O vinařství se v současnosti na veřejnosti hovoří především v souvislosti se spotřební daní na tichá vína, podle Svazu vinařů ale tuzemští vinaři a vinohradníci řeší daleko více problémů. Patří mezi ně například dopady klimatických změn nebo propad spotřeby domácích vín kvůli dovozům ze zemí mimo EU.
„Vstup do Evropské unie výrazně ovlivnil domácí vinařství, potažmo celé zemědělství,“ konstatoval Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky. „Uvědomujeme si, že vzhledem ke komplexnosti tématu je potřeba řešit aktuální problematiku na celoevropské úrovni. Vnímá to tak většina vinařů a obdobným směrem uvažují i další oborové organizace.“
Dovoz nekvalitních vín
Jeho slova potvrzují výsledky průzkumu mezi několika stovkami vinařů napříč Českou republikou. Z něj vyplývá, že ačkoliv dvě třetiny vinařů hodnotí členství v EU pozitivně, více než 90 procent z nich zároveň pociťuje protekcionismus ze strany velkých vinařských zemí.
Většina z dotázaných se zároveň shodne na tom, že Česká republika v tomto směru nebyla doteď schopna dostatečně hájit tuzemské zájmy na evropské úrovni. Současně s tím se vinaři potýkají rovněž s neúměrným nárůstem byrokracie, sílícím tlakem na regulaci a dovozem nekvalitních vín ze zahraničí.
„Všechny vinařské subjekty fungují na jednotném evropském trhu. Proto považujeme společnou evropskou cestu za jediné smysluplné řešení, které zaručí rovné podmínky pro všechny vinaře, ale i pro všechny spotřebitele,“ konstatoval Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.
Nerovné dotační podmínky
Co naopak tuzemští vinaři oceňují jako přínos vstupu do EU, je zejména přístup k novým technologiím. Potvrzují to tři čtvrtiny dotázaných s tím, že 30 procent z nich to výrazně pomohlo v podnikání.
Za další pozitiva považují především zvýšení kvality vína a volný pohyb zboží. Výrazný vliv na podnikání má i sdílení zkušeností, což potvrzuje bezmála 94 procent dotázaných. Téměř 29 procent z nich zkušenosti sdílí nejen v rámci ČR, ale i ve světě.
Mezi dotázanými vinaři se také výrazně objevovalo téma dotací, jejichž původním účelem měla být podpora pro zemědělce za péči o krajinu a produkci potravin. Kvůli nerovným podmínkám ohledně jejich výše a čerpání se však staly spíše nástrojem, který křiví trh.
Dotační podmínky nejsou podle vinařů nastaveny ve všech zemích EU stejně a Česká republika si při vstupu do unie nebyla schopna vyjednat tak výhodné podmínky, jako mají větší vinařské země. Podle oslovených vinařů je pak výsledkem to, že je trh zaplavený nekvalitním vínem s cenou, které nejsou schopni konkurovat.
Ocenění pro tuzemská vína
Tuzemští producenti vín přitom mají (nejen) Evropě co nabídnout. Dokázal to rok 2023, kdy bylo o moravských a českých vínech ve světě hodně slyšet – v dobrém smyslu. Ze zahraničních mezinárodních soutěží vín si totiž přivezli úctyhodných 1 275 medailí, potřetí tak překročila magickou hranici tisíce medailí.
Podle největšího portálu o moravském a českém vinařství Vína z Moravy, vína z Čech se mezi oceněními objevily nejen zlaté (509), stříbrné (511) a bronzové (167) medaile, ale také fantastických 63 velkých zlatých a 13 platinových medailí udělovaných jen skutečně mimořádným vínům.
Medailové zisky pak korunovalo 12 titulů šampiona, tedy ocenění pro vína, která buď celkově, nebo ve svých kategoriích nenašla na soutěžích konkurenta. „Loňský rok byl opět z pohledu ocenění na mezinárodních soutěží vín pro moravská a česká vína bezesporu velmi úspěšný,“ uvedl Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu, který účast na soutěžích dlouhodobě podporuje.
To je podle jeho názoru dobře nejen jako potvrzení světové kvality našich vín, ale hlavně to podporuje stále silnější exportní ambice našich vinařů. Nedařilo se pouze v Evropě, kam náš export míří nejčastěji, ale také v Americe, Asii nebo Africe.
„Velmi potěšující pak je, jak často bodovaly naše tradiční odrůdy, jako jsou Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené mezi bílými víny a Frankovka a Svatovavřinecké mezi červenými, tedy vína nejtypičtější pro náš region, která nejsou v zahraničí tolik zažitá,“ dodal Vičar.
