Fast fashion móda, neboli rychlá móda, je velmi levná, lehce dostupná, ale také vyrobená z nekvalitních materiálů, bez ohledu na životní prostředí a za špatných pracovních podmínek. Jednoznačně převažuje kvantita nad kvalitou. Ultrafast fashion, tedy ultra rychlá móda, přidává ještě výraznou rychlost výroby nové kolekce v rozmezí jednoho až dvou týdnů.
Nové platformy, které se na ultra rychlou módu specializují, staví vedle nízké ceny také například na agresivním marketingu včetně širokého využívání influencerů. Také proto jsou tyto produkty nejvíce oblíbené u mladší generace.
„Nástup nových hráčů na poli velmi rychlé módy významně ovlivnil očekávání zákazníků, kteří dnes vyhledávají především široký výběr, nízkou cenu, permanentní dostupnost zboží a bezproblémový nákupní zážitek.
Tradiční prodejci na to nedokážou dostatečně reagovat, mimo jiné kvůli tomu, že nedokážou efektivně sbírat a dostatečně využívat klientská data, a také kvůli zastaralé IT infrastruktuře,“ řekla Helena Toušková, expertka na informační technologie ze společnosti BCG.
Ohromný zájem zákaznic
Nákup na platformách s ultrarychlou módou, jako jsou Temu, Shein, Trendyol a další, si v některých zemích vyzkoušely už více než dvě třetiny žen do 34 let a další o tom uvažují. V Česku jde o 55 procent zákaznic do 34 let, v sousedním Polsku o 64 procent.
Nákupní preference vycházejí z rozsáhlého průzkumu mezi více než deseti tisíci zákazníků napříč Evropskou a USA včetně tisícovky obyvatel České republiky. Platformy s ultrarychlou módou jsou při nákupu oblečení hlavní volbou pro čtyři až 12 procent nakupujících.
Nejoblíbenější jsou v USA a v Maďarsku, kde jsou první volbou právě pro 12 procent zákazníků. Naopak nejméně etablované jsou v Rakousku (4 %). V Německu, Polsku a Švýcarsku jsou první volbou pro pět procent zákazníků, v Česku pro osm procent.
Alespoň jednou na nich v součtu všech zemí nakoupilo 33 procent spotřebitelů a dalších 23 procent se o tyto nákupy zajímá. Nejvíce zákazníků si vyzkoušelo nákup ultrarychlé módy ve Španělsku (42 %), v USA (36 %), Polsku a Itálii (35 %). Naopak nejméně v Německu, pouze 25 procent. Česko je s 31 procenty mírně pod průměrem.
„Obchodům s ultrarychlou módou se v Česku tedy relativně daří udržet si tuzemské zákazníky a naučit je, aby se k nim při svých nákupech vraceli. Přestože zde totiž tyto nákupy vyzkoušelo méně zákazníků než ve většině jiných zemí, skupina lidí, kteří na nich nakupují pravidelně, je naopak jedna z největších,“ poznamenala Helena Toušková.
Nejen mladí, ale i staří
Průzkum potvrdil, že oblíbenost ultra rychlé módy je napříč zeměmi největší u mladší generace a u žen. Mezi ženami do 24 let si takový produkt minimálně jednou koupily dvě třetiny z nich, u žen mezi 25 a 44 lety potom více než polovina. Ultra levnou módu si ale pořizují i starší. U zákazníků nad 65 let si ji aspoň jednou koupila pětina žen a desetina mužů. Další pětina má o tyto platformy zájem.
Většině lidí vedle nízké ceny vyhovuje také široký výběr a doprava zdarma. Cena je hlavním faktorem pro nákup podle průzkumu BCG u více než třetiny lidí. U zákazníků platforem s ultra rychlou módou je cena hlavním faktorem dokonce u poloviny zákazníků.
Jedním ze současných trendů je také to, že tradiční ohromný trh s módou ztrácí on-line zákazníky a zůstávají mu především ti, kteří preferují nákupy v kamenných prodejnách, případně nákupy kombinují. On-line zákazníci podle průzkumu BCG nakupují častěji než ti, kteří si pro své nákupy vybírají tradiční prodejny.
Ve skupině on-line zákazníků alespoň jednou měsíčně nakoupí dvakrát více lidí než mezi návštěvníky kamenných prodejen. Zároveň je u nich o 40 procent vyšší pravděpodobnost, že podruhé nakoupí u stejného prodejce, a zároveň nakoupí i v případě, že jejich preferovaná položka není právě dostupná.
„Tradiční prodejci mají tu výhodu, že mají vybudovanou síť kamenných prodejen. K jejich maximálnímu využití ale potřebují získat větší přehled o zákaznících a propojit data z on-line a off-line kanálů,“ upozornila Helena Toušková z poradenské společnosti Boston Consulting Group.
Pokles tržeb o šest procent
Že tuzemští výrobci zrovna neprožívají zlaté časy, dokládají také údaje Asociace Textilního-Oděvního-Kožedělného průmyslu (ATOK). „Celkový objem tržeb v textilním a oděvním průmyslu u firem s dvaceti a více zaměstnanci v roce 2023 dosáhl 58,3 miliardy korun, což oproti roku 2022 znamená pokles o 6,2 procenta,“ uvedlo sdružení ve své poslední souhrnné zprávě.
Odvětví se podle asociace stále nevyrovnalo s výrazným poklesem tržeb z třetího čtvrtletí loňského roku. „Důvodů, proč došlo k poklesu tržeb je více, přičemž na tomto místě lze uvést ekonomické potíže jiných odvětví, kam textilní průmysl své zboží dodává a celkovou nestabilitu v globálních dodavatelských řetězcích,“ konstatovala organizace.
V celém odvětví navíc ubývá zaměstnanců. Významnou roli tak hraje zvyšování mzdových nákladů a také špatná dostupnost kvalifikované pracovní síly. „Průměrná tržba na zaměstnance v textilním průmyslu poklesla o 4,5 procenta, naopak u oděvního průmyslu tržby na zaměstnance rostly o 7,3 procenta,“ sdělila asociace.
