Atraktivnější lidé jsou často úspěšnější. Podle vědeckých studií vydělávají přitažliví muži a ženy v průměru o pět až deset procent více než jejich méně atraktivní kolegové a kolegyně, jak se uvádí např. ve studii v Journal of Economic Psychology. A u pracovnic v sexuálních službách, ale třeba také u politiků, je rozdíl dokonce ještě větší. Tento jev je známý jako „beauty premium“ nebo „efekt krásy“.
„Vzhled pomáhá k vyššímu sebevědomí, což se pak může překlopit v lepší výkonnost v kolektivu, vyšší asertivitu a vyšší plat. Výzkum také naznačuje, že vzhled je důležitý už v dětství. Hezčí děti získávají trochu více pozornosti rodičů a učitelů, což jim také v životě pomáhá,“ uvedla Zuzana Havránková, která vedle SYRI působí na Univerzitě Karlově a Anglo-americké vysoké škole.
Sexuální pracovnice a politici
Vědecké studie ukazují, že vliv krásy na výkon je v průměru zhruba stejný, jako vliv na plat. V oborech, kde vzhled není pro práci důležitý (například u analytiků, výzkumníků nebo učitelů, pozn. aut.), je vliv krásy na plat minimální.
Nikoli překvapivě je vzhled nejdůležitější pro pracovnice (a pracovníky) v sexuálních službách a také pro politiky. U průměrné populace pak většinou platí, že efekt krásy zmizí, když se současně berou v úvahu skutečné schopnosti zaměstnanců – intelektuální i společenské.
Podle vědců někteří zaměstnavatelé nebo nadřízení mohou mít sklon preferovat atraktivní zaměstnance při přijímání, povyšování nebo odměňování, a to buď vědomě nebo nevědomě. Tato předpojatost může být založena na přesvědčení, že atraktivní lidé budou lépe reprezentovat firmu, zejména v rolích, které zahrnují interakci s klienty.
Atraktivní jedinci tak mohou být upřednostňováni v pracovních pozicích, které vyžadují častý kontakt s veřejností, jako jsou prodej, zákaznický servis (sem patří i letušky a servírky, pozn. red.) nebo styk s médii, což často přináší vyšší platy a lepší kariérní příležitosti. Badatelé si rovněž položili otázku, jestli jsou krásní lidé zároveň inteligentnější. Na jednoznačné odpovědi se ale biologové neshodli.
I když určitá shoda by se mohla najít. „Inteligence možná souvisí s celkovým vyladěním organismu, které se projevuje i větší symetrií obličeje. Tento mechanismus mohl způsobit genetický vztah mezi inteligencí a symetrií obličeje, kterou lidé vnímají jako krásu,“ vysvětlila Havránková.
Lidé, kteří se nepokládají za krásné, si ale nemusí zoufat, jejich profesní kariéra není nutně ohrožena. „Vliv krásy můžeme snadno přebít trochou vzdělání navíc nebo zapracováním na svém sebevědomí. Atraktivitu lze dramaticky zvýšit i tím, že se často smějeme a chováme se energicky,“ dodala vědkyně.
Záleží i na přístupu firem
Vzhledové zvýhodnění může smazat také sám podnik svou firemní kulturou, hodnotami, posláním nebo vizí. Podle personálních agentur by firmy neměly hledat nové zaměstnance jen podle kvalifikace, zkušeností nebo sympatického vzezření, ale zohlednit třeba i životní postoje kandidátů.
Je důležité zjistit, zda kandidát hledá práci pouze kvůli co největšímu výdělku nebo touží také po prostoru, kde ho práce bude bavit a motivovat k dalšímu profesnímu růstu. Správný výběr by měl kombinovat rozum a intuici.
„Intuice, tedy ‚hlas srdce‘, je ovlivněna naší emoční inteligencí a může nám napovědět, zda je kandidát vhodný,“ řekla Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.
„Na druhou stranu, i když se při rozhodování spolehneme čistě na intuici, je nezbytné mít dobře nastavený plán zaškolení, který pomůže ověřit, zda náš výběr byl správný,“ doplnila. Dodala, že velmi důležitý je také životní postoj každého zájemce o zaměstnání. „Zda chce, zkouší, po neúspěchu se zvedne a jde dál, nebo působí lenivě, případně ‚utaveně‘ a bez další snahy,“ poznamenala Vrbová.
