Světový den srdce: Kardiovaskulární choroby jsou v ČR stále nejčastější příčinou úmrtí

Na dnešní den připadá Světový den srdce. To je – samo o sobě – bezesporu přírodním zázrakem. Během osmdesáti let života člověka se smrští a zapumpuje dohromady 3,3 miliardkrát. Denně jím proteče na osm tisíc litrů krve. Zdravé srdce váží v průměru asi tři sta gramů a jeho velikost zhruba odpovídá pěsti jeho nositele.
Vysoký krevní tlak byl v posledních letech zjištěn u poloviny českých dospělých mužů a u více než třetiny žen. Ilustrační foto: Pixabay.com

Bezchybná funkce srdce je pro život naprosto zásadní. Přitom právě kardiovaskulární choroby jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice, stejně jako ve světě. Přes rapidní snížení předčasné úmrtnosti je ale její výskyt u nás stále téměř dvakrát vyšší, než v nejvyspělejších zemích EU.

Co srdci škodí  

Srdce je centrálním orgánem v našem těle. Slouží jako pumpa pro řádný oběh krve. Svým rytmickým pohybem zásobuje krví všechny orgány v čele s naším mozkem, končetiny i trup. Proto má rozhodující úlohu pro vitální funkce lidského organismu. V klidovém stavu tluče tempem 60-90 úderů za minutu, ale při námaze a pohybu může v extrémních případech zvýšit frekvenci až na pětinásobek.

Srdce je citlivé na životní styl každého člověka. Roli hrají zejména faktory jako výživa a stravovací návyky, pohyb a sport, psychický stres a nadměrné nebo naopak zanedbatelné fyzické zatížení, konzumace drog, alkoholu a kouření.

Nejčastější choroby srdce a oběhové soustavy

Nejčastějšími onemocněními srdce jsou infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody, hypertenzní nemoci a ostatní nemoci oběhového systému. Od roku 1990 se podařilo průběžně snižovat předčasnou úmrtnost na tyto příčiny, takže v současné době je takových případů u nás téměř o dvě třetiny méně.

Pokrok v léčení přinesl dva trendy: Sice se podařilo důslednější a přesnější prevencí výrazně snížit počet úmrtí při akutní příhodě, nicméně roste počet pacientů s chronickými obtížemi tohoto druhu, které je třeba léčit.

Dalším významným faktorem je změna životního stylu po roce 1990. Ten přinesl minimálně u části populace vědomé dodržování životosprávy, kontrolu tělesné hmotnosti, konzumaci kvalitních potravin i širší možnosti pohybu. Lidé sami více dbají i na preventivní prohlídky u lékaře. Přesto každoročně umírá v ČR na tyto choroby více než 40 000 osob.

PSALI JSME:
Zdravé stravování neexistuje, říká odbornice na výživu

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak je významným rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dle údajů Státního zdravotnického ústavu byl vysoký krevní tlak v posledních letech zjištěn u poloviny českých dospělých mužů a u více než třetiny žen. Od počátku tisíciletí narostl počet osob s vysokým krevním tlakem o více než 40 %.

Asi jedna třetina lidí s vysokým krevním tlakem o svém onemocnění neví. Léčba hypertenze není uspokojivá – jen čtvrtina léčených hypertoniků je léčena úspěšně. Vyšší podíl zjištěných (a eventuálně léčených) osob s hypertenzí, může být důsledkem lepší informovanosti lidí a důsledností lékařů v rámci preventivní činnosti.

Zlomené srdce

Zlomené srdce je diagnóza, která potvrzuje, že ne všem rizikům lze předcházet správnou životosprávou. Centrální tělesná pumpa reaguje i na emocionální nepohodu a stres spojené s neuspokojivými vztahy. Konec lásky může v extrémním případě vést až k poškození srdce. Syndrom zlomeného srdce hrozí až desetkrát častěji ženám než mužům.

PSALI JSME:
„Tichý zabiják“ každoročně zabije sedm milionů lidí

Bylo vědecky prokázáno, že osoba se sklony k depresím, která nedávno ztratila někoho milovaného, má větší riziko srdečního záchvatu. Medicína označuje stav, kdy je někdo těžce emočně zraněn, jako stresovou kardiomyopatii.

Stresová kardiomyopatie, poprvé popsána v roce 1990, je onemocnění charakterizované náhle vzniklou systolickou dysfunkcí levé komory srdeční. Unikátní na syndromu zlomeného srdce je to, že nastává u jinak zcela zdravých pacientů, a to velmi záhy po epizodě těžkého emočního stresu.

Diagnózu a léčbu musí stanovit odborník. Ten po sérii vyšetření předepíše léky, většinou působící na krevní tlak a srdeční napětí. Jelikož se zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice, musí se pacient šetřit, a to fyzicky i psychicky. Ve většině případů potíže po čase odezní.

Autorka je tisková mluvčí UNIQA pojišťovny
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Na co nejčastěji umíráme? Pět rizikových faktorů pro zdraví Čechů

×
  1. Já myslel že všichni umírají pouze na koronavirus a jiné nemoci už nejsou,protože se bojí koronaviru………

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Koronavirová krize zvyšuje riziko sebevražd

Každý rok si sáhne na život po celém světě asi 800 tisíc lidí, to je jeden člověk každých 40 sekund. Připomíná to Mezinárodní asociace pro prevenci sebevražd u příležitosti zářijového Světového dne prevence …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Kdo je viník a kdo oběť? Poválečný odsun pohledem přímých účastníků

Rozhovor
Masové vysídlení původního německého obyvatelstva z Československa v letech 1945 až 1948 zůstává nadále jedním z citlivých bodů česko-německých vztahů a také českého výkladu vlastní historie. Právě o této etapě moderních dějin pojednává nový unikátní dvoudílný dokument Odsun-Vertreibung, který vznikl v česko-německé spolupráci.
Rolovat nahoru