Skutečným majitelům možná velmi cenných nemovitostí zbývá už jen několik týdnů. Pokud se nepřihlásí nejpozději do 31. prosince 2023, propadne majetek státu. Počítá s tím nový občanský zákoník platný od roku 2014, který stanovil desetileté ochranné období.
„Letošní rok je v souladu s občanským zákoníkem posledním, kdy se mohou skuteční vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva,“ uvedla nedávno Kateřina Arajmu, generální ředitelka ÚZSVM.
Současně doporučila všem nahlédnout do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků na webových stránkách úřadu. „A zkontrolovat, zda předkům nebo jim samotným nepatří nemovitost, o které nevěděli,“ dodala Kateřina Arajmu.
Tisíce vyřešených případů
Jen za první čtyři měsíce letošního roku ÚZSVM přispěl k vyřešení 774 případů a zároveň zahájil šetření u více než 3,3 tisíce nemovitostí.
Od roku 2014 se tak podařilo vyřešit již 51 583 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky a současně zahájit šetření u 94 341 nemovitostí. Nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení, protože vlastník již nežije (64 % případů).
I tak jsou ale stále na seznamu nevyřešených případů desítky tisíc pozemků a staveb. Například jen ve Středočeském kraji to bylo zkraje letošního roku více než 30 tisíc pozemků a bezmála 500 staveb bez správně zapsaného vlastníka a téměř 29 tisíc nedostatečně identifikovaných osob. Šlo například o ornou půdu, lesní pozemky, ale také o rekreační objekty nebo rodinné domy.
Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného vlastníka (není zapsána na žádný list vlastnictví, pozn. aut.), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci.
Psali jsme
Státu propadnou nemovitosti bez průkazného vlastníka. Přihlásit se o ně lze do konce roku
Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec.
Opuštěné německé hrobky
Velmi specifický problém řeší v této souvislosti některé obce v pohraničí. Týká se totiž vlastnictví opuštěných hrobek na svém území. Zástupci města v někdejších Sudetech se dokonce obrátili na Kancelář ombudsmana s dotazem, jak mají s opuštěnými hrobkami na svém území správně naložit. Především kvůli poválečnému odsunu německých obyvatel totiž řeší osud několika set hrobek.
„Obec musí v první řadě zjistit, kdy došlo k opuštění hrobky. Při určení vlastnictví se vždy postupuje podle pravidel platných v okamžiku opuštění věci,“ vysvětlil právník Marek Hanák, který se v Kanceláři ombudsmana věnuje oblasti pohřebnictví. Vzhledem k tomu, že se předpisy od vzniku Československa několikrát změnily, je podle něj nutné každý případ posuzovat individuálně.
Opuštěné hrobky přitom mohou být architektonicky i historicky cenné stavby, které připomínají významné rodáky a osobnosti místního života. Tvoří nejen část dějin obce, ale mohou pro ni mít i praktický význam.
„Hrobky může obec využít pro ukládání lidských ostatků například po sociálních pohřbech, nebo v případech, kdy si urnu nikdo nevyzvedne,“ poznamenal Hanák. Proto je podle něj logické, aby si obce jako provozovatelé většiny veřejných pohřebišť hrobky ponechaly nebo se minimálně začaly zajímat, zda mají v pořádku jejich evidenci.
Obec by měla opuštěné hrobky zdokumentovat, vyfotit, zapsat do hřbitovní knihy, a následně protokolárně spolu s odborem majetku města oficiálně převzít do svého majetku. Pokud obec zjistí, že některé z hrobek připadly státu, může o ně požádat právě prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Případné spory ale musí posoudit soud.
