Co Čech, to včelař, alespoň tak hovoří statistiky. Z informací projektu Česko v datech vyplývá, že máme nejvíce včelařů v celé EU v přepočtu na počet obyvatel, v počtu úlů pak držíme bronz. Včely opylují rostliny, produkují med, vosk nebo pyl, vděčíme jim za udržování ekologické stability.
S chovem se nejlépe začíná na jaře a s kvalitními včelstvy vyšlechtěnými na vysoký medný výnos, nerojivost a mírnost. U nás se převážně chová plemeno včely medonosné-kraňské.
Kam s úlem?
Včelám se daří nejlépe v lese, kde jsou chráněny před větrem a sluncem a lépe skryté před nenechavými lidmi.
V poslední době však čelí mnoha hrozbám, jejich stavy decimují zejména pesticidy a nešetrné zemědělství. Aktuálně hrozí vyhynutí desetině druhů evropských včel, proti němu bojují například Zelená dohoda pro Evropu a řada soukromých firem. Jak o ně správně pečovat, abychom zabránili jejich úhynu?
Včely nejsou pro každého
Zájem pořídit si včely je rok od roku větší. Bohužel gramotnost lidí, kteří si pořizují včelstva, je mnohdy ubohá, úživnost krajiny je nedostačující, prodej medu, díky podporovaným dovozům, je pro včelaře farmáře likvidační, a proto snižují stavy včelstev.
„Včelstva prodám pouze těm, u kterých vidím zájem o včelaření a minimální znalosti. Nejlépe, když mají zkušeného včelaře k ruce. Od nás dostanou při předání včelstev pokyny, jak dál v sezoně postupovat a čeho se vyvarovat. S mnohými včelaři jsem i po letech v kontaktu a mají-li nějaký problém, snažím se pomoci. Nejdu za prodejem za každou cenu, ale za kvalitou a radostí ze včelaření,“ říká Jana Provazníková z Včelařské farmy Veletov.
Jak porozumět včelám?
Když chce někdo začít včelařit, měl by si najít zkušeného včelaře, od kterého se postupně učí „řemeslu“. Jenže ten na vás dokáže vysolit tolik neznámých slov, že vám jeho výklad může být cizí. V prvé řadě byste si měli pořídit včely a úl, dále alespoň včelařské rukavice a klobouk. Není třeba mít hned veškerou výbavu. Na začátek si vystačíte se 2–3 úly, tzn. 2–3 roje.
„Pro každého bude na začátku obtížné něco jiného. Někdo se bojí žihadla, někdo nemá vhodný pozemek nebo peníze. Někteří ale nikdy nepřijdou na to, co jim chybí – co je opravdu nejobtížnější. A to je porozumět včelám a tedy poznat správný okamžik pro práci s nimi,“ říká o počátečních úskalích chovu Standa Horák z Včelařství Horákovi.
Později si musíte obstarat zařízení na vytáčení medu z medných plástů – medomet. Dále se neobejdete bez zařízení na vytavení vosku, na ztekucování a plnění medu. Veškeré zařízení je poměrně drahé a počáteční investice do včelaření jsou tak vysoké.
Včelky trápí pesticidy a „klíšťata“
Míra úmrtnosti včel je vysoká kvůli používání pesticidů a insekticidů v zemědělství, včelím nemocem a také zániku přírodních ploch, jež jsou vhodné k jejich životu. Chemické postřiky na polích způsobují včelám otravu. Z krajiny navíc postupně mizí důležité druhy rostlin, z nichž získávají živiny, jako je třeba mák. Zatímco ještě v roce 2016 bylo v Česku přes 660 tisíc včelstev, o dva roky později se stav snížil zhruba o třicet tisíc.
Včelstva jsou na celém světě ohrožena mnoha nemocemi a parazity. Pro prevenci nemocí je vypracována metodika Státní veterinární správy a zvláště povinná ošetření proti nejzávažnějším ohrožením včelstev musí provádět každý včelař. V současnosti je to trvalý boj proti parazitujícímu roztoči Varroa destructor, česky Kleštík včelí neboli „včelí klíště“, a bakteriálnímu onemocnění moru včelího plodu.
„Tzv. včelí klíště včely oslabuje a ty pak mohou podléhat dalším nemocem, nebo nepřežijí zimu. Samozřejmě prevence je základem, je dobré udržovat včelí dílo v čistotě, obměňovat jej, nepoužívat staré úly,“ říká o prevenci Horák. A to samozřejmě stojí nemalé výdaje.
Velké plošné úhyny kvůli roztočům byly v Česku zaznamenány v roce 2007, od té doby se opakují stále častěji. Například v roce 2015 v Česku uhynula zhruba třetina včelstev. „Letošní ztráty včelstev jsou nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring,“ uvádí Gabriela Sýkorová Dvorníková, mluvčí Univerzity Palackého, která se mj. zabývá výzkumem českého včelařství.
Dotace nejsou pro začátečníky
O dotaci pro roky 2020–2022 může nově žádat každý včelař, který je evidovaný u Českomoravské společnosti chovatelů nejméně dva roky před podáním žádosti o dotaci. Dotace tedy není určena pro nově začínající včelaře. „Včelaření je životní styl a ne honba za dotacemi, které mnohé inspirují, aby začali jako včelaři,“ říká Jana Provazníková.
Celkový příspěvek pro jednoho chovatele v rámci opatření Technická pomoc může činit nejvýše sto tisíc korun. Tento příspěvek může být použit na pořízení zařízení na vytáčení medu, míchačku nebo pastovací zařízení, odvíčkovací zařízení mechanické nebo elektrické, nádobu umožňující temperaci, čištění nebo míchání medu před plněním, čerpadlo, tepelnou komoru nebo plničku medu.
Celkový příspěvek pro jednoho chovatele v rámci opatření Racionalizace kočování včelstev může činit nejvýše 150 000 Kč. Tento příspěvek je možné použít na pořízení specializovaného nakládacího zařízení, specializovaného přívěsu určeného pro převoz včelstev nebo paletu pro kočující včelstva s kovovou konstrukcí.
