České včely strádají, chybí jim obživa. I kvůli anglickým trávníkům

Letošní zimu v Česku nepřežila zhruba pětina včelstev, které dlouhodobě decimuje především onemocnění varroáza. A může být hůř. Podle vědců mohou česká včelstva do budoucna významně oslabit nevhodné rostliny na polích, zahradách i ve městech, nízko posekané „anglické“ trávníky, ale také opakující se vlny veder mohou do budoucna významně oslabit včelstva v Česku.
Včely mají nezastupitelnou úlohu při opilování květin i zemědělských plodin. Foto: Pixabay.com

V Česku je evidováno zhruba 686 tisíc včelstev a bezmála 60 tisíc včelařů, což republiku řadí mezi světové včelařské velmoci. Budoucnost ovšem nemusí být pro drobné opylovače nikterak příznivá, jak upozorňuje Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Včelstva ohrožují například opakující se vlny veder. „V posledních nejméně deseti letech se překročení horních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují,“ upozornil Přidal.

PSALI JSME:
Včelaření je oblíbenou kratochvílí. Na rychlé zbohatnutí ale zapomeňte

Lány řepky bez nektaru

Včelařům Přidal doporučuje zajistit pastvu výsadbou medonosných dřevin, jako jsou vrby, ovocné druhy a lípy. Naopak nevýhodou jsou podle něj ve městech často sekané trávníky a vysazování okrasných stromů, jako je například sakura, které nemají nektar vůbec.

Také čeští zemědělci v posledních letech častěji volí plodiny, které dávají méně nektaru, než ty původní. Výjimkou nejsou ani rozlehlé lány řepky, u níž platí, že v současnosti pěstované odrůdy jsou na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu zcela bezvýznamné. Řepka navíc vyžaduje nadměrné používání chemie, což vede k dalšímu slábnutí včelstev, které pak mají problém vytvořit si na zimu dostatečnou kondici a odolnost vůči virům.

Průzkum odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ukázal, že letošní zimu nepřežila přibližně pětina českých včelstev. Letošní ztráty jsou nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen pravidelný monitoring.

PSALI JSME:
Naši předci by se divili. Tolik pšenice a řepky nikdy nepěstovali

První úhyny na podzim

Sedmého ročníku monitoringu zimování včelstev se zúčastnilo 1729 respondentů z řad tuzemských chovatelů včel. Jiří Danihlík z přírodovědecké fakulty podle ČTK sdělil, že první úhyny oslabených včelstev byly v Česku zaznamenány už loni na podzim. V zimních měsících se počet uhynulých včelstev začal rychle zvyšovat.

„Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ uvedl Danihlík. Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici 20 procent. Danihlík upozornil, že mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev.

Úhyny včelstev se podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty. Rozsáhlé úhyny včel hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ podotkl Danihlík.

PSALI JSME:
Se sousedy je lepší se domluvit než soudit

Šíření včelích virů

Varroózu způsobují roztoči, šíří se při ní i včelí viry. „Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo,“ řekl Antonín Přidal z Mendelovy univerzity v Brně (Mendelu).

Spolu s dalšími experty z univerzity se podílí na objasnění struktury včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. „Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev,“ poznamenal.

S úhyny včelstev se museli vyrovnat i na včelařském oddělení Mendelu. V zimě, v předjaří a na jaře přišli o více než polovinu z nich. „V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat,“ dodal Přidal.

PSALI JSME:
Na tuzemském trhu se objevil falešný med

×
  1. Mám ohled na včelky a broučky a část zahrady sekám jako dříve 2-3 x do roka. Jenže – “Občanský zákoník” umožňuje sousedům s “Wimbledonem” nabonzovat takové jako já, že se o svůj trávník řádně nestarají a semena z jejich travin zamořují sousedovu savanu. Pak přijde ” odborník” z OU, nejlépe sám starosta a věc posoudí ze svého pohledu střihače svého trávníku.

  2. Pokud “strádají” mají si doletět pro podporu,nebo životní minimum na socialku! Když to dokážou jistí lidé,proč ne hmyz ?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Jsme národ všežravců, ale výjimek přibývá

Maso a zase maso. Anebo ne. Češi patří k národům, které do svého jídelníčku pravidelně zahrnují maso. Stravu s vyloučením či omezením masa preferuje deset procent populace. Úplně bez masa se stravují čtyři procenta …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Lidé vyhodí 13krát víc potravin, než si myslí

Analýza
Unikátní výzkum v Brně ukazuje, kolik potravin lidé nespotřebují a vyhodí do popelnice. Výsledky ukazují, jak zkreslené mají domácnosti představy o plýtvání jídlem. V koši totiž skočí až třináctinásobně více pečiva, zeleniny nebo ovoce, než si lidé myslí.
Rolovat nahoru