tlak
Vysoký krevní tlak je významným rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dle údajů Státního zdravotnického ústavu byl vysoký krevní tlak v posledních letech zjištěn u poloviny českých dospělých mužů a u více než třetiny žen. Od počátku tisíciletí narostl počet osob s vysokým krevním tlakem o více než 40 %.
Asi jedna třetina lidí s vysokým krevním tlakem o svém onemocnění neví. Léčba hypertenze není uspokojivá – jen čtvrtina léčených hypertoniků je léčena úspěšně. Vyšší podíl zjištěných (a eventuálně léčených) osob s hypertenzí, může být důsledkem lepší informovanosti lidí a důsledností lékařů v rámci preventivní činnosti.
Zlomené srdce
Zlomené srdce je diagnóza, která potvrzuje, že ne všem rizikům lze předcházet správnou životosprávou. Centrální tělesná pumpa reaguje i na emocionální nepohodu a stres spojené s neuspokojivými vztahy. Konec lásky může v extrémním případě vést až k poškození srdce. Syndrom zlomeného srdce hrozí až desetkrát častěji ženám než mužům.
Bylo vědecky prokázáno, že osoba se sklony k depresím, která nedávno ztratila někoho milovaného, má větší riziko srdečního záchvatu. Medicína označuje stav, kdy je někdo těžce emočně zraněn, jako stresovou kardiomyopatii.
Stresová kardiomyopatie, poprvé popsána v roce 1990, je onemocnění charakterizované náhle vzniklou systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Unikátní na syndromu zlomeného srdce je to, že nastává u jinak zcela zdravých pacientů, a to velmi záhy po epizodě těžkého emočního stresu.
Diagnózu a léčbu musí stanovit odborník. Ten po sérii vyšetření předepíše léky, většinou působící na krevní tlak a srdeční napětí. Jelikož se zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice, musí se pacient šetřit, a to fyzicky i psychicky. Ve většině případů potíže po čase odezní.
Autorka je tisková mluvčí UNIQA pojišťovny
(Redakčně upraveno)
Já myslel že všichni umírají pouze na koronavirus a jiné nemoci už nejsou,protože se bojí koronaviru………